Aktuality

V minulosti jsme již několikrát publikovali články k tématu možností právní obrany příjemců dotace v případě, že se poskytovatel dotace rozhodne ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů („rozpočtová pravidla“) nevyplatit část dotace (tj. dotaci krátit, snížit) z důvodu domnělého (poskytovatelem dotace tvrzeného) porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Dnes budeme v tomto tématu pokračovat, neboť šestý senát Nejvyššího správního soudu („NSS“) se v jednom z aktuálních rozhodnutí vrátil k samotné podstatě věci. Nejde jen o možnost opravných prostředků příjemce proti postupu poskytovatele dotace, nýbrž o něco daleko zásadnějšího. Jde o to, zda má vůbec poskytovatel dotace podle rozpočtových pravidel zákonnou pravomoc dotaci snížit či zkrátit?

Od 1. května 2016 jsou účinné změny, které přinesla novela zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále jen „zákon o BOZP“), provedená zákonem č. 88/2016 Sb.

Při ohlédnutí se za legislativními počiny posledních let lze vysledovat zřetelnou tendenci zjednodušit, urychlit a zlevnit proces zakládání společností s ručením omezeným (dále také jen „s.r.o.“), které jsou v současnosti nejvyužívanější formou obchodních společností v České republice. Deklarovaným cílem těchto legislativních snah je podpora rozvoje podnikání a jejich motivačním faktorem jsou mimo jiné požadavky Evropské unie, resp. Evropské komise, která dalším zjednodušením, zrychlením a snížením nákladů na zakládání s.r.o. (těmito náklady se rozumí jen administrativní náklady na založení s.r.o., nikoliv základní kapitál) podmiňuje čerpání dotací ze strukturálních a investičních fondů EU. Jedná se o tzv. předběžné podmínky stanovené Evropskou komisí, které musí být členskými státy EU splněny pro zapojení do programového období 2014–2020, a to nejpozději do 31. 12. 2016. Česká republika se k požadovanému stavu přibližuje postupnými krůčky. Jedním z nich bylo např. umožnění provádět zápisy do obchodního rejstříku přímo notářem namísto rejstříkovým soudem a snížení soudního poplatku za prvozápisy s.r.o. prováděné notářem. Aktuálně byla přijata novela zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jejímž cílem je umožnění zakládání tzv. jednoduchých společností s ručením omezeným za minimální náklady.

Dne 02. 05. 2016 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách; dále jen „ZoVŠ“), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ačkoliv zákon nabude účinnosti až dnem 01. 09. 2016, považujeme za vhodné čtenáře již nyní seznámit s nejvýznamnějšími změnami, které přináší. Jak vyplývá z názvu samotného zákona, jeho prostřednictvím dochází ke změně i několika dalších zákonů, avšak naši pozornost budeme nadále směřovat pouze na změny týkající se ZoVŠ.

Rodiče vracející se do práce po rodičovské dovolené můžou mít obavy, jak v nové životní situaci skloubí své pracovní a rodinné povinnosti. K tomu účelu jim zákoník práce poskytuje možnost požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, čili zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody. Jaké to jsou a jak se zaměstnanec může bránit, pokud mu zaměstnavatel bezdůvodně nevyhoví, je předmětem tohoto článku.

Dne 29. 04. 2016 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a současně i zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek. Tyto zákony přinesou od data své účinnosti, tedy od 01. 10. 2016, mnoho novinek v oblasti zadávání veřejných zakázek. O řadě z nich jsme informovali v předcházejících článcích.

Jak jsme již na našich stránkách informovali, v průběhu dubna se naše kancelář podílela ve spolupráci se společností alevia s.r.o. na organizaci dvou workshopů (v Brně a v Praze) na téma nového zákona o zadávání veřejných zakázek, a to zejména pro zástupce z řad veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a dalších veřejných zadavatelů. Z velmi podnětné diskuse v rámci seminářů jsme vybrali některá zajímavá témata, kterým je třeba věnovat bližší pozornost. Pro dnešní téma jsme vybrali otázku nutnosti či postradatelnosti vnitřního předpisu organizace blíže upravujícího oblast zadávání veřejných zakázek ve světle již přijatého nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který nabude účinnosti na podzim tohoto roku.

Naše kancelář ve spolupráci se vzdělávací společností alevia s.r.o. uspořádala 2 vstupní semináře (5.4. Brno a 12.4. Praha) k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek pro zástupce výzkumných organizací z řad vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a dalších zájemců.

S ohledem na připravovanou změnu v oblasti veřejných zakázek, kterou přinese zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) poskytují autoři čtenářům stručný přehled možností skončení zadávacího řízení (dále jen „ZŘ“) včetně rozboru důvodů, které k nim mohou vést, a povinností, jež s nimi souvisejí.

Ustanovení § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoví povinnost zadavatele zveřejnit alespoň textové části zadávací dokumentace na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání nabídek.