Aktuality

Ustanovení § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoví povinnost zadavatele zveřejnit alespoň textové části zadávací dokumentace na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání nabídek.

29.3.2016 – 1.4.2016

Je třeba uznat, že na půdě MŠMT s nástupem nové ministryně a jejího týmu výrazně posílilo právní vědomí. Je to patrné z různých vyjádření k dotačním případům, které se řeší jak na půdě samotného ministerstva, tak u finančních úřadů či dokonce soudu, u nichž lze zaznamenat výrazný posun v kvalitě oproti minulosti. Je vidět, že současné vedení MŠMT si plně uvědomuje obtížnost a nejasnost právní úpravy vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem dotace a skutečnost, že dopady tohoto stavu nelze přenášet toliko na příjemce dotace. Stejně tak si uvědomuje, že postupy MŠMT coby poskytovatele dotace a Řídicího orgánu nebyly v minulosti vždy plně v souladu se zákonem.

Tzv. nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), představuje jeden z  důvodů, pro který může zaměstnavatel se zaměstnancem jednostranně rozvázat pracovní poměr výpovědí. Dle tohoto ustanovení může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách (dále jen „rozhodnutí o organizačních změnách“)[1].

[1] Pro výpověď z pracovního poměru dle tohoto ustanovení je charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (zaměstnavatel v důsledku rozhodnutí o organizačních změnách neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem umožňuje zaměstnavateli, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdon 727/96, usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2318/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 531/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3641/2012).

Generální advokát vydal dne 16.3.2016 stanovisko k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce ve věci Tobias Mc Fadden vs Sony Music Entertainment Germany GmbH (C‑484/14) – („stanovisko“).

Nejrozšířenější a nejpřirozenější volbou, jak zajistit potomky do budoucnosti, je spoření či pojištění. Ať už jde o stavební spoření, podílové fondy, spořicí účty či životní pojištění, řada lidí myslí i na zadní vrátka, která nejsou vázána na finanční instituce. Právo proto umožňuje využít i specifické instituty.

Ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s rozsáhlou novelou zákoníku práce, která přináší řadu zásadních změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Účelem novely je dle ministerstva provedení věcných změn v zákoníku práce směřujících k prohloubení flexibility základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích, a to v reakci na požadavky praxe, především sociálních partnerů, a s ohledem na vývoj českého právního řádu, judikatury českých soudů i SD EU. Zároveň je přihlédnuto k možnosti přiměřeného snížení administrativní náročnosti kladené na zaměstnavatele v souvislosti s aplikací zákoníku práce.

S účinností od 26. 10. 2015 byl v oblasti pracovněprávních vztahů, pro odškodňování bolestí a ztížení společenského uplatnění způsobených pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, znovuzaveden systém bodového hodnocení, a to nařízením vlády ze dne 12. října 2015, č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „Nařízení“).

Dne 1. července 2015 vstoupila v účinnost novela exekučního řádu České republiky, která přinesla, mimo jiné, výrazně větší ochranu manželů povinných v rámci exekuce, nežli tomu bylo doposud. Nová pravidla byla dle slov zákonodárce zavedena proto, aby vyvážila ochranu manželů povinných a přizpůsobila se hmotněprávní úpravě obsažené v novém občanském zákoníku.

V podnikové praxi nezřídka dochází k tomu, že zaměstnavatelé svým zaměstnancům prostřednictvím svých – ať už jakkoli pojmenovaných – vnitřních předpisů stanovují povinnosti různého druhu.

Lze však takovým způsobem zaměstnancům uložit povinnost mlčenlivosti?