Aktuality

Nejnovější rozhodnutí šestého senátu Nejvyššího správního soudu v oblasti poskytování dotací přináší další krok k právnímu státu. Vytvoření tzv. „průkazné stopy“ v rámci dokumentace o veřejné zakázce nelze vykládat nad rámec stanovených zákonných povinností, pokud přísnější úpravu výslovně nestanovila Pravidla pro výběr dodavatelů. Poskytovatel dotace nemůže svévolně vykládat obsah průkazné stopy, pokud jej jednoznačně nevymezil ve svých dotačních pravidlech.

Dne 8. 6. 2017 Senát Parlamentu České republiky schválil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“), jehož předmětem jsou změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, které vyplynuly z potřeby reagovat na současný vývoj v této oblasti na trhu práce, a dále některé aspekty týkající se zaměstnanosti. Níže si dovolujeme shrnout nejvýznamnější změny, které novela přináší:

Od termínu k zaslání připomínek k návrhu Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací uplynuly bezmála tři měsíce a do nabytí účinnosti ustanovení §33a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, upravujícího seznam výzkumných organizací, zbývá necelý měsíc. Nařízení vlády č.160/2017 Sb., schválené na zasedání vlády dne 3. 5. 2017, obsahuje nyní již jen úpravu dokumentů zakládaných do sbírky listin. Podmínky samotného zápisu nad rámec zákona nejsou k dispozici, přičemž nemáme informace, zda podrobnější podmínky zápisu vůbec budou upraveny; pokud ano, zda formou dalším nařízením vlády nebo nějakým jiným dokumentem. Je nutno také vycházet ze situace ve Vládě ČR, tak jak je popisována ve sdělovacích prostředcích, a je proto otázkou, zda a jakým způsobem se tato problematika bude vyvíjet.

Dlouho očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci kompetencí poskytovatelů dotací podle rozpočtových pravidel bylo vydáno 18. 4. 2017 a je od minulého týdne dostupné na oficielních stránkách NSS pod č. j.: 6 Afs 270/2015 – 48. Tím byl s konečnou platností vyřešen výkladový spor o to, jaká práva dává poskytovateli dotace ze státního rozpočtu (potažmo prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie EU (SFEU) a v současném programovacím období z Evropských strukturálních a investičních fondů(ESIF) § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do data 19. 2. 2015 („RP“).

V naší právní praxi jsme se nedávno setkali s případem, kdy příjemci dotace (v tomto případě v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – OP VK) byl vyměřen nemalý odvod za porušení rozpočtové kázně v důsledku porušení práv duševního vlastnictví spočívající v nesprávném, resp. nedostatečném citování výňatků děl jiných autorů převzatých (užitých) příjemcem dotace v rámci projektu ve svých výukových materiálech pro vzdělávací semináře.

Před několika dny se nám do rukou dostal návrh Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací. Nutno ocenit, že byl zveřejněn s dostatečným předstihem, a že do 27. února 2017 lze k návrhu podat připomínky.

Asi nejpodstatnější informací, která z návrhu vyplývá, je, že žádost o zápis na seznam výzkumných organizací budou muset podat všichni zájemci o zápis na tento seznam. Nepočítá se tedy s jakýmkoliv preferenčním režimem pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, ani obecněji pro okruh osob na seznamu dosud vedeném RVVI. V tomto kontextu je jedinou výjimkou, že veřejné vysoké školy nebudou muset prokazovat, že provádí aktivity VaV.

Jak v České republice vzrůstá zájem o problematiku veřejné podpory (ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie), přibývá v oblasti výzkumu a vývoje („VaV“) odborníků, kteří se této oblasti soustavně věnují a kteří se k ní veřejně vyjadřují. Byť jde z našeho pohledu o vítaný jev, nutno upozornit, že přes upřímnou snahu celé řady těchto osob seznámit se s relevantními dokumenty a pomoci v této oblasti se občas projevují zásadní mezery v jejich erudici. Časté jsou zejména nedostatky v erudici v oblasti evropského práva, především nepřesné až zcela nesprávné závěry vyplývající z neznalosti jeho obecných principů. Od interních diskusí u příjemců podpory, přes přednášky, semináře a odborné publikace, až po metodiky a stanoviska zpracovávaná na „nejvyšších místech“ (včetně mezirezortního připomínkového řízení k novelizaci národní legislativy) tak prostředím VaV koluje několik bludů, které je nutno uvést na pravou míru.

Dne 24. ledna 2017 skupina poslanců předložila poslanecké sněmovně návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), která má zavést tzv. ošetřovatelskou dovolenou.

Dne 1. 2. 2017 uplynou 4 měsíce od nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Mnoho zadavatelů již mělo možnost poprvé projít celým procesem zadávacího řízení, v jehož rámci mohli využít nových institutů, ale i narazit na některé překážky a nejasnosti, které ZZVZ skrývá. Jednou z takových je dle našeho názoru a prvních zkušeností právě i proces vydání rozhodnutí o výběru dodavatele.

Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu pomalu skládá mozaiku odpovědi na otázku, jaké je skutečné postavení poskytovatele a příjemce dotace. Ve svém rozsudku 6 Afs 2/2016 ze dne  30. listopadu 2016 v rámci řízení o kasační stížnosti potvrdil názor stěžovatele, že pokud se příjemce dotace řídí příslušnými Pravidly pro poskytnutí dotací a využije právo podání „interního opravného prostředku“ (např. námitek) stanoveného v těchto Pravidlech, nemůže tento postup sám o sobě způsobit zmeškání lhůty pro podání správní žaloby.

„Nejen povinnosti, ale i práva zakotvená v dotačních podmínkách, jsou pro všechnystrany závazná a poskytovatel dotace je stanovil v souladu se zákonem. Úprava zakotvenáv rozhodnutí o poskytnutí dotace, či v příručkách, jež jsou jeho součástí, proto musí mítpro příjemce stejné následky jako poučení obsažené v samotném rozhodnutí o pozastavenívýplaty dotace. Nelze po něm spravedlivě požadovat, aby podával žalobu,pokud mu poskytovatel dotace dal možnost, jak rozhodnutí ještě jinak změnit (citace z nejnovějšího rozsudku NSS 6 Afs 2/2006).