Aktuality

Limity rozlišující podlimitní veřejné zakázky od nadlimitních veřejných zakázek se od 1. ledna 2020 sníží, zadavatelé tedy budou nadlimitní zadávací řízení vyhlašovat častěji než dosud.

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři opět získala za výsledky dosažené v roce 2018-2019 ocenění jako doporučovaná advokátní kancelář pro kategorii veřejných zakázek a zařadila se tak mezi 15 nejelpších kanceláří v tomto oboru.

Dne 6. září 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 72/2000 Sb, o investičních pobídkách a změně některých dalších zákonů (dále jen „novela“), která tvoří základní rámec podmínek pro poskytování investičních pobídek. Novela přináší kompetenční rozdělení systému investičních pobídek, a to mezi zákon, který stanoví obecné podmínky pro poskytování veřejné podpory, a nařízení vlády, které umožní vládě stanovovat konkrétní podmínky podpory flexibilně podle hospodářské situace a potřeb na pracovním trhu.

S účinností od 1. července 2019 se novelou zákoníku práce[1] ruší tzv. třídenní karenční doba. Zaměstnavatelé pak budou povinni zaměstnancům v dočasné pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy již od první zameškané směny, a nikoliv až od čtvrté zameškané směny (či od 25. zameškané hodiny rozvržených směn), jako tomu je do účinnosti zmiňované novely. V souvislosti s tím se množí obavy zaměstnavatelů, že dočasná pracovní neschopnost začne být ze strany jejich zaměstnanců častěji zneužívána. Jaké možnosti tedy mají či nemají zaměstnavatelé, aby případný nešvar fiktivní práceneschopnosti co nejvíce omezili?

[1] Novela byla zavedena zákonem č. 32/2019 Sb.

Více než devítileté intenzivní snahy Evropské unie o zjednodušení dosavadního systému uznávání veřejných listin v cizině byly (aspoň částečně) završeny dne 16. února 2019, kdy vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení č. 1024/2012 (dále jen „Nařízení“). Jeho cílem je především omezit byrokracii spojenou s ověřováním taxativně vymezených veřejných listin, neboť přílišné papírování způsobovalo průtahy v řízeních, ale přinášelo s sebou také nemalé finanční náklady spjaté s opatřováním překladů a razítek. V neposlední řadě Nařízení napomáhá ke sjednocování právní úpravy a při odhalování podvodných či padělaných listin vyskytujících se na území jednotlivých členských zemí.

Dne 24. dubna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů (dále též „novela“), přičemž část patnáctá tohoto zákona novelizuje zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále též „InfZ“), přičemž jako nejpodstatnější změny, ke kterým na základě této novely v InfZ došlo, lze vnímat

1) zavedení informačního příkazu,

2) zavedení přezkumného řízení a ochrany proti nečinnosti a také v obecné rovině

3) rozšíření působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále též „ÚOOÚ“) v souvislosti s dohledem nad právem na informace

Po schválení vládního návrhu novely zákona o nemocenském pojištění Poslaneckou sněmovnou (dne 10. května 2019) a Senátem (dne 12. června 2019) byla tato novela doručena prezidentovi republiky, který ji dne 18. června 2019 podepsal. Podle této novely zahájí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od 1. ledna 2020 ostrý provoz kompletního, plně funkčního a povinného systému, který umožní vystavovat rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o nařízení karantény v elektronické podobě (tzv. eNeschopenku). Tato novela přispívající k modernizaci veřejné správy výrazně zjednoduší předávání informací mezi nemocnými zaměstnanci, ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli.

Až donedávna nebyla jednoznačně zodpovězena otázka, zda každé porušení dotačních podmínek, třebaže by bylo méně závažné a neznamenalo ohrožení účelu dotace, zakládá porušení rozpočtové kázně či nikoliv. Zde se totiž nabízí úvaha, zda by například výdej dotačních prostředků, kterým došlo ke zcela nezávažnému porušení dotačních podmínek, měl být vůbec považován za porušení rozpočtové kázně, a to zejména tam, kde má být dle dikce zákona ukládán i za takové porušení odvod ve výši, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena, tedy v plné výši, nikoliv odvod snížený (resp. nižší). Uvedené souvisí s otázkou, kdy a jakým způsobem by měl být uplatňován princip proporcionality, který velí, aby výše odvodu byla přiměřená závažnosti porušení.

Vzhledem k tomu, že rok 2018 byl kromě jiného bohatý také na události v oblasti práva, rozhodli jsme se za účelem ohlédnutí se za tímto rokem sestavit chronologický výčet vybraných novinek napříč právními odvětvími, které v tomto roce nastaly.

Vážení obchodní partneři, dovolujeme si Vám tímto oznámit, že k 1. lednu 2019 byla do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou C 307191 zapsána k výkonu advokacie HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI advokátní s.r.o., IČO: 07759711, DIČ: CZ07759711, která se ke stejnému dni stala právním nástupcem HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI, sdružení advokátů, IČO: 66231051, DIČ: CZ5912220776.