Agenturní zaměstnávání
Novela: zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a nařízení vlády č. 374/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 64/2009, o stanovení druhů prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat
Účinnost: 29. července 2017 a 28. listopadu 2017
– Agentura práce a uživatel jsou nově povinni zajistit, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu, nebo u nějž konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce (za porušení hrozí agentuře práce i uživateli pokuta až 1 mil. Kč).
– Agentura práce nemůže pro cizince zprostředkovávat zaměstnání formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele pro práci v podzemí hlubinných dolů nebo pro takové druhy prací, k jejichž výkonu postačuje nižší stupeň vzdělání než střední vzdělání s maturitní zkouškou s výjimkou druhů prací uvedených v novelizované příloze k nařízení č. 64/2009 Sb. V ostatních případech lze vyjít z toho, že agentura práce může přidělovat k uživatelům cizince s příslušným povolením k zaměstnání (resp. modrou či zaměstnaneckou kartou).
Nové správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
Novela: zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Účinnost: 29. července 2017
Tato novela mimo jiné v zákoně č. 251/2005 Sb., zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, přesněji vymezila strukturu správních deliktů týkajících se úseku agenturního zaměstnávání a zařadila nové správní delikty na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců.
– Delikty s pokutou do výše až 1 mil. Kč
o narušení soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce;
o vyžádání od zaměstnance informací, které nesouvisí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem;
o nezajištění, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu nebo u něhož konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou;
o nezajištění, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agenturou práce byla uzavřena písemně nebo obsahovala údaje stanovené § 308 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) zákoníku práce;
o porušení povinností podle § 309 zákoníku práce ze strany agentury práce i uživatele, tj. zejména porušení povinnosti vytvářet příznivé pracovní podmínky či zajišťovat ochranu zdraví při práci a srovnatelné pracovní a mzdové podmínky pro zaměstnance agentury;
o nezajištění (ze strany uživatele), aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovala informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance nebo jejich nepravdivé uvedení.
– Delikty s pokutou do výše až 100 tis. Kč
o neinformování zaměstnanců (ze strany zaměstnavatele) o rozsahu kontroly zaměstnanců a o způsobech jejího provádění ve smyslu § 316 odst. 3 zákoníku práce.
Pracovnělékařské prohlídky
Novela: zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a vyhláška č. 436/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách („vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče“)
Účinnost: 1. listopadu 2017 a 15. prosince 2017
– Zaměstnanci mohou být nově podrobeni lékařské prohlídce až před vznikem pracovního poměru (nikoliv nutně již před uzavřením pracovní smlouvy).
– Zaměstnanci se mohou od 1. 11. 2017 vzdát práva na přezkoumání lékařského posudku.
– Poskytovatelům pracovnělékařských služeb je umožněno, aby tyto služby prováděli i prostřednictvím jiných poskytovatelů (tzv. pověřených poskytovatelů). Tito jiní poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří sami nebudou mít se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, budou služby moci poskytovat na základě písemné smlouvy uzavřené s poskytovatelem, který smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb se zaměstnavatelem uzavřenou má, pokud je takový postup dohodnut v písemné smlouvě se zaměstnavatelem.
– Zaměstnavatel má povinnost uhradit náklady na vstupní lékařskou prohlídku všem osobám ucházejícím se o zaměstnání, s nimiž pracovněprávní nebo obdobný vztah uzavře – není nadále možné se v těchto případech dohodnout na neuhrazení vstupní lékařské prohlídky. Pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, případný zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku vždy.
– Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci v kategorii druhé (zařazení dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. – práce, při nichž lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně) se provádí častěji, a to jednou za 4 roky a u zaměstnanců, kteří dovršili věk 50 let jednou za 2 roky.
– Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb již jen jednou za dva roky a úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.
– Lékařský posudek ukončením pracovněprávního vztahu nepozbývá platnosti, je-li posuzovanou osobou nejdéle do 3 měsíců ode dne ukončení pracovněprávního vztahu uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem, a to s výkonem stejné práce a za stejných pracovních podmínek, nebo je-li dosavadním zaměstnancem agentury práce uzavřen pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, ke kterému byl dříve přidělen jako k uživateli, a to s výkonem stejné práce a za stejných pracovních podmínek, ke kterým byl posouzen, pokud nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu; nicméně zaměstnavatel stále může před uzavřením pracovněprávního vztahu provedení vstupní lékařské prohlídky požadovat.
– Agentury práce mohou své zaměstnance vykonávající práce v kategorii první (zařazení dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. – práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví) odesílat k provedení lékařské prohlídky kromě poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým mají uzavřenou písemnou smlouvu, nebo k praktickému lékaři, i k poskytovateli zaměstnavatele, ke kterému dočasně přidělují své zaměstnance, a to na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce.
Zvýšení minimální mzdy
Novela: nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Účinnost: 1. ledna 2018
– Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin byla zvýšena z 11 000 Kč na 12 200 Kč za měsíc.
– Minimální hodinová mzda byla zvýšena z 66 Kč na 73,20 Kč za hodinu.
Dávka otcovské poporodní péče
Novela: zákon č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Účinnost: 1. února 2018
– Novela zavádí novou dávku otcovské poporodní péče („otcovská“), na níž má v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními zákona o nemocenském pojištění nárok:
o pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem (dle matričního zápisu);
o pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku (př. pěstoun).
– Podpůrčí doba u otcovské začíná nástupem na otcovskou a činí 1 týden.
– Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
– Výše dávky činní 70 % denního vyměřovacího základu.
Dlouhodobá péče – dlouhodobé ošetřovné
Novela: zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Účinnost: 1. června 2018
– S účinností od 1. června 2018 je zavedena nová dávka dlouhodobého ošetřovného, v souvislosti s níž budou mít oprávněné osoby možnost čerpat pracovní volno až 90 kalendářních dní s náhradou příjmů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu ze systému nemocenského pojištění.
– Nárok na dávku dlouhodobého ošetřovného má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou; podmínkou pro nárok je, že u ošetřované osoby došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala alespoň 7-denní hospitalizaci, a v den propuštění je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
– Zaměstnavatel má povinnost udělit písemný souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, a to vždy, neprokáže-li, že mu v tom brání vážné provozní důvody.
– Zaměstnavatel má dále povinnost po skončení doby poskytování dlouhodobé péče zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště.
– Poskytování dlouhodobé péče se souhlasem zaměstnavatele se řadí (tj. bude řadit) mezi tzv. ochranné doby, během nichž nelze dát zaměstnanci výpověď.
– Pro účely výpočtu dovolené se doba poskytování dlouhodobé péče posuzuje jako výkon práce.
Miroslava Šípošová, paralegal
JUDr. Michaela Mackovičová, advokátka