Aktuality

Poté, co Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/14, ze dne 16. 6. 2015, vyhlášeným pod č. 177/2015 Sb. (dále je „Nález“) shledal, že výluka ze soudního přezkumu zakotvená v ust. § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění do 19. 2. 2015 (dále jen „Rozpočtová pravidla“), která znemožňovala soudní přezkoumání opatření (resp. „pozastavení výplaty dotace“) ve smyslu § 14e odst. 1 až 3 Rozpočtových pravidel, byla protiústavní, je zřejmé, že soudní spory příjemců dotací vedené proti poskytovatelům dotace, v nichž bylo soudní řízení přerušeno s odkazem na předmětné řízení před Ústavním soudem, budou moci řádně pokračovat.

Dne 05. 02. 2015 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 24/2015 Sb., kterým se mění mimo jiné zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Novela“). Ačkoliv původním záměrem zákonodárce nebylo zavádět do dotačního procesu příliš mnoho novinek a výrazně jej měnit, některé důležité změny Novela i přesto přinesla.  V souvislosti s nimi, jak se v české legislativě stalo bohužel již zvykem, vznikla i řada nejasností a otázek k její aplikaci.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/14, ze dne 16. 6. 2015 shledal protiústavnost výluky ze soudního přezkumu „pozastavení dotací“, coby faktických opatření činěných poskytovateli dotací, zakotvené v ust. § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění do 19. 2. 2015 (dále jen „Rozpočtová pravidla“). Podle dikce zmíněného ustanovení (před jeho novelizací zákonem č. 25/2015 Sb., účinným od 20. 2. 2015) bylo „vyloučeno soudní přezkoumání“ opatření (ve smyslu ust. § 14e odst. 1 až 3 Rozpočtových pravidel) spočívajícího v tom, že poskytovatel dotace nevyplatil část dotace (tzn., že dočasně pozastavil výplatu části dotace), domníval-li se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Pozastavení výplaty dotace poskytovatel mohl učinit, ovšem s přihlédnutím k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace, až do výše, která byla stanovena v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako nejvyšší možná výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (což v řadě případů bylo až 100% dotace).

Tak jsme se konečně dočkali a zdá se, že to Ústavní soud s právním státem myslí doopravdy! Nález Ústavního soudu ve věci § 14e rozpočtových pravidel uvítali nejen příjemci dotací, ale též celá odborná právnická veřejnost.

Naše advokátní kancelář byla několik posledních měsíců partnerem a jedním z odborných garantů série 5 tematických workshopů určených zejména příjemcům dotací ze Strukturálních fondů EU. Dnes se v Praze uskutečnil poslední workshop na toto téma.

Dne 5.6.2015 byl v centru města Kralup nad Vltavou slavnostně otevřen Technopark Kralupy, skvělý výsledek spolupráce Vysoké školy chemicko-technologické a města Kralupy nad Vltavou.

V poslední době se zdá, že některé finanční úřady to s právním státem myslí opravdu vážně. Začaly totiž vyměřovat odvod za méně závažné porušení rozpočtové kázně nižší procentní sazbou i tehdy, přestože nebylo předmětné pochybení výslovně označeno resp. sjednáno jako méně závažné v příslušném právním aktu o poskytnutí dotace.

Ačkoliv přechodná ustanovení ZVZ stanoví, že „Zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“, nelze dle aktuální soudní judikatury toto bez dalšího vztáhnout i na rozhodování o tom, zda byl či nebyl daným postupem zákon porušen a o případných důsledcích tohoto porušení.

Česká právní úprava pro oblast veřejných zakázek (tedy především zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZVZ“) patří mezi nejpřísnější v EU a vyznačuje se značnou formální náročností, a to především ve vztahu k zahraničním dodavatelům. Není proto divu, že neprokázání kvalifikace zahraničními dodavateli je tak častou příčinou rušení veřejných zakázek na dodávky přístrojového vybavení. Z tohoto důvodu poskytujeme jednoduchý přehled toho, co musí zahraniční dodavatel splňovat, aby byl schopen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu.

Podnikatelé jsou v rámci své podnikatelské činnosti zatíženi dodržováním celé řady nejrůznějších povinností. Jednou z nich je i povinnost uvádět na svých obchodních listinách, stejně jako na svých internetových stránkách, zákonem stanovené údaje.