Aktuality

Veřejná podpora a veřejné zakázky jsou oblastmi právní úpravy, které stojí zdánlivě samostatně, vedle sebe. Každá z obou oblastí disponuje vlastními pravidly a kompetencemi orgánů na národní a evropské úrovni. Každá s nich je samostatným fenoménem přinášejícím úskalí do každodenního života řady subjektů. Přes značnou samostatnost a oddělenost se však obě oblasti významně protínají a představují zejména pro zadavatele veřejných zakázek „společný problém“, se kterým se musí náležitě vypořádat.

V průběhu celého roku se právní praxe vypořádává s nejrozmanitějšími otázkami, které vyvstávají v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Již uplynulo 8 měsíců od okamžiku, co nabyl účinnosti nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a za tu dobu již bylo vedeno mnoho odborných diskuzí nad jeho paragrafy, obohacených cennými poznatky z praxe. Logicky ovšem zaznívají také hlasy, které upozorňují na určité nedostatky tohoto kodexu a volají po jeho novelizaci.

Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. 7 Afs 44/2013 ze dne 7. listopadu 2013 vyjádřil k povaze ustanovení vztahujících se k technickým kvalifikačním předpokladům určeným obecně v § 56 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). V řešeném případě se zadavatel dopustil porušení zákona, když vymezil technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ tak, že stanovil požadavek na seznam významných dodávek s předložením seznamu minimálně pěti odběratelů, kam uchazeči uskutečnili dodávky šicích materiálů, a to v průběhu posledních 12 měsíců.

V současné době se poměrně často setkáváme s případy, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy coby Řídicí orgán a poskytovatel dotace OP VK a OP VaVpI („MŠMT“ nebo „ŘO“) hlásí tzv. mylné platby jako podezření na nesrovnalost a předává je příslušným správcům daně jako podezření na porušení rozpočtové kázně. Činí tak přesto, že v právním aktu o poskytnutí dotace (rozhodnutí, smlouva) je výslovně uvedeno, že za určitých okolností se o porušení rozpočtové kázně nejedná.

Jak ukazuje hlubší analýza, ŘO tak nečiní zcela dobrovolně, nýbrž na základě zjištění a stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu. Je však tento postup zákonný a jedná se skutečně o porušení rozpočtové kázně? Na tuto otázku se pokoušíme hledat odpověď v tomto článku.

Dne 24. června 2014 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech („ZOK“) je účinný již téměř 6 měsíců. Z pohledu tohoto zákona je tedy blížící se 30. 06. 2014 magické datum, protože § 777 odst. 2 ZOK stanoví, že „obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin.“ V řadě obchodních korporací tyto změny již proběhly nebo probíhají v těchto dnech. Zákon ovšem přinesl i jiné povinnosti, které ovšem mají být plněny již od jeho účinnosti. Jednou z nich je také povinnost uveřejňovat určité skutečnosti na internetových stránkách (pro akciovou společnost je zakotvena povinnost si zřídit internetové stránky v § 7 odst. 2 ZOK, společnost s ručením omezeným je pak povinna údaje uveřejňovat pokud, má internetové stránky zřízeny).

V 7. čísle Newsletteru MŠMT OP VK z května 2014 uveřejnil Řídicí orgán Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (ŘO OP VK) článek „Daňová kontrola na základě podezření na porušení rozpočtové kázně a možné dopady na způsobilost výdajů“. V tomto článku ŘO popisuje různé situace a svůj další postup v případech, kdy je při kontrole projektu zjištěno pochybení, které je orgánu finanční správy či krajskému úřadu oznámeno jako podezření na porušení rozpočtové kázně. Finanční resp. krajský úřad, v jehož pravomoci je prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně, rozhodne na základě své kontroly o potvrzení či nepotvrzení porušení rozpočtové kázně a výsledek kontroly zpracuje do protokolu o kontrole/zprávy z kontroly. Dle Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013 odpovídá za potvrzení nesrovnalosti ŘO OP VK. V článku jsou dále popisovány možné případy, které se v praxi mohou vyskytnout. Ty jsou závislé na skutečnosti, zda ŘO OP VK souhlasí či nesouhlasí se závěry daňové kontroly provedené příslušným orgánem.

Od 1. 7. 2014 by měly nabýt účinnosti dokumenty, které mají stěžejní význam mimo jiné pro oblast hospodářské soutěže a veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Jedná se zejména o (i) o nařízení GBER – tj. obecné nařízení o blokových výjimkách, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem, a dále také (ii) o nový Rámec EU pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, jehož význam jakožto výkladového dokumentu Komise spočívá zejména v tom, že definuje režimy podpory nezakládající veřejnou podporu a stanoví pravidla, kterými se bude Komise řídit v případě notifikace podpor v oblasti VaV.

Od 1. ledna 2014 došlo v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, vedle odstranění dvoukolejnosti úpravy obchodních a neobchodních vztahů, i ke konkrétním dílčím změnám v úpravě jednotlivých smluvních typů, smlouvu o dílo nevyjímaje. Jednou z takových změn je výslovné zavedení povinnosti zhotovitele díla předvést, že dílo slouží svému účelu, a to jako podmínky jeho provedení.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jakožto řídicí orgán a poskytovatel dotace z OP VK a OP VaVpI bude muset přehodnotit svůj dosavadní postoj při aplikaci § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nejvyšší správní soud totiž svými nejnovějšími rozhodnutími potvrdil názor mnoha příjemců podpory, že aplikace zmíněného ustanovení má své zákonné meze a není možno ji zneužívat na úkor práv a oprávněných zájmů příjemců.