Uplynutím 31. 12. 2012 Ústavní soud svým nálezem ruší ustanovení občanského soudního řádu, dle kterého Nejvyšší soud rozhoduje o přípustnosti dovolání ve věcech zásadního právního významu způsobem, který není vždy předvídatelný.
Uplynutím 31. 12. 2012 Ústavní soud svým nálezem ruší ustanovení občanského soudního řádu, dle kterého Nejvyšší soud rozhoduje o přípustnosti dovolání ve věcech zásadního právního významu způsobem, který není vždy předvídatelný.
Prezident ČR podepsal významnou novelu zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, jejímž hlavním cílem je předejít pokusům o šikanózní návrhy, kdy věřiteli nejde o úpadek dlužníka, ale jeho snahou je spíše přimět dlužníka podáním insolvenčního návrhu k úhradě pohledávky insolvenčního navrhovatele.
Novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), provedená zákonem č. 55/2012 Sb., se významnou měrou dotkla rovněž stavebních zakázek; cílem nové právní úpravy je mimo jiné i sjednocení specifikace předmětu veřejných zakázek na stavební práce, a tím posílení transparentnosti zadávacího procesu.
V únoru 2012 vydal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky docela průlomové rozhodnutí, týkající se nejen v právní obci tolik diskutovaného ustanovení § 196a obchodního zákoníku. Cílem tohoto příspěvku není znova analyzovat jednotlivé odstavce uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, ale poukázat na zcela nový pohled Nejvyššího soudu ČR na požadavek zajištění znaleckého posudku za účelem stanovení kupní ceny převáděného majetku a absolutní neplatnost právního úkonu učiněného v rozporu s ustanovením § 196a odst.3 obchodního zákoníku.
ČLÁNEK – Zřejmě nikdo nepochybuje o tom, že důvěra v soudní rozhodnutí a reálná vynutitelnost práva zcela jistě patří mezi základní atributy právního státu a jako taková by měla být prosazována a chráněna. S tímto cílem, tedy především s cílem zvýšit efektivitu vymáhání pohledávek byl přijat před více než 10 lety zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
ČLÁNEK – S účinností nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále „NOZ“) k 1. lednu 2014 bude do českého právního řádu po padesáti letech opět zavedeno právo stavby. Jedná se o věcné právo k věci cizí, které zatěžuje pozemek věcným právem stavebníka mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu.
ČLÁNEK – Jednou ze zásadních novinek, které s účinností od 1. ledna 2014 přináší nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb., dále „NOZ“), je koncepce nemovitých věcí. V této souvislosti dochází mimo jiné k návratu ke staré římskoprávní zásadě „superficies solo cedit“, čímž mají být pro futuro omezeny problematické situace, kdy pozemek má jiného vlastníka než stavba na pozemku postavená.
Od 1. září 2012 se stane konečně účinným prováděcí předpis k ust. § 44 odst. 4 ZVZ v podobě vyhlášky MMR ČR č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem sp. zn. 23 Cdo 4948/2010 ze dne 30. 5. 2012 pokračuje ve vytváření konstantní judikatury v oblasti práv na označení a práva nekalé soutěže.
Ustanovení § 136 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanoví povinnost každé právnické nebo fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu (pracovní smlouvy apod.) a kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR.

