Aktuality

Před několika dny se nám do rukou dostal návrh Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací. Nutno ocenit, že byl zveřejněn s dostatečným předstihem, a že do 27. února 2017 lze k návrhu podat připomínky.

Asi nejpodstatnější informací, která z návrhu vyplývá, je, že žádost o zápis na seznam výzkumných organizací budou muset podat všichni zájemci o zápis na tento seznam. Nepočítá se tedy s jakýmkoliv preferenčním režimem pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, ani obecněji pro okruh osob na seznamu dosud vedeném RVVI. V tomto kontextu je jedinou výjimkou, že veřejné vysoké školy nebudou muset prokazovat, že provádí aktivity VaV.

Jak v České republice vzrůstá zájem o problematiku veřejné podpory (ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie), přibývá v oblasti výzkumu a vývoje („VaV“) odborníků, kteří se této oblasti soustavně věnují a kteří se k ní veřejně vyjadřují. Byť jde z našeho pohledu o vítaný jev, nutno upozornit, že přes upřímnou snahu celé řady těchto osob seznámit se s relevantními dokumenty a pomoci v této oblasti se občas projevují zásadní mezery v jejich erudici. Časté jsou zejména nedostatky v erudici v oblasti evropského práva, především nepřesné až zcela nesprávné závěry vyplývající z neznalosti jeho obecných principů. Od interních diskusí u příjemců podpory, přes přednášky, semináře a odborné publikace, až po metodiky a stanoviska zpracovávaná na „nejvyšších místech“ (včetně mezirezortního připomínkového řízení k novelizaci národní legislativy) tak prostředím VaV koluje několik bludů, které je nutno uvést na pravou míru.

Dne 24. ledna 2017 skupina poslanců předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), která má zavést tzv. ošetřovatelskou dovolenou.

Dne 1. 2. 2017 uplynou 4 měsíce od nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Mnoho zadavatelů již mělo možnost poprvé projít celým procesem zadávacího řízení, v jehož rámci mohli využít nových institutů, ale i narazit na některé překážky a nejasnosti, které ZZVZ skrývá. Jednou z takových je dle našeho názoru a prvních zkušeností právě i proces vydání rozhodnutí o výběru dodavatele.

Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pomalu skládá mozaiku odpovědi na otázku, jaké je skutečné postavení poskytovatele a příjemce dotace. Ve svém rozsudku 6 Afs 2/2016 ze dne  30. listopadu 2016 v rámci řízení o kasační stížnosti potvrdil názor stěžovatele, že pokud se příjemce dotace řídí příslušnými Pravidly pro poskytnutí dotací a využije právo podání „interního opravného prostředku“ (např. námitek) stanoveného v těchto Pravidlech, nemůže tento postup sám o sobě způsobit zmeškání lhůty pro podání správní žaloby.

„Nejen povinnosti, ale i práva zakotvená v dotačních podmínkách, jsou pro všechnystrany závazná a poskytovatel dotace je stanovil v souladu se zákonem. Úprava zakotvenáv rozhodnutí o poskytnutí dotace, či v příručkách, jež jsou jeho součástí, proto musí mítpro příjemce stejné následky jako poučení obsažené v samotném rozhodnutí o pozastavenívýplaty dotace. Nelze po něm spravedlivě požadovat, aby podával žalobu,pokud mu poskytovatel dotace dal možnost, jak rozhodnutí ještě jinak změnit (citace z nejnovějšího rozsudku NSS 6 Afs 2/2006).

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & partneři opět získala za výsledky dosažené v roce 2016 ocenění jako doporučovaná advokátní kancelář pro kategorie právo duševního vlastnictví (IP), právo informačních technologií (IT) a pro oblast veřejných zakázek (VZ).

Zejména v souvislosti s projektovým financováním dochází v řadě případů veřejných výzkumných institucí ke zřízení vysoké manažerské pozice, jejímž smyslem a účelem je organizační a obecně manažerské zajištění chodu projektu a která je spojená s vysokou mírou pravomocí a odpovědnosti. I pro takovéto pozice či funkce může být relevantní ustanovení zákoníku práce o možnosti odvolání osoby, která takovou funkci zastává.

Dnem 1. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), který přinesl mnoho významných změn v oblasti veřejného zadávání. Změny se citelně dotýkají všech zadavatelů veřejných zakázek, kteří tak musí nově zahajovaná zadávací řízení podřídit novým pravidlům. Nejinak je tomu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, kde působí mnoho veřejných zadavatelů z řad veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a dalších subjektů, které jsou povinny nákupy služeb, dodávek nebo stavebních prací realizovat formou zadávacího řízení.

Na úvod přinášíme stručný přehled oblastí nové úpravy veřejného zadávání, které se jich nejvíce dotknou.

Zákonná úprava

Povinnost, aby smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, byla uzavřena písemně, stanoví ust. § 8 odst. 2 zákona č-. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv; dále jen „Zákon“). Oproti původně předloženému návrhu tohoto Zákona, který ukládal povinnost uveřejnit v registru smluv pouze smlouvy, které byly uzavřeny písemně, došlo v průběhu legislativního procesu k jistému posunu.

Dlouho očekávaná novela zákona č. 130/2002 Sb. vedle přínosů obsahuje několik krajně problematických ustanovení, které mohou způsobit příjemcům i poskytovatelům dotací na výzkum a vývoj značné obtíže

Dne 7. 6. 2016 prezident ČR podepsal dlouho připravovanou novelu zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterou poslanci schválili na 44. schůzi dne 15. 4. 2016 jako své usnesení 1179. Novela zákona byla publikována ve sbírce zákonů v částce 72 dne 17. 6. 2016. Nabývá účinnosti 2. 7. 2016. V tomto článku bychom chtěli upozornit na několik vybraných zajímavých změn, ale současně i na několik potenciálně krajně problematických ustanovení.