Aktuality

V několika následujících týdnech bychom se v sérii kratších zamyšlení rádi systematicky věnovali problematice výzkumných aktivit výzkumných organizací realizovaných na zakázku a označovaných zpravidla jako výzkum na zakázku nebo smluvní výzkum.

V tomto článku se podíváme na:

(i) vymezení smluvního výzkumu ve Sdělení Komise – Rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01 – „Rámec“),

(ii) posouzení smluvního výzkumu z hlediska členění činností výzkumných organizací na hospodářské a nehospodářské činnosti a

(iii) hraniční kategorie, od kterých je v praxi smluvní výzkum nutno odlišit.

Tento článek je zaměřen na problematiku rozvázání pracovního poměru v kontextu jeho neplatnosti a rozvázání pracovního poměru více právními jednáními ve vztahu k případné povinnosti zaměstnavatele k náhradě mzdy.

Zahraniční dodavatelé se dnes českých tendrů účastní poměrně standardně. Obvyklé je to především tam, kde zadavatel poptává specifický předmět, který je schopen dodat pouze úzký okruh dodavatelů. Pokud zadavatelé takové tendry nepřizpůsobují mezinárodní účasti dodavatelů, vystavují se riziku, že obdrží nízký, či dokonce nulový počet nabídek. Pokud naopak půjdou účasti zahraničních dodavatelů „naproti“, nejen že tím zahraničním dodavatelům usnadní práci s přípravou nabídky, ale současně zvyšují pravděpodobnost vyššího počtu obdržených nabídek. I přes uvedený nesporný přínos na obou stranách zadavatelé vhodné nastavení zadávacích podmínek nevolí vždy, a tudíž mohou mít zahraniční dodavatelé s účastí v českých tendrech stále obtíže.

Některé účetní jednotky mají povinnost mít účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem, kterého má podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účetní jednotka určit způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů.

V návaznosti na svůj právní názor vyslovený v tzv. Platovém nálezu (ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1378/16) vydal Ústavní soud dne 3. 4. 2018 další nález (sp. zn. IV. ÚS 1200/16) ve vztahu k poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře, jejichž žádání je možné na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od Platového nálezu, ve kterém bylo řešeno poskytování informací o odměňování tajemníka a vedoucích odborů magistrátu statutárního města, byla tentokráte před Ústavním soudem projednávána věc, ve které se jednalo o poskytnutí informací o platu pedagoga, konkrétně učitele základní umělecké školy.

V roce 2017 a na počátku roku 2018 došlo k řadě legislativních změn v oblasti pracovního práva i práva sociálního zabezpečení – tyto změny se týkají například agenturního zaměstnávání, pracovnělékařských služeb nebo nemocenského pojištění. Přehled – z našeho pohledu – pro praxi nejdůležitějších z těchto změn přinášíme níže:

Pracovníci placení z veřejných prostředků se loni na podzim dočkali díky novému výkladu Ústavního soudu zvýšené ochrany svého práva na ochranu soukromí. Zatímco dosavadní rozhodovací praxe soudů ve vztahu k poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře upřednostňovala právo žadatelů na informace na úkor práva příjemců veřejných prostředků na ochranu soukromí, Ústavní soud svým výkladem, který více dbá na ochranu soukromí příjemců, „zpřísnil“ pravidla, za kterých lze tyto informace poskytovat.

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři, sdružení advokátů přijme specialistu na veřejné zakázky.

Nabízíme

§  příjemné pracovní prostředí ve středně velkém kolektivu v centru Prahy

§  možnost aktivní účasti na atraktivních projektech zejména veřejného sektoru

§  různorodá práce v oblasti veřejných zakázek a souvisejících otázek

§  možnost profesního růstu a zajímavé finanční ohodnocení

Dne 13.2.2018 proběhla v budově rektorátu ČVUT tisková konference za účasti předsedy vlády v demisi Andreje Babiše, velvyslance Spojených států amerických Stephena Kinga, českého a evropského vedení koncernu General Electrics Aviation, pana rektora ČVUT pana doc. Vojtěcha Petráčka a pana děkana Fakulty strojní prof. Michaela Valáška. Předmětem tiskové konference bylo oznámení zahájení výzkumné spolupráce mezi společnostmi GE Aviation Czech a Fakultou strojní ČVUT včetně realizace prvního kroku výzkumné spolupráce – úspěšného spuštění a prvního testu převratného turbovrtulového motoru na nově vybudované unikátní výzkumné infrastruktuře ČVUT.

Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), provedená zákonem č. 367/2017 Sb., která se výrazně dotkla procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „dotace“) ze státního rozpočtu. Hlavní změnou, kterou novela přináší, je, že se na řízení o poskytnutí dotace (dále jen „dotační řízení“) a na rozhodnutí o poskytnutí dotace bude podpůrně vztahovat obecná právní úprava správního řízení obsažená v zákoně č.  500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).  Tímto příspěvkem navazujeme na náš předchozí článek zveřejněný na webu naší advokátní kanceláře (http://holec-advokati.cz/cs/publikace/aktuality/400); dnes bychom se rádi zaměřili na některé konkrétní praktické otázky související s aplikací správního řádu na dotační řízení, jakož i na ustanovení správního řádu, která se naopak v rámci dotačního řízení nepoužijí.