Aktuality

Partner kanceláře JUDr. Karel Zuska vystoupil 26. 11. 2014 na celostátní konferenci “ Budoucnost veřejných investic v praxi – jste připraveni? aneb Veřejné zakázky ve světle dotačního období 2014–2020“ se svým příspěvkem „Opravné prostředky příjemců dotace proti postupu řídicích a kontrolních orgánů a poskytovatelů dotace“.

Vytváření rezervního fondu ve společnosti s ručením omezeným již není podle aktuální právní úpravy povinné. Zákon č. 90/2012 sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) na rozdíl od zákona č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) nadále nevyžaduje, aby společnost s ručením omezeným zákonný rezervní fond vytvářela. Povinnost vytvářet rezervní fond však může vyplývat ze společenské smlouvy. Pokud tvorbu rezervního fondu společnosti přikazuje společenská smlouva, jak ostatně striktně vyžadoval obchodní zákoník, je společnost povinna rezervní fond tvořit bez ohledu na to, že už ji takovou povinnost neukládá zákon. Pokud tedy společníci postupem podle § 777 odst. 2 ZOK ani jinak nezmění obsah společenské smlouvy a nezřeknou se povinné tvorby rezervního fondu, bude společnost tvořit rezervní fond i za rok 2014 a následující léta podle zákonné úpravy platné do konce roku 2013 (srov. § 777 odst. 4 ZOK). Řada společností využila či pravděpodobně ještě využije možnost opustit povinnou tvorbu zákonného rezervního fondu a v té souvislosti bude řešit, jak naloží s prostředky, které vytvořila na zákonném rezervním fondu. Nejobvyklejším bude převedení prostředků ze zákonného rezervního fondu do fondu nerozděleného zisku a následné rozdělení mezi společníky. V té souvislosti bude třeba ověřit, za jakých podmínek lze vlastně prostředky z rozpouštěného rezervního fondu mezi společníky rozdělit.

Naše kancelář byla v rámci soutěže Právnická firma roku 2014 opět vyhlášena jako jedna z velmi doporučovaných kanceláří pro kategorie práva duševního vlastnictví a doporučovaných kanceláří pro oblast veřejných zakázek v rámci sedmého ročníku soutěže Právnická firma roku organizovanou portálem EPRAVO.CZ.

Veřejná podpora a veřejné zakázky jsou oblastmi právní úpravy, které stojí zdánlivě samostatně, vedle sebe. Každá z obou oblastí disponuje vlastními pravidly a kompetencemi orgánů na národní a evropské úrovni. Každá s nich je samostatným fenoménem přinášejícím úskalí do každodenního života řady subjektů. Přes značnou samostatnost a oddělenost se však obě oblasti významně protínají a představují zejména pro zadavatele veřejných zakázek „společný problém“, se kterým se musí náležitě vypořádat.

V průběhu celého roku se právní praxe vypořádává s nejrozmanitějšími otázkami, které vyvstávají v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Již uplynulo 8 měsíců od okamžiku, co nabyl účinnosti nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a za tu dobu již bylo vedeno mnoho odborných diskuzí nad jeho paragrafy, obohacených cennými poznatky z praxe. Logicky ovšem zaznívají také hlasy, které upozorňují na určité nedostatky tohoto kodexu a volají po jeho novelizaci.

Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. 7 Afs 44/2013 ze dne 7. listopadu 2013 vyjádřil k povaze ustanovení vztahujících se k technickým kvalifikačním předpokladům určeným obecně v § 56 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). V řešeném případě se zadavatel dopustil porušení zákona, když vymezil technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ tak, že stanovil požadavek na seznam významných dodávek s předložením seznamu minimálně pěti odběratelů, kam uchazeči uskutečnili dodávky šicích materiálů, a to v průběhu posledních 12 měsíců.

V současné době se poměrně často setkáváme s případy, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy coby Řídicí orgán a poskytovatel dotace OP VK a OP VaVpI („MŠMT“ nebo „ŘO“) hlásí tzv. mylné platby jako podezření na nesrovnalost a předává je příslušným správcům daně jako podezření na porušení rozpočtové kázně. Činí tak přesto, že v právním aktu o poskytnutí dotace (rozhodnutí, smlouva) je výslovně uvedeno, že za určitých okolností se o porušení rozpočtové kázně nejedná.

Jak ukazuje hlubší analýza, ŘO tak nečiní zcela dobrovolně, nýbrž na základě zjištění a stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu. Je však tento postup zákonný a jedná se skutečně o porušení rozpočtové kázně? Na tuto otázku se pokoušíme hledat odpověď v tomto článku.

Dne 24. června 2014 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech („ZOK“) je účinný již téměř 6 měsíců. Z pohledu tohoto zákona je tedy blížící se 30. 06. 2014 magické datum, protože § 777 odst. 2 ZOK stanoví, že „obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin.“ V řadě obchodních korporací tyto změny již proběhly nebo probíhají v těchto dnech. Zákon ovšem přinesl i jiné povinnosti, které ovšem mají být plněny již od jeho účinnosti. Jednou z nich je také povinnost uveřejňovat určité skutečnosti na internetových stránkách (pro akciovou společnost je zakotvena povinnost si zřídit internetové stránky v § 7 odst. 2 ZOK, společnost s ručením omezeným je pak povinna údaje uveřejňovat pokud, má internetové stránky zřízeny).

V 7. čísle Newsletteru MŠMT OP VK z května 2014 uveřejnil Řídicí orgán Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (ŘO OP VK) článek „Daňová kontrola na základě podezření na porušení rozpočtové kázně a možné dopady na způsobilost výdajů“. V tomto článku ŘO popisuje různé situace a svůj další postup v případech, kdy je při kontrole projektu zjištěno pochybení, které je orgánu finanční správy či krajskému úřadu oznámeno jako podezření na porušení rozpočtové kázně. Finanční resp. krajský úřad, v jehož pravomoci je prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně, rozhodne na základě své kontroly o potvrzení či nepotvrzení porušení rozpočtové kázně a výsledek kontroly zpracuje do protokolu o kontrole/zprávy z kontroly. Dle Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013 odpovídá za potvrzení nesrovnalosti ŘO OP VK. V článku jsou dále popisovány možné případy, které se v praxi mohou vyskytnout. Ty jsou závislé na skutečnosti, zda ŘO OP VK souhlasí či nesouhlasí se závěry daňové kontroly provedené příslušným orgánem.