Aktuality

ČLÁNEK – Hlavním cílem novely zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti provedené zákonem č. 1/2012 Sb. s účinností od 5. ledna 2012 je především zabránit zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Úkolem novely je tak (mimo jiné) dostát povinnosti stanovené členským zemím ve směrnici ES 2009/52/ES, o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, která měla být transponována do jejich právních řádů do 20. července 2011. Novela zákona o zaměstnanosti ovšem neupravuje jen nové povinnosti v souvislosti s výkonem nelegální práce cizinci ze třetích zemí, ale dopadá rovněž na výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém.

ČLÁNEK – Jednou z významnějších změn, kterou přinesla novela zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, provedená zákonem č. 365/2011 Sb., s účinností od 1. ledna 2012 je právní úprava pracovního poměru na dobu určitou. Jedním z hlavních důvodů pro změnu právní úpravy bylo mimo jiné upozornění Evropské komise, kterým vytkla České republice, že český právní řád postrádá opatření k zabránění zneužívání řetězení pracovních smluv na dobu určitou[1]. Přestože byl tzv. nový zákoník práce přijat již v době členství České republiky v Evropské unii, ne vždy a beze zbytku reflektoval požadavky Evropské unie.

V únoru 2012 vydal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky docela průlomové rozhodnutí, týkající se nejen v právní obci tolik diskutovaného ustanovení § 196a obchodního zákoníku. Cílem tohoto příspěvku není znova analyzovat jednotlivé odstavce uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, ale poukázat na zcela nový pohled Nejvyššího soudu ČR na požadavek zajištění znaleckého posudku za účelem stanovení kupní ceny převáděného majetku a absolutní neplatnost právního úkonu učiněného v rozporu s ustanovením § 196a odst.3 obchodního zákoníku.

ČLÁNEK – Řada zadavatelů a také dodavatelů je postavena před otázku, jak posuzovat a v jakém rozsahu využít referenci, kterou získal dodavatel při plnění veřejné zakázky jako člen sdružení. Zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) tuto otázku nikde explicitně neřeší.

ČLÁNEK – Více komodit, mnohonásobně větší finanční objem, kromě veřejných zakázek malého rozsahu i zjednodušené podlimitní řízení, jednoduché, ale zároveň závazné postupy, pět silných koncesionářů zajišťujících provoz, užívání e-tržišť hrazené přímo státem; to jsou základní novinky budoucího systému elektronických tržišť. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.

ČLÁNEK – Evropská komise přijala dne 20. prosince 2011 nový balíček pravidel EU pro státní podpory, který s účinností od 31. ledna 2012 upravuje posuzování náhrad z veřejných prostředků za služby obecného hospodářského zájmu (kompenzace) ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. „Nový balíček“ objasňuje klíčové zásady v oblasti státních podpor a zavádí diverzifikovaný, přiměřenější přístup. Cílem nových pravidel je stanovení jednoduššího rámce pro služby obecného hospodářského zájmu malého rozsahu, s místní působností nebo plnící sociální cíle. Zároveň by nová pravidla měla lépe zohlednit požadavky hospodářské soutěže.

ČLÁNEK – Dnem 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zákon zavádí dosud u nás neznámou koncepci trestní odpovědnosti organizací.

ČLÁNEK – S účinností od 1. 1. 2012 se mění právní úprava obchodního vedení společnosti. Novela obchodního zákoníku provedená zákonem č. 351/2011 Sb. zavádí zcela nový institut, a to pověření obchodním vedením. Podle této nové právní úpravy bude jednatel společnosti s ručením omezeným oprávněn pověřit obchodním vedením (vedením směrem dovnitř společnosti), pod které lze zahrnout zejména organizování a řízení podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, marketing, vedení účetnictví apod., jinou osobu.

test

Podle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR nelze „nulovou“ nabídkovou cenu, tedy bezúplatně nabízenou službu (poskytovanou pod hranicí ekonomicky nutných nákladů), hodnotit jako snahu objektivně poskytnout zadavateli požadované plnění, neboť žádný technologický postup nemůže umožnit výkon těchto činností s vynaložením nulových nákladů. Nabídku s nulovou nabídkovou cenou je proto nutno pro její nepřijatelnost vyřadit z […]