Aktuality

S účinností od 1. 10. 2015 došlo zákonem č. 203/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. (o zaměstnanosti), mj. k zavedení tzv. kurzarbeitu. Jedná se o systém vycházející z německého vzoru, dostupný pro zaměstnavatele ze soukromé sféry, který by měl v odůvodněných případech zabránit propouštění zaměstnanců v situacích, kdy zaměstnavatelé nebudou schopni zaměstnancům přidělovat práci za předpokladu, že po určité době dojde k obnovení odbytu a výroby v původním rozsahu.

Novelizovaný článek 9 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2424, kterým se mění i nařízení Rady (ES) č. 207/2009, o ochranné známce Společenství ve svém odstavci 4 dává vlastníku/ majiteli ochranné známky Evropské unie (EUTM) i právo na obranu proti všem třetím osobám při vstupu výrobků porušujících práva k ochranné známce a uvádění takových výrobků do jakéhokoliv z celních režimů. To znamená, že je oprávněn bránit všem třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku do Evropské unie, aniž by v ní byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů, pocházejí ze třetích zemí a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s EUTM zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky rozlišit.

Přijetím nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, došlo od 1. ledna 2016 ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z původních 9.200 Kč na 9 900 Kč za měsíc a z 55 Kč na 58,70 Kč za hodinu. Tato sazba se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin. V případě, že se jedná o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, se sazba minimální mzdy mění na 9.300 Kč za měsíc a na 55,10 Kč za hodinu.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se v nedávno publikovaném rozsudku ze dne 30. 9. 2015 vyjádřil k možnostem opravných prostředků žadatelů o dotaci podle z. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v případě, že jejich žádosti nebude zcela vyhověno.  Závěry, ke kterým Nejvyšší správní soud dospěl, jsou plně aplikovatelné na dotace ze státního rozpočtu (včetně prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů, které jsou prostřednictvím státního rozpočtu poskytovány v programovém období 2014-2020).

Ministerstvo financí dle ust. § 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), zpravidla každoročně stanoví základní sazby zahraničního stravného v cizí měně. Nejinak je tomu v případě sazeb pro rok 2016, které jsou stanoveny vyhláškou č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016 (dále jen „vyhláška“), s účinností od 1. 1. 2016; současně s účinností vyhlášky se ruší vyhláška č. 242/2014 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015.

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, v platném a účinném znění („ZPVV„), již dlouhá léta vykazuje celou řadu věcných i formálních legislativních nedostatků. V této souvislosti není bez zajímavosti, že k tomuto zákonu bylo v uplynulých letech připraveno hned několik tzv. technických novel, které nebyly v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vůbec projednávány nebo schváleny. Tyto novely nesly označení „technická“, protože měly být schváleny v krátkém čase a jejich cílem bylo obvykle pouze odstranit nejpalčivější nedostatky zákona a promítnout změny v evropské legislativě a soft law v oblasti veřejné podpory ve smyslu čl. 107 a následujících Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU„). Poslední aktuální „vládní“ technická novela je v době přípravy tohoto článku v Parlamentu projednávána s několika pozměňovacími návrhy v druhém čtení („navržená/navrhovaná úprava/vládní návrh novely ZPVV„) a v mezirezortním připomínkovém řízení se nachází věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací („věcný záměr zákona„).

Nová právní úprava odměňování členů orgánů kapitálových společností dle zákona o obchodních korporacích[1] přinesla nejenom do teorie, ale i do praxe zásadní otázku. Je výkon funkce člena orgánu kapitálové společnosti v té či oné situaci bezplatný či úplatný? V mnoha případech, a to i za dosti rozdílných okolností, tuto otázku vyvolává zejména ustanovení § 59 odst. 3 ZOK. Formuluje totiž nevyvratitelnou domněnku bezplatnosti výkonu funkce pro případy, kdy odměňování není ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem.

[1] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dále v textu také jako „ZOK“.

V rámci osmého ročníku prestižní soutěže Právnická firma roku 2015 organizované společností EPRAVO.CZ  získala naše advokátní kanceláří za výsledky dosažené v roce 2015 doporučení  pro kategorie právo duševního vlastnictví (IP), právo informačních technologií (IT) a pro oblast veřejných zakázek.

Po vydání Nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015 (Pl. ÚS 12/14) se zdálo, že výklad smyslu, obsahu a aplikace § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, začíná být zřejmý, a to i přes dosavadní nejednotnost rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu. Příjemci dotací proto netrpělivě očekávali, jakým způsobem budou pokračovat zahájené soudní spory a jaký postoj k dosavadnímu výkladu § 14e rozpočtových pravidel zaujme Městský soud v Praze. Závěry, ke kterým dospěl v rozsudku ze dne 14. 9. 2015 (sp. zn. 3A 127/2014), však vnesly do celé věci značnou míru překvapení a další výkladové nejasnosti.

Dne 21. 9. 2015 vydala Evropská komise (dále jen Komise) nové Analytické formuláře (jako náhradu za předchozí z roku 2012), které jsou ke stažení na http://ec.europa.eu/.