Aktuality

Počátkem roku 2014 Evropská komise na svých stránkách zveřejnila první pracovní textové znění nového rámce pro státní podporu výzkumu vývoje a inovací (dále také jen „nový Rámec“ a „VVI“): http://ec.europa.eu/competition/consultations/2013_state_aid_rdi/index_en.html. Jedná se o konzultační dokument, který může ještě doznat změn, nicméně je nepochybné, že z textu lze dovodit směr, kterým se nová úprava bude ubírat.

Od uchazečů – přednostně čerstvých absolventů – se očekává morální integrita, vysoká úroveň odborných znalostí odpovídající dané pozici, dobrá znalost anglického a dalšího světového jazyka slovem i písmem, flexibilita, vysoké pracovní nasazení, profesionální vystupování, schopnost týmové práce a uživatelské schopnosti práce s PC.

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři se specializuje mj. na poradenství v oblasti Výzkumu, vývoje a inovací a zadávání veřejných zakázek v rámci projektů financovaných z EU fondů včetně jejich administrace pro významné zadavatele, a to zejména v rámci 7.RP, CIP, OPPI, OPLZZ, OP VaVpI, OPVK, IOP apod.

Dne 15. ledna 2014 nabyla účinnosti novela[1] zákona o ochraně spotřebitele (dále jen „ZOS“)[2]. Ta přináší prodávajícím, kteří hodlají v rámci organizované akce prodávat výrobky nebo poskytovat služby, případně je propagovat nebo nabízet, povinnost předem ohlašovat České obchodní inspekci řadu údajů a podrobností souvisejících s konáním dané akce. Česká obchodní inspekce tak bude mít možnost konání jednotlivých akcí lépe kontrolovat.

[1] zákon č. 476/2013 Sb.

[2] zákon č. 634/1992 Sb.

Koncem minulého rulu zveřejnila Evropská komise návrh Směrnice o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním – znění návrhu zde.

Stanovisko expertní skupiny MMR ze dne 21. 11. 2013 otevřelo možnosti vysokých škol v oblasti veřejného zadávání. Dlouho kritizovaný problém povinného sčítání předpokládané hodnoty veřejné zakázky napříč celou vysokou školou získává po zveřejnění tohoto stanoviska nový rozměr, jehož dopady uvítají zejména ty fakulty, které jsou příjemci podpory z programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Při splnění určitých podmínek mohou být „jimi zadávané“ veřejné zakázky považovány za „samostatné“ z pohledu jinak povinného sčítání všech souvisejících veřejných zakázek v rámci jednoho právního subjektu.

Pro usnadnění a urychlení procesu uzavírání smluv je možné, aby strany podřídily svůj vztah pravidlům obsaženým v obchodních podmínkách.

Naše kancelář byla v rámci soutěže Právnická firma roku 2013 opět vyhlášena jako jedna z předních doporučovaných kanceláří pro kategorie práva duševního vlastnictví a veřejných zakázek a to v rámci šestého ročníku soutěže Právnická firma roku organizovanou společností EPRAVO.CZ.

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. uzavřel, za asistence naší advokátní kanceláře po více než rok trvajících náročných jednáních s původně třemi uchazeči, nadlimitní významnou veřejnou zakázku ve formě jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách  na dodání vysoce výkonného laseru – tzv. High Repetition Rate Advanced Petawatt Laser System – L3 v hodnotě cca 900 milionů Kč.

Praxe realizace stavebních zakázek, umocněno ještě zakázkami financovanými ze strukturálních fondů EU, nutí člověka k filosofickým úvahám. S výjimkou Stvořitele asi neznáme jiného tak geniálního vizionáře, plánovače a stavitele, který by dokázal do nejmenších detailů zhotovit plán, spočítat potřebnou hmotu a energii a vše realizovat tak, aby vzniklo výsledné plně funkční dílo s předem nastavenými parametry v míře nesmírného detailu. Zatímco skutečný Stvořitel je nepochybně vybaven nekonečně velkou měrou předvídavosti, lze o tom do jisté míry důvodně pochybovat u „obyčejného“ zadavatele veřejné zakázky na stavební práce.

Přes tuto logickou úvahu však zákon o veřejných zakázkách („zákon“ nebo „ZVZ“) staví zadavatele veřejné zakázky na stavební práce do pozice Stvořitele. Předpokládá totiž, že zadavatel je právě oním geniálním vizionářem, který dokáže jakoukoli stavbu, a to bez ohledu na její složitost, promyslet do nejmenších podrobností tak, aby nezaznamenala v průběhu své realizace potřebu jakýchkoli dodatečných úprav postupů či prostorových řešení, záměn materiálů, oprav nedostatků projektu apod.

Zastánci stávající zákonné konstrukce zadávání dodatečných stavebních prací rádi namítají, že zákon přece na obdobné případy pamatuje, když umožňuje takové stavební práce zadat postupem v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 zákona, a to dokonce zjednodušeným způsobem ve smyslu § 34 odst. 5 písm. b) zákona. Když se však na celou věc podíváme podrobněji, a hlavně prakticky pohledem zadavatele, musíme nutně dojít ke smutným závěrům, že není–li zadavatel vizionářem, takové práce často nezadá, aniž by porušil zákon.