Aktuality

Naše advokátní kancelář funguje během trvání preventivních opatření nařízených vládou ČR proti šíření koronaviru SARS CoV-2 v běžném provozu, na bázi vzdáleného přístupu po celou dobu běžných pracovních hodin.

Poslanci České pirátské strany iniciovali návrh, který měl umožňovat založení obchodní společnosti za jeden den, přičemž smyslem tohoto návrhu bylo celý proces zjednodušit a motivovat lidi k vlastnímu podnikání. Důvodem pro přípravu návrhu byla rovněž skutečnost, že podnikatelské prostředí pro začínající podnikatele se v České republice neustále zhoršuje, což dokládá pokles České republiky během uplynulých dvou let v žebříčku Světové banky v kategorii začátek podnikání o více než padesát míst až na současné 134. místo žebříčku. Česká republika v tomto směru zaostává za celou řadou rozvojových zemí včetně Rwandy, Nigeru, Nigérie či Burkiny Faso.

AK HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI poskytovala v právní poradenství majiteli společnosti CRYSTALITE BOHEMIA a.s., přednímu českému výrobci a vývozci bezolovnatého nápojového a dekoračního skla ze Světlé nad Sázavou v souvislosti s prodejem 100 % akcií a souvisejícím spojením se společností Crystal BOHEMIA a.s., Poděbrady, největším českým výrobcem a vývozcem olovnatého křišťálu.

Ústavní soud dne 5. 11. 2019 vydal rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 474/19, kterým vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky, když dospěl k závěru, že rozhodnutími nižších soudů v její trestní věci byla porušena zásada subsidiarity trestní represe a tudíž zároveň čl. 39 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, „které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.“

Limity rozlišující podlimitní veřejné zakázky od nadlimitních veřejných zakázek se od 1. ledna 2020 sníží, zadavatelé tedy budou nadlimitní zadávací řízení vyhlašovat častěji než dosud.

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři opět získala za výsledky dosažené v roce 2018-2019 ocenění jako doporučovaná advokátní kancelář pro kategorii veřejných zakázek a zařadila se tak mezi 15 nejelpších kanceláří v tomto oboru.

Dne 6. září 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 72/2000 Sb, o investičních pobídkách a změně některých dalších zákonů (dále jen „novela“), která tvoří základní rámec podmínek pro poskytování investičních pobídek. Novela přináší kompetenční rozdělení systému investičních pobídek, a to mezi zákon, který stanoví obecné podmínky pro poskytování veřejné podpory, a nařízení vlády, které umožní vládě stanovovat konkrétní podmínky podpory flexibilně podle hospodářské situace a potřeb na pracovním trhu.

S účinností od 1. července 2019 se novelou zákoníku práce[1] ruší tzv. třídenní karenční doba. Zaměstnavatelé pak budou povinni zaměstnancům v dočasné pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy již od první zameškané směny, a nikoliv až od čtvrté zameškané směny (či od 25. zameškané hodiny rozvržených směn), jako tomu je do účinnosti zmiňované novely. V souvislosti s tím se množí obavy zaměstnavatelů, že dočasná pracovní neschopnost začne být ze strany jejich zaměstnanců častěji zneužívána. Jaké možnosti tedy mají či nemají zaměstnavatelé, aby případný nešvar fiktivní práceneschopnosti co nejvíce omezili?

[1] Novela byla zavedena zákonem č. 32/2019 Sb.

Více než devítileté intenzivní snahy Evropské unie o zjednodušení dosavadního systému uznávání veřejných listin v cizině byly (aspoň částečně) završeny dne 16. února 2019, kdy vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení č. 1024/2012 (dále jen „Nařízení“). Jeho cílem je především omezit byrokracii spojenou s ověřováním taxativně vymezených veřejných listin, neboť přílišné papírování způsobovalo průtahy v řízeních, ale přinášelo s sebou také nemalé finanční náklady spjaté s opatřováním překladů a razítek. V neposlední řadě Nařízení napomáhá ke sjednocování právní úpravy a při odhalování podvodných či padělaných listin vyskytujících se na území jednotlivých členských zemí.

Dne 24. dubna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů (dále též „novela“), přičemž část patnáctá tohoto zákona novelizuje zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále též „InfZ“), přičemž jako nejpodstatnější změny, ke kterým na základě této novely v InfZ došlo, lze vnímat

1) zavedení informačního příkazu,

2) zavedení přezkumného řízení a ochrany proti nečinnosti a také v obecné rovině

3) rozšíření působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále též „ÚOOÚ“) v souvislosti s dohledem nad právem na informace