Aktuality

Zakládání společnosti s ručením omezeným (dále též „s.r.o.“) se zjednodušilo již od počátku roku 2014 v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Zhruba v polovině roku 2014 se v médiích objevila informace o změnách právní úpravy plánovaných na jaro 2015, jejichž cílem mělo být další zjednodušení zakládání společností s ručením omezeným. Nově tak mělo jít založit s.r.o. za pouhé 3 dny a 3.000,- Kč.

Ačkoliv je tato problematika vcelku bohatě judikována a lze k ní dohledat i dostatečné množství odborných článků, tak i nadále se lze setkávat (a není to ojedinělé) s pochybeními zadavatelů právě ve vztahu k § 44 odst. 11 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ).

Obecně lze konstatovat, že zadavatel je oprávněn použít specifické označení výrobku pouze ve výjimečných případech, kdy není schopen specifikovat předmět veřejné zakázky bez takovýchto odkazů, tedy pouze za situace, kdy by takováto specifikace nebyla dostatečně přesná a srozumitelná, neboť by nezaručovala vymezení předmětu v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek.

Advokátní kancelář Holec, Zuska & partneři se umístila v průzkumu atraktivity zaměstnavatelů v ČR v letošním roce na 25. místě z 50 v oblasti právních služeb. Tento výsledek je o to cennější, když si uvědomíme, že v rámci čistě advokátních kanceláří (tedy bez státní správy a ostatních podniků, které se nezabývají čistě právním poradenstvím), jsme se umístili na 8. místě.

Lze považovat za obecně přijímaný fakt, že řádné plnění pracovních povinností zaměstnance je zásadně neslučitelným s popíjením alkoholu v pracovní době; další skutečnosti spojené s problematikou alkoholu v pracovněprávních vztazích, včetně souvisejících povinností zaměstnance i zaměstnavatele, jakož i jejich práv, již tolik známé být nemusí, a tak se je pokusíme z těchto perspektiv dále shrnout.

V minulém týdnu prezident republiky podepsal novelu zákona o veřejných zakázkách, novela by v tomto týdnu měla vyjít ve Sbírce listin. Vzhledem k tomu, že účinnosti novely je nastavena na den vyhlášení, bude vhodné si rozebrat základní okruhy změn, které přináší.

Dne 19.2. jsme v partnerské spolupráci se společnostmi PricewaterhouseCoopers a RESEA uspořádali konferenci na téma odečitatelné položky na výzkum a vývoj pro poplatníky daně z příjmů a smluvního výzkumu. Smyslem konference bylo informovat o novinkách v oblasti daňových realizace výzkumných projektů plátců daně z příjmů a spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi.

V kontextu historického vývoje je i v současné době patrná snaha o právní regulaci této oblasti lidské činnosti. Tato oblast je předmětem úpravy veřejnoprávní i soukromoprávní v odvětví práva občanského, správního, finančního a trestního, asi ve zhruba dvaceti pěti právních předpisech.

Vztah mezi zadavatelem a dodavatelem veřejné zakázky má dvě na sebe bezprostředně navazující, nicméně právně odlišné fáze, v rámci nichž se vzájemně prolínají vlivy a vazby zejména dvou zákonů – zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „OZ“). Pojmově je právní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem vztahem soukromoprávním, kdy právní teorie považuje proces zadání veřejné zakázky podle ZVZ za jeho vysoce formalizovanou kontraktační fázi.

Podnikatelé jsou v rámci své podnikatelské činnosti zatíženi dodržováním celé řady nejrůznějších povinností. Jednou z nich je i povinnost uvádět na svých obchodních listinách, stejně jako na svých internetových stránkách, zákonem stanovené údaje.

Dne 05. 02. 2015 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 24/2015 Sb., kterým se mění mimo jiné zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů („Novela RPÚR“).

Jak se v české legislativě stalo bohužel již zvykem, zákonná norma, která má být srozumitelná a jasná zejména těm, jimž je určena, trpí mnoha výkladovými nejasnostmi a vyvolává řadu otázek k její aplikaci. O to hůř, když snaha Senátu odložit účinnost této normy alespoň o pár měsíců, zůstala nevyslyšena; územní samosprávné celky se tak musí ze dne na den vypořádat s dopady, které norma přináší. Bližší vysvětlení bohužel nelze hledat ani v důvodové zprávě k Novele RPÚR, která trpí obecností a je z ní patrno, že zákonodárce si na mnohých místech vůbec neuvědomil, jaké otazníky při aplikaci normy v praxi vyvstanou.