Aktuality

Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Totéž platilo i podle dosavadní právní úpravy, nově ovšem došlo k vypuštění […]

Institut zákazu výpovědi v situacích, které by pro zaměstnance znamenaly přílišnou tvrdost, je upraven obdobným způsobem jako v dosavadním zákoníku práce. Omezení tohoto zákazu výpovědi z důvodu organizačních změn spočívajících ve zrušení zaměstnavatele nebo jeho části nebo spočívajících v přemístění zaměstnavatele nebo jeho části je nově modifikováno v souladu s čl. 8 odst. 2 Evropské […]

V úpravě skončení pracovního poměru se v zásadě přebírá úprava dosavadního zákoníku práce, která odpovídá i mezinárodně uznávaným standardům. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů taxativně vymezených v zákoníku práce. Z toho plyne, že původně uvažovaná koncepce výpovědi ze strany […]

Odstupné přísluší zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů organizačních změn nebo dohodou z týchž důvodů nejméně ve výši trojnásobku (dosud dvojnásobku) průměrného výdělku zaměstnance. Skončí-li zaměstnanec pracovní poměr ze zdravotních důvodů pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, náleží zaměstnanci odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Nový zákoník […]

Co nového v této oblasti přináší zákoník práce? Ustanovení § 316 nového zákoníku práce nepřináší do úpravy vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nic revolučně nového a v zásadě přebírá dosavadní právní stav, byť oproti absenci téhož v předchozím zákoníku práce obecně zformulovaný v několika větách jednoho paragrafu. Zabývá se problematikou ochrany osobních práv zaměstnanců a […]

V současnosti stále platná úprava zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce stanoví odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů v ust. § 178 v rámci tzv. odpovědnosti zaměstnance ve zvláštních případech, jako je např. schodek na svěřených hodnotách či zmiňovaná ztráta svěřených předmětů. Tento druh speciální odpovědnosti je založen na principu tzv. presumovaného zavinění, tj. situace, […]

Nová právní úprava obsažená v ust. § 255 a § 256 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v podstatě principy odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů kopíruje (presumpce zavinění apod.), ale zároveň přináší diferenciaci založení této odpovědnosti v závislosti na ceně svěřeného předmětu. V porovnání s doposud platnou právní úpravou, kdy zaměstnanec převzal odpovědnost za […]

Nová právní úprava obsažená v ust. § 255 a § 256 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nijak principielně podmínky odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů nemění. Důležité je však si uvědomit, že zaměstnanec nově odpovídá za ztrátu předmětu v hodnotě vyšší než 50 000,- Kč pouze tehdy, uzavřel-li písemnou dohodu o odpovědnosti za ztrátu […]

zákoník práce kázeň Je skutečností, že nový zákoník práce opravdu s pojmem pracovní kázeň dále nepracuje, což se promítá zejména do okolností, za nichž může být s pracovníkem rozvázán pracovní poměr, tj. tzv. kvalifikované výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele. V této souvislosti zavádí zákoník práce zcela nový pojem „porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících […]

Pozice zaměstnavatele, který bude mít zájem dát výpověď zaměstnanci z důvodu „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“, bude poněkud nejistá, zejména do doby vyjasnění názoru na obsah tohoto termínu v rozhodovací praxi soudů v průběhu několika měsíců po nabytí účinnosti zákona. Mezi velkou částí teoretiků včetně členů autorského týmu […]