Aktuality

Doručování jednostranného právního jednání prostřednictvím e-mailu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3499/2023) Nejvyšší soud se znovu vyjádřil k problematice doručování jednostranných právních jednání e-mailem. Pokud e-mail dorazí do schránky, kterou adresát běžně užívá, považuje se za doručený. Zní to jednoduše, ale jak upozorňuje soud, zodpovědnost za případné […]

Jakým způsobem se mohou veřejné vysoké školy, ale i veřejné výzkumné instituce, popřípadě další instituce, coby povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bránit u soudu poté, co dle novely tohoto zákona účinné od začátku minulého roku přešla působnost odvolacího orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů?

Jakým způsobem se mohou veřejné vysoké školy, ale i veřejné výzkumné instituce, popřípadě další instituce, coby povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bránit u soudu poté, co dle novely tohoto zákona účinné od začátku minulého roku přešla působnost odvolacího orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů?

Téměř po roce cesty návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „Zákona“), legislativním procesem je nyní tento Zákon doslova na spadnutí.

V nedávné době vydal Městský soud v Praze zajímavý rozsudek, kterým vyhověl žalobě naší klientky – veřejné vysoké školy proti rozhodnutí o neposkytnutí dotace. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, pokud je nám z dostupných zdrojů známo, že jde o první obdobný případ, kdy soud interpretoval požadavek na transparentní zdůvodnění způsobem zahrnujícím i právo žalobkyně dozvědět se, na základě jakých konkrétních hodnotících kritérií byly projektu žalobkyně strženy body.

Dlouho očekávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „novela“ a „zákoník práce“), jejímž cílem bylo zjednodušit realizace práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce, podpořit komunikaci mezi smluvními stranami a zjednodušit výkon samotné práce, již úspěšně prošla legislativním procesem a byla dne 26. 6. vyhlášena ve Sbírce zákonů. Novela zákoníku práce má dělenou účinnost s tím, že změny, které nejsou vázané na kalendářní rok ani na veřejné rozpočty, nabývají účinnosti již 30. července 2020, a některé změny, například zavedení sdíleného pracovního místa nebo nová úprava výpočtu dovolené a náhrada újmy na zdraví, nastanou s účinností od 1. ledna 2021.

V rámci novely ze dne 13. 2. 2020, vyhlášené ve Sbírce zákonů jako zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2020 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (dále jen „ZOK“), a další související zákony („novela“), dochází také ke změně ustanovení o zákazu konkurence v úpravách jednotlivých kapitálových obchodních společností. Tyto změny jsou poměrně významného charakteru a stojí za pozornost. Novela totiž formuluje pravidla pro zákaz konkurence u jednatelů společnosti s ručením omezeným, členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti s dualistickou strukturou i členů správní rady akciové společnosti s monistickou organizační strukturou společnosti (ve všech těchto případech) jako zcela dispozitivní. Bude tedy napříště umožněno se od ustanovení zákona odchýlit, a to i způsobem úplného vyloučení ustanovení zákazu konkurence.

Vláda České republika projednala dotační program připravený Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR pod názvem „COVID – Nájemné“. Uvedený program má pomoci podnikatelům, kterým byl mimořádnými opatřeními v důsledku pandemie Covid- 19 zakázán prodej zboží nebo služeb v provozovnách a tím byla snížena jejich schopnost platit sjednané nájemné. Dotační program musí být ještě notifikován Evropskou komisí.

Dne 24. 4. 2020 došlo k nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „zákon“). Přijatý zákon reaguje na potřebu některých změn v insolvenčním, exekučním a procesním právu, s cílem reagovat na mimořádná opatření přijímaná pro zamezení rozšíření nákazy epidemie SARS CoV-2, která mohou mít ničivé dopady na řadu podnikatelských subjektů. Zákon, též označovaný jako Lex Covid, se mimo jiné dotkl i znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Vzhledem k rozsáhlosti novely je tento příspěvek zaměřen pouze na část změn týkajících se institutu mimořádného moratoria.