Aktuality

Až donedávna nebyla jednoznačně zodpovězena otázka, zda každé porušení dotačních podmínek, třebaže by bylo méně závažné a neznamenalo ohrožení účelu dotace, zakládá porušení rozpočtové kázně či nikoliv. Zde se totiž nabízí úvaha, zda by například výdej dotačních prostředků, kterým došlo ke zcela nezávažnému porušení dotačních podmínek, měl být vůbec považován za porušení rozpočtové kázně, a to zejména tam, kde má být dle dikce zákona ukládán i za takové porušení odvod ve výši, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena, tedy v plné výši, nikoliv odvod snížený (resp. nižší). Uvedené souvisí s otázkou, kdy a jakým způsobem by měl být uplatňován princip proporcionality, který velí, aby výše odvodu byla přiměřená závažnosti porušení.

Vzhledem k tomu, že rok 2018 byl kromě jiného bohatý také na události v oblasti práva, rozhodli jsme se za účelem ohlédnutí se za tímto rokem sestavit chronologický výčet vybraných novinek napříč právními odvětvími, které v tomto roce nastaly.

Vážení obchodní partneři, dovolujeme si Vám tímto oznámit, že k 1. lednu 2019 byla do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou C 307191 zapsána k výkonu advokacie HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI advokátní s.r.o., IČO: 07759711, DIČ: CZ07759711, která se ke stejnému dni stala právním nástupcem HOLEC, ZUSKA & PARTNEŘI, sdružení advokátů, IČO: 66231051, DIČ: CZ5912220776.

Postavení žadatelů a příjemců podpory z OP VVV bylo opět předmětem právních sporů. Tentokrát nešlo o případ nevyplacení dotace či její části podle § 14e ani o vrácení dotace podle § 14f rozpočtových pravidel. Spor vznikl již ve stadiu řízení po poskytnutí, resp. neposkytnutí dotace v rámci výzvy 02_16_019 Excelentní výzkum.

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři opět získala za výsledky dosažené v roce 2017-2018 ocenění jako doporučovaná advokátní kancelář pro kategorii veřejných zakázek.

Vědomé předložení padělaného nebo pozměněného důkazního prostředku za účelem zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo jeho předložení v takovém řízení, včetně samotného padělání nebo pozměnění důkazního prostředku, je stále, s výjimkou znaleckého posudku či veřejné listiny, v České republice beztrestné. A právě beztrestnost uvedeného jednání by se měla mimo jiné změnit novelou trestního zákoníku, která mimo jiné zavádí nový trestný čin nazvaný maření spravedlnosti.

V několika následujících týdnech bychom se v sérii kratších zamyšlení rádi systematicky věnovali problematice výzkumných aktivit výzkumných organizací realizovaných na zakázku a označovaných zpravidla jako výzkum na zakázku nebo smluvní výzkum.

V tomto článku se podíváme na:

(i) vymezení smluvního výzkumu ve Sdělení Komise – Rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01 – „Rámec“),

(ii) posouzení smluvního výzkumu z hlediska členění činností výzkumných organizací na hospodářské a nehospodářské činnosti a

(iii) hraniční kategorie, od kterých je v praxi smluvní výzkum nutno odlišit.

Tento článek je zaměřen na problematiku rozvázání pracovního poměru v kontextu jeho neplatnosti a rozvázání pracovního poměru více právními jednáními ve vztahu k případné povinnosti zaměstnavatele k náhradě mzdy.

Zahraniční dodavatelé se dnes českých tendrů účastní poměrně standardně. Obvyklé je to především tam, kde zadavatel poptává specifický předmět, který je schopen dodat pouze úzký okruh dodavatelů. Pokud zadavatelé takové tendry nepřizpůsobují mezinárodní účasti dodavatelů, vystavují se riziku, že obdrží nízký, či dokonce nulový počet nabídek. Pokud naopak půjdou účasti zahraničních dodavatelů „naproti“, nejen že tím zahraničním dodavatelům usnadní práci s přípravou nabídky, ale současně zvyšují pravděpodobnost vyššího počtu obdržených nabídek. I přes uvedený nesporný přínos na obou stranách zadavatelé vhodné nastavení zadávacích podmínek nevolí vždy, a tudíž mohou mít zahraniční dodavatelé s účastí v českých tendrech stále obtíže.

Některé účetní jednotky mají povinnost mít účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem, kterého má podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účetní jednotka určit způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů.