Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí (NS 21 Cdo 1451/2024) řešil případ, kdy byla v dohodě o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů sjednána tzv. mimořádná odměna odpovídající zákonnému odstupnému. Zaměstnanec v tomto případě: • inicioval vynechání výslovného odkazu na „odstupné“ kvůli plánované evidenci na úřadu práce, • následně trval na uvedení důvodu rozvázání pracovního […]
Call US Today! (+420) 296 325 235
Aktuality
Když „povzdech“ spustí soudní spor: ADHD a diskriminace na pracovišti
Britský pracovní tribunál (Employment Tribunal) se v únoru t.r. zabýval případem p. Roberta Watsona proti společnosti Roke Manor Research. Ačkoliv se jednalo o rozhodnutí vydané ve Spojeném království, jeho závěry a právní úvahy mohou být relevantní i pro české pracovněprávní prostředí a praxi. Pan Watson, softwarový inženýr s diagnostikovaným ADHD, uspěl se žalobou na diskriminaci […]
K vybraným aspektům rovného odměňování v novém rozhodnutí Nejvyššího soudu
A) Porovnání zaměstnanců v různých časových obdobích Nejvyšší soud potvrdil, že při posuzování rovnosti odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty podle § 110 odst. 1 zákoníku práce není nutné, aby zaměstnanci vykonávali práci současně. Znamená to, že srovnání lze provést i mezi zaměstnancem a jeho předchůdcem či nástupcem na dané pracovní pozici. Tento […]
Nejvyšší soud znovu k pohyblivé složce mzdy
Nejvyšší soud se ve svém dalším rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3471/2024) opět zabýval podmínkami pro přiznání pohyblivé složky mzdy. Stěžejní závěry shrnul následovně: Pokud byly předem jasně stanoveny (nebo sjednány) podmínky, za nichž zaměstnanci vzniká nárok na pohyblivou složku mzdy – a jednou z těchto podmínek je i to, že zaměstnanec v daném období […]
Nájemce není vlastník
Nejvyšší soud se vyjádřil k další z otázek tykajících se nároků vyplývajících z neoprávněného užívání nemovitosti. V nedávném rozsudku sp. zn. 26 Cdo 3353/2024 se Nejvyšší soud zabýval situací, která v praxi není nijak výjimečná – neoprávněným užíváním nemovitosti třetí osobou. Konkrétně se jednalo o situaci, kdy podnájem překročil své meze. V centru sporu stála otázka, zda se vydání […]
Pracovní právo v pohybu – co se mění v zákoníku práce
Minulý týden došlo ke schválení tzv. „flexinovely“ zákoníku práce v Senátu, a proto bychom Vás rádi upozornili na aktuální novinky a důležité změny v oblasti pracovního práva, které by pro Vás mohly být užitečné. V tomto delším přehledu najdete nejen přehled vybraných informací, ale i konkrétní praktická doporučení k této novele zákoníku práce, která by měla nabýt účinnosti […]
K povinnosti jasného a srozumitelného označování obchodních sdělení
Úvodem připomeňme, že obchodním sdělením se rozumí všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo vykonává regulovanou činnost.[1] Vedle klasických reklam či newsletterů proto může být příkladem obchodních sdělení také přání k narozeninám nebo svátkům (např. […]
Zmeškaná lhůta na zaplacení soudního poplatku
Zmeškali jste zkrácenou lhůtu na zaplacení soudního poplatku? Ne vždy to znamená konec řízení! Soud vám dal jen 3 dny na zaplacení soudního poplatku, místo zákonem stanovených minimálně 15 dnů? Nezaplatili jste včas a bojíte se, že soud řízení zastaví? Na první pohled by se mohlo zdát, že máte smůlu – zákon totiž říká, že […]
Rozšíření našeho týmu a nový název naší kanceláře
S radostí Vám oznamujeme důležitou novinku v životě naší advokátní kanceláře. Po téměř 35 letech úspěšného působení na trhu právních služeb vstupujeme od března 2025 do nové fáze našeho vývoje. Tu provází další růst a odrazem uvedeného je i rozšíření našeho týmu a nový název naší kanceláře: HOLEC, DUDÁK, BARTŮŇKOVÁ ADVOKÁTI s.r.o. Ačkoliv naše kancelář […]
Legalizace podpisu smlouvy o převodu podílu advokátem
Nejvyšší soud se ve svém usnesení ze dne 8. 1. 2025, sp. zn. 27 Cdo 3120/2023, zabýval aktivní žalobní legitimace společníka společnosti s ručením omezeným, který se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Nižší soudy totiž zpochybnily jeho aktivní legitimaci (postavení společníka) s odůvodněním, že smlouva o převodu podílu, na jejímž základě měl navrhovatel nabýt postavení společníka, neměla obsahovat úřední ověření […]