V minulosti jsme již několikrát publikovali články k tématu možností právní obrany příjemců dotace v případě, že se poskytovatel dotace rozhodne ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů („rozpočtová pravidla“) nevyplatit část dotace (tj. dotaci krátit, snížit) z důvodu domnělého (poskytovatelem dotace tvrzeného) porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
Dnes budeme v tomto tématu pokračovat, neboť šestý senát Nejvyššího správního soudu („NSS“) se v jednom z aktuálních rozhodnutí vrátil k samotné podstatě věci. Nejde jen o možnost opravných prostředků příjemce proti postupu poskytovatele dotace, nýbrž o něco daleko zásadnějšího. Jde o to, zda má vůbec poskytovatel dotace podle rozpočtových pravidel zákonnou pravomoc dotaci snížit či zkrátit?

