Aktuality

Dne 05. 02. 2015 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 24/2015 Sb., kterým se mění mimo jiné zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů („Novela RPÚR“).

Jak se v české legislativě stalo bohužel již zvykem, zákonná norma, která má být srozumitelná a jasná zejména těm, jimž je určena, trpí mnoha výkladovými nejasnostmi a vyvolává řadu otázek k její aplikaci. O to hůř, když snaha Senátu odložit účinnost této normy alespoň o pár měsíců, zůstala nevyslyšena; územní samosprávné celky se tak musí ze dne na den vypořádat s dopady, které norma přináší. Bližší vysvětlení bohužel nelze hledat ani v důvodové zprávě k Novele RPÚR, která trpí obecností a je z ní patrno, že zákonodárce si na mnohých místech vůbec neuvědomil, jaké otazníky při aplikaci normy v praxi vyvstanou.

V minulých číslech Veřejných zakázek jsme se zabývali problematikou veřejné podpory v  souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a konečně i problematikou financování veřejných infrastruktur.

Samotný název tohoto institutu je tak trochu zmatečný, ale na druhou stranu se zase jedná o institut, který v mnohých případech může zadavateli jednak urychlit řízení a jednak mu dát možnost jej dokončit, aniž by musel celé řízení opakovat znovu.

Naše advokátní kancelář je partnerem a jedním z odborných garantů série 5 tematických workshopů určených zejména příjemcům dotací ze Strukturálních fondů EU. Jaká jsou úskalí dotačního vztahu? Jaké je postavení poskytovatelů dotace a řídicích orgánů ve vztahu k příjemcům? Může se příjemce bránit proti krácení dotace? Jaká je dosavadní rozhodovací praxe před soudy? Změní něco novela rozpočtových pravidel a jaký je výhled do nového programovacího období?

Novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podepsána prezidentem 26. 1. 2015

Historie zákonného textu včetně rozpravy a pozměňovacích návrhů:  http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=295

Novela přináší zásadní řešení vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem dotace včetně dosud velmi sporného a kritizovaného ustanovení § 14e. Nově se v případě krácení / snížení dotace výslovně zavádí zákonná možnost příjemce dotace podat proti postupu poskytovatele námitky. Zároveň novela odstraňuje ustanovení odnímající příjemci dotace možnost soudního přezkumu.

Za podmnožinu osobních údajů (běžné informace o fyzické osobě) lze považovat údaje citlivé, někdy se používá termín zvláštní kategorie údajů. Dotýkají se fyzických osob a informují o jejich soukromí více než v běžné míře. V celkovém kontextu podléhají citlivé údaje přísnějšímu režimu s taxativními vymezeními v rámci jejich zákonné ochrany, počínaje požadavky na souhlas s jejich zpracováním, zákonnými výjimkami pro jejich zpracování bez souhlasu subjektu údajů, na jejich zabezpečení včetně povinnosti mlčenlivosti.

Zákon č. 261/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu (dále také jen „Zákon“), přináší novelizaci tří zákonů, a to zákona o platebním styku, zákona o omezení plateb v hotovosti a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

Dne 7. listopadu 2014 vstoupila v účinnost novela autorského zákona[1], která mimo jiné transponuje do českého právního řádu směrnici Evropské unie o některých povolených způsobech užití osiřelých děl[2]. Úpravu, jež novela do zákona zavedla (viz. § 27a, § 27b a § 37a) a která věrně kopíruje úpravu směrnice ve všech podstatných bodech (jako např. definice osiřelého díla, institut důsledného vyhledávání nebo konstrukce výjimky), je vyústěním dlouhodobého vývoje snah o řešení problému osiřelých děl na úrovni Evropské unie i České republiky. Zůstával totiž nevyužit potenciál velkého množství děl, jejichž autor (nebo jiný nositel práv) nemohl nebo nemůže být určen nebo vyhledán. Absence svolení k dalšímu užití, které logicky nemohlo být získáno, představovalo riziko pozdějšího uplatnění nároků ze strany znovuobjeveného autora.

[1] Zákon č. 228/2014 Sb. jako novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v textu jen „autorský zákon“ nebo „AZ“).

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.

Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 (dále jen „Usnesení“) postavil k výkladu § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), jehož ustanovení upravuje otázku formy plné moci v případě, kdy se k právnímu jednání vyžaduje zvláštní forma, např. notářský zápis: „Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“[1]

[1] § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Naše advokátní kancelář posledních několik let intenzivně spolupracuje s Fyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i. (FZÚ) při přípravě a výstavbě centra ELI v Dolních Břežanech u Prahy. V této souvislosti bychom rádi upozornili na následující zprávu Českého rozhlasu o postupu při výstavbě tohoto projektu, který je jedním z nejvýznamnějších vědeckých center moderní doby.

http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/1427219