Aktuality

Dne 8. 6. 2017 Senát Parlamentu České republiky schválil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“), jehož předmětem jsou změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, které vyplynuly z potřeby reagovat na současný vývoj v této oblasti na trhu práce, a dále některé aspekty týkající se zaměstnanosti. Níže si dovolujeme shrnout nejvýznamnější změny, které novela přináší:

Od termínu k zaslání připomínek k návrhu Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací uplynuly bezmála tři měsíce a do nabytí účinnosti ustanovení §33a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, upravujícího seznam výzkumných organizací, zbývá necelý měsíc. Nařízení vlády č.160/2017 Sb., schválené na zasedání vlády dne 3. 5. 2017, obsahuje nyní již jen úpravu dokumentů zakládaných do sbírky listin. Podmínky samotného zápisu nad rámec zákona nejsou k dispozici, přičemž nemáme informace, zda podrobnější podmínky zápisu vůbec budou upraveny; pokud ano, zda formou dalším nařízením vlády nebo nějakým jiným dokumentem. Je nutno také vycházet ze situace ve Vládě ČR, tak jak je popisována ve sdělovacích prostředcích, a je proto otázkou, zda a jakým způsobem se tato problematika bude vyvíjet.

Dlouho očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci kompetencí poskytovatelů dotací podle rozpočtových pravidel bylo vydáno 18. 4. 2017 a je od minulého týdne dostupné na oficielních stránkách NSS pod č. j.: 6 Afs 270/2015 – 48. Tím byl s konečnou platností vyřešen výkladový spor o to, jaká práva dává poskytovateli dotace ze státního rozpočtu (potažmo prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie EU (SFEU) a v současném programovacím období z Evropských strukturálních a investičních fondů(ESIF) § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do data 19. 2. 2015 („RP“).

V naší právní praxi jsme se nedávno setkali s případem, kdy příjemci dotace (v tomto případě v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – OP VK) byl vyměřen nemalý odvod za porušení rozpočtové kázně v důsledku porušení práv duševního vlastnictví spočívající v nesprávném, resp. nedostatečném citování výňatků děl jiných autorů převzatých (užitých) příjemcem dotace v rámci projektu ve svých výukových materiálech pro vzdělávací semináře.

Před několika dny se nám do rukou dostal návrh Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací. Nutno ocenit, že byl zveřejněn s dostatečným předstihem, a že do 27. února 2017 lze k návrhu podat připomínky.

Asi nejpodstatnější informací, která z návrhu vyplývá, je, že žádost o zápis na seznam výzkumných organizací budou muset podat všichni zájemci o zápis na tento seznam. Nepočítá se tedy s jakýmkoliv preferenčním režimem pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, ani obecněji pro okruh osob na seznamu dosud vedeném RVVI. V tomto kontextu je jedinou výjimkou, že veřejné vysoké školy nebudou muset prokazovat, že provádí aktivity VaV.

Jak v České republice vzrůstá zájem o problematiku veřejné podpory (ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie), přibývá v oblasti výzkumu a vývoje („VaV“) odborníků, kteří se této oblasti soustavně věnují a kteří se k ní veřejně vyjadřují. Byť jde z našeho pohledu o vítaný jev, nutno upozornit, že přes upřímnou snahu celé řady těchto osob seznámit se s relevantními dokumenty a pomoci v této oblasti se občas projevují zásadní mezery v jejich erudici. Časté jsou zejména nedostatky v erudici v oblasti evropského práva, především nepřesné až zcela nesprávné závěry vyplývající z neznalosti jeho obecných principů. Od interních diskusí u příjemců podpory, přes přednášky, semináře a odborné publikace, až po metodiky a stanoviska zpracovávaná na „nejvyšších místech“ (včetně mezirezortního připomínkového řízení k novelizaci národní legislativy) tak prostředím VaV koluje několik bludů, které je nutno uvést na pravou míru.

Dne 24. ledna 2017 skupina poslanců předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), která má zavést tzv. ošetřovatelskou dovolenou.

Dne 1. 2. 2017 uplynou 4 měsíce od nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Mnoho zadavatelů již mělo možnost poprvé projít celým procesem zadávacího řízení, v jehož rámci mohli využít nových institutů, ale i narazit na některé překážky a nejasnosti, které ZZVZ skrývá. Jednou z takových je dle našeho názoru a prvních zkušeností právě i proces vydání rozhodnutí o výběru dodavatele.

Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pomalu skládá mozaiku odpovědi na otázku, jaké je skutečné postavení poskytovatele a příjemce dotace. Ve svém rozsudku 6 Afs 2/2016 ze dne  30. listopadu 2016 v rámci řízení o kasační stížnosti potvrdil názor stěžovatele, že pokud se příjemce dotace řídí příslušnými Pravidly pro poskytnutí dotací a využije právo podání „interního opravného prostředku“ (např. námitek) stanoveného v těchto Pravidlech, nemůže tento postup sám o sobě způsobit zmeškání lhůty pro podání správní žaloby.

„Nejen povinnosti, ale i práva zakotvená v dotačních podmínkách, jsou pro všechnystrany závazná a poskytovatel dotace je stanovil v souladu se zákonem. Úprava zakotvenáv rozhodnutí o poskytnutí dotace, či v příručkách, jež jsou jeho součástí, proto musí mítpro příjemce stejné následky jako poučení obsažené v samotném rozhodnutí o pozastavenívýplaty dotace. Nelze po něm spravedlivě požadovat, aby podával žalobu,pokud mu poskytovatel dotace dal možnost, jak rozhodnutí ještě jinak změnit (citace z nejnovějšího rozsudku NSS 6 Afs 2/2006).

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & partneři opět získala za výsledky dosažené v roce 2016 ocenění jako doporučovaná advokátní kancelář pro kategorie právo duševního vlastnictví (IP), právo informačních technologií (IT) a pro oblast veřejných zakázek (VZ).