Výběr dodavatele
Stejně jako dle dosavadní právní úpravy vybere zadavatel k uzavření smlouvy účastníka ZŘ, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Samozřejmě je-li v ZŘ jediný účastník, může být zadavatelem vybrán bez provedení takového hodnocení.
Následně zadavatel vybraného účastníka vyzve k předložení originálů či ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy (pokud si jejich předložení vyhradil), případně, je-li vybraný dodavatel právnickou osobou, také identifikační údaje osob, které jsou jeho skutečným majitelem (ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zák. č. 253/2008 Sb.) a dále doklady, z nichž vyplývá vztah těchto osob k vybranému dodavateli.
Lze konstatovat, že dochází k výslovné úpravě v praxi již delší dobu používaného postupu, kdy zadavatel podmíní uzavření smlouvy předložením dokumentů. Jelikož při posuzování úplnosti a požadované formě/obsahu těchto dokumentů postupuje zadavatel obdobně jako při objasňování či doplňování údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, může tuto výzvu opakovat, prodloužit lhůtu stanovenou k jejich předložení či její zmeškání prominout, a to i bez návrhu.
Jestliže vybraný dodavatel tyto dokumenty nedoloží nebo výsledek provedených zkoušek neodpovídá zadávacím podmínkám, musí zadavatel dodavatele i po jeho výběru ze ZŘ vyloučit. Vyloučit vybraného dodavatele je zadavatel povinen i v případě, že po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu dle ust. § 246 ZZVZ, nesplní povinnost uzavřít smlouvu v souladu s jeho nabídkou bez zbytečného odkladu. Dalším důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele je i skutečnost, že zadavatel na základě předložených dokladů zjistí, že vybraný dodavatel byl ve střetu zájmů. Střet zájmu lze konstatovat v případě, že zájmy osob (zejm. zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový či jiný prospěch zadavatele), které se podílejí na průběhu ZŘ, či mají nebo by mohly mít vliv na výsledek ZŘ, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost.
Rozhodnutí o výběru a uzavření smlouvy
Všem účastníkům ZŘ zadavatel odesílá oznámení o rozhodnutí o výběru, a to bez zbytečného odkladu. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, dle které muselo být toto oznámení odesláno do 5 pracovních dnů od rozhodnutí, nestanovuje ZZVZ konkrétní lhůtu, stanoví však, že tak musí být učiněno bez zbytečného odkladu.
Ačkoliv i dosavadní zákon stanovoval povinné obsahové náležitosti, jež muselo toto oznámení splňovat, přináší ZZVZ, co se obsahových náležitostí týče, několik novinek. Tou zásadní je, že povinnou součást oznámení bude nově představovat zpráva o posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „Zpráva“).
Doposud měli uchazeči ZŘ, jejichž nabídky byly předmětem posouzení, možnost do Zprávy nahlédnout a zadavatel jim byl dle ust. § 80 odst. 3 zák. č. 137/2006 Sb. (dále jen „ZVZ“) povinen až do uzavření smlouvy nahlédnutí umožnit. Zatímco doposud byl přístup zadavatele k poskytnutí Zprávy uchazeči pouze pasivní, po nabytí účinnosti ZZVZ bude muset tento dokument uchazečům poskytovat aktivně, a to jako součást oznámení o rozhodnutí o výběru.
Nově je zadavateli umožněno v případě, že vybraný dodavatel bude vyloučen ze ZŘ, vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka, a to v pořadí, které vyplývá z výsledku původního hodnocení nabídek nebo nového hodnocení, které zadavatel musí provést v případě, že by vyloučení vybraného dodavatele znamenalo podstatné ovlivnění původního pořadí nabídek. Zásadní změnou je, že tento postup zadavatel může použít opakovaně, nikoli jen v případě uchazeče, který se umístil druhý či třetí v pořadí (srov. § 82 odst. 4 ZVZ).
Zrušení zadávacího řízení
Důvody pro zrušení ZŘ jsou upraveny v ust. § 127 ZZVZ. Lze konstatovat, že nově je jediným povinným důvodem situace, kdy po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast předběžných nabídek v ZŘ není žádný účastník. Všechny ostatní důvody jsou formulovány jako možné a zadavatel má tedy možnost jejich využití uvážit. Kromě důvodů, které pro zrušení ZŘ existovaly i dle dosavadní právní úpravy a zůstaly zachovány, byly některé pozměněny a další nově doplněny.
Zadavatel je i dle ZZVZ oprávněn ZŘ zrušit, jestliže se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v ZŘ pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Jak vyplývá z textu ZZVZi z důvodové zprávy, důvod hodný zvláštního zřetele může mít na rozdíl od podstatné změny okolností i subjektivní charakter. Nutno tedy poukázat na skutečnost, že v tomto bodě ZZVZ nenavazuje na dosavadní judikaturu. Nově je výslovně umožněno zrušit ZŘ i z ekonomických důvodů, např. za situace, kdy obdržené nabídky jsou výrazně dražší, než zadavatel předpokládal, či došlo k výraznému pohybu na trhu.
Samostatný důvod pro zrušení ZŘ tvoří i skutečnost, že zadavatel neobdržel dotaci, z níž měla být veřejná zakázka zcela nebo částečně uhrazena. Byť tento důvod byl dle dosavadní právní úpravy vykládán v souladu s judikaturou (např. rozsudek NSS 2Afs 64/2009 ze dne 27. 01. 2010) jako důvod hodný zvláštního zřetele, vymezen jako samostatný a výslovný je zcela nově. Další důvod pro zrušení ZŘ představuje i skutečnost, že zadavatel ZŘ zahájil, ačkoliv k tomu nebyl povinen. Zde však považujeme za vhodné poukázat na skutečnost, že byť je tento postup v souladu se ZZVZ, nelze vyloučit občanskoprávní odpovědnost zadavatele.
Oznámení a uveřejnění ukončení ZŘ
Nově není stanovena povinnost, kterou zadavateli doposud ukládalo ust. § 82 odst. 6 ZVZ, tedy povinnost písemně informovat o uzavření smlouvy uchazeče, s nimiž bylo možné smlouvu uzavřít. I nadále má však zadavatel povinnost v případě rozhodnutí o zrušení ZŘ do 3 pracovních dnů informovat o této skutečnosti všechny jeho účastníky.
Další povinností, jež zadavatel v souvislosti se skončením ZŘ má, je uveřejnit formuláře ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, resp. od rozhodnutí o zrušení ZŘ, a to způsobem vymezeným v ust. § 212 ZZVZ. Dochází zde k výraznému prodloužení lhůty, neboť ZVZ poskytoval zadavateli lhůtu pro oznámení výsledku ZŘ poloviční a pro uveřejnění oznámení o zrušení dokonce pouze třídenní. Stejně jako dle dosavadní právní úpravy vyhotoví zadavatel o průběhu ZŘ písemnou zprávu, jejíž náležitosti jsou v ZZVZ též vymezeny. Tato zpráva musí být uveřejněna na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení ZŘ.
Závěrem považujeme za vhodné upozornit na skutečnost, že některé lhůty pro úkony zadavatele jsou vymezeny v pracovních dnech a některé ve dnech kalendářních. Nutno konstatovat, že se jedná o nepochopitelný krok zákonodárce, který bude v konečném důsledku vyžadovat značnou pozornost zadavatele při počítání lhůt, neboť lze předpokládát, že jejich zmeškání způsobené záměnou pracovních dnů za kalendářní nebude ojedinělé.
Mgr. Karel Masopust
Mgr. Renata Brychtová
HOLEC, ZUSKA a Partneři