Aktuality

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, v platném a účinném znění („ZPVV„), již dlouhá léta vykazuje celou řadu věcných i formálních legislativních nedostatků. V této souvislosti není bez zajímavosti, že k tomuto zákonu bylo v uplynulých letech připraveno hned několik tzv. technických novel, které nebyly v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vůbec projednávány nebo schváleny. Tyto novely nesly označení „technická“, protože měly být schváleny v krátkém čase a jejich cílem bylo obvykle pouze odstranit nejpalčivější nedostatky zákona a promítnout změny v evropské legislativě a soft law v oblasti veřejné podpory ve smyslu čl. 107 a následujících Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU„). Poslední aktuální „vládní“ technická novela je v době přípravy tohoto článku v Parlamentu projednávána s několika pozměňovacími návrhy v druhém čtení („navržená/navrhovaná úprava/vládní návrh novely ZPVV„) a v mezirezortním připomínkovém řízení se nachází věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací („věcný záměr zákona„).

Nová právní úprava odměňování členů orgánů kapitálových společností dle zákona o obchodních korporacích[1] přinesla nejenom do teorie, ale i do praxe zásadní otázku. Je výkon funkce člena orgánu kapitálové společnosti v té či oné situaci bezplatný či úplatný? V mnoha případech, a to i za dosti rozdílných okolností, tuto otázku vyvolává zejména ustanovení § 59 odst. 3 ZOK. Formuluje totiž nevyvratitelnou domněnku bezplatnosti výkonu funkce pro případy, kdy odměňování není ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem.

[1] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dále v textu také jako „ZOK“.

V rámci osmého ročníku prestižní soutěže Právnická firma roku 2015 organizované společností EPRAVO.CZ  získala naše advokátní kanceláří za výsledky dosažené v roce 2015 doporučení  pro kategorie právo duševního vlastnictví (IP), právo informačních technologií (IT) a pro oblast veřejných zakázek.

Po vydání Nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015 (Pl. ÚS 12/14) se zdálo, že výklad smyslu, obsahu a aplikace § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, začíná být zřejmý, a to i přes dosavadní nejednotnost rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu. Příjemci dotací proto netrpělivě očekávali, jakým způsobem budou pokračovat zahájené soudní spory a jaký postoj k dosavadnímu výkladu § 14e rozpočtových pravidel zaujme Městský soud v Praze. Závěry, ke kterým dospěl v rozsudku ze dne 14. 9. 2015 (sp. zn. 3A 127/2014), však vnesly do celé věci značnou míru překvapení a další výkladové nejasnosti.

Dne 21. 9. 2015 vydala Evropská komise (dále jen Komise) nové Analytické formuláře (jako náhradu za předchozí z roku 2012), které jsou ke stažení na http://ec.europa.eu/.

Změny v právní úpravě povinnosti k náhradě škody a nemajetkové újmy podle zákoníku práce od 1. 10. 2015

Účelem tohoto článku je shrnutí nejdůležitějších změn v právní úpravě povinnosti k náhradě škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), které přináší zákon č. 205/2015 Sb.[1] (dále jen „novela“).

[1] Celým názvem „zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony“.

K 1. říjnu 2015 nabude účinnosti zákon č. 205/2015 Sb.[1] (dále jen „novela“), kterým se jednak zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a jednak mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jakož i některé zákony další.

Účelem tohoto článku je shrnutí nejdůležitějších změn zákoníku práce účinných od 1. 10. 2015.

[1] Celým názvem „zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony“.

Dne 05. 06. 2015 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848  ze dne 20. 05. 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“). Toto nové Nařízení, které vstoupilo v platnost k 25. 06. 2015 a účinnosti nabude od 26. 06. 2017, tak nahrazuje dosavadní nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, jež bude zrušeno.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/14, ze dne 16. 6. 2015, vyhlášeném ve Sbírce zákonů dne 23. 7. 2015 pod č. 177/2015 Sb. (dále je „Nález“) shledal, že výluka ze soudního přezkumu zakotvená v ust. § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění do 19. 2. 2015 (dále jen „RP“), byla protiústavní.

1. září 2015 nabývá účinnosti vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 180/2015 Sb., která vymezuje práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, jakož i práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a dále podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.