Aktuality

Dne 24. dubna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů (dále též „novela“), přičemž část patnáctá tohoto zákona novelizuje zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále též „InfZ“), přičemž jako nejpodstatnější změny, ke kterým na základě této novely v InfZ došlo, lze vnímat

1) zavedení informačního příkazu,

2) zavedení přezkumného řízení a ochrany proti nečinnosti a také v obecné rovině

3) rozšíření působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále též „ÚOOÚ“) v souvislosti s dohledem nad právem na informace

Po schválení vládního návrhu novely zákona o nemocenském pojištění Poslaneckou sněmovnou (dne 10. května 2019) a Senátem (dne 12. června 2019) byla tato novela doručena prezidentovi republiky, který ji dne 18. června 2019 podepsal. Podle této novely zahájí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od 1. ledna 2020 ostrý provoz kompletního, plně funkčního a povinného systému, který umožní vystavovat rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o nařízení karantény v elektronické podobě (tzv. eNeschopenku). Tato novela přispívající k modernizaci veřejné správy výrazně zjednoduší předávání informací mezi nemocnými zaměstnanci, ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli.

Až donedávna nebyla jednoznačně zodpovězena otázka, zda každé porušení dotačních podmínek, třebaže by bylo méně závažné a neznamenalo ohrožení účelu dotace, zakládá porušení rozpočtové kázně či nikoliv. Zde se totiž nabízí úvaha, zda by například výdej dotačních prostředků, kterým došlo ke zcela nezávažnému porušení dotačních podmínek, měl být vůbec považován za porušení rozpočtové kázně, a to zejména tam, kde má být dle dikce zákona ukládán i za takové porušení odvod ve výši, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena, tedy v plné výši, nikoliv odvod snížený (resp. nižší). Uvedené souvisí s otázkou, kdy a jakým způsobem by měl být uplatňován princip proporcionality, který velí, aby výše odvodu byla přiměřená závažnosti porušení.

Vzhledem k tomu, že rok 2018 byl kromě jiného bohatý také na události v oblasti práva, rozhodli jsme se za účelem ohlédnutí se za tímto rokem sestavit chronologický výčet vybraných novinek napříč právními odvětvími, které v tomto roce nastaly.

Vážení obchodní partneři, dovolujeme si Vám tímto oznámit, že k 1. lednu 2019 byla do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou C 307191 zapsána k výkonu advokacie HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI advokátní s.r.o., IČO: 07759711, DIČ: CZ07759711, která se ke stejnému dni stala právním nástupcem HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI, sdružení advokátů, IČO: 66231051, DIČ: CZ5912220776.

Postavení žadatelů a příjemců podpory z OP VVV bylo opět předmětem právních sporů. Tentokrát nešlo o případ nevyplacení dotace či její části podle § 14e ani o vrácení dotace podle § 14f rozpočtových pravidel. Spor vznikl již ve stadiu řízení po poskytnutí, resp. neposkytnutí dotace v rámci výzvy 02_16_019 Excelentní výzkum.

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři opět získala za výsledky dosažené v roce 2017-2018 ocenění jako doporučovaná advokátní kancelář pro kategorii veřejných zakázek.

Vědomé předložení padělaného nebo pozměněného důkazního prostředku za účelem zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo jeho předložení v takovém řízení, včetně samotného padělání nebo pozměnění důkazního prostředku, je stále, s výjimkou znaleckého posudku či veřejné listiny, v České republice beztrestné. A právě beztrestnost uvedeného jednání by se měla mimo jiné změnit novelou trestního zákoníku, která mimo jiné zavádí nový trestný čin nazvaný maření spravedlnosti.

V několika následujících týdnech bychom se v sérii kratších zamyšlení rádi systematicky věnovali problematice výzkumných aktivit výzkumných organizací realizovaných na zakázku a označovaných zpravidla jako výzkum na zakázku nebo smluvní výzkum.

V tomto článku se podíváme na:

(i) vymezení smluvního výzkumu ve Sdělení Komise – Rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01 – „Rámec“),

(ii) posouzení smluvního výzkumu z hlediska členění činností výzkumných organizací na hospodářské a nehospodářské činnosti a

(iii) hraniční kategorie, od kterých je v praxi smluvní výzkum nutno odlišit.

Tento článek je zaměřen na problematiku rozvázání pracovního poměru v kontextu jeho neplatnosti a rozvázání pracovního poměru více právními jednáními ve vztahu k případné povinnosti zaměstnavatele k náhradě mzdy.