Úvodem je vhodné podotknout, že v českém právním prostředí je zadávání veřejných zakázek upraveno zákonem o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který transponuje příslušné evropské zadávací směrnice. Anglické znění ZZVZ je veřejně dostupné zde http://www.portal-vz.cz/getmedia/ac061a0a-d8c1-4ff1-b8d2-691aa89269b1/Zakon-c-134_2016-Sb-o-zadavani-verejnych-zakazek.pdf.
Tato pravidla zajišťují v rámci jednotného vnitřního trhu účast a rovné podmínky všem dodavatelům z členských států EU. Česká regulace veřejného investování tedy vychází z legislativy Evropské unie, pročež jsou základní pravidla pro zadávání nadlimitních tendrů všem členským státům EU společná. K zajištění informovanosti zahraničních dodavatelů o veřejných zakázkách na úrovni EU slouží tzv. TED (Tendres eletronics daily), kde jsou povinně zveřejňovány všechny standardně zahajované nadlimitní tendry. Prostřednictvím TED je zajištěno, že zahraniční dodavatelé mají možnost se o vyhlášení českých tendrů dozvědět, aniž by museli sledovat jednotlivé profily českých zadavatelů.
Obecně platí, že zadavatel nesmí omezovat účast v tendru dodavatelům majícím sídlo v členském státě EU. V rozporu s touto zásadou by byla např. zadávací podmínka, která by vylučovala účast zahraničního dodavatele pouze z důvodu, že se nejedná o dodavatele tuzemského (např. tím, že by si zadavatel vyhradil, že dodavatel musí být českou právnickou osobou). Účast zahraničních dodavatelů v českých tendrech však může být omezena také jinými, nepřímými prostředky, které mohou zahraničním dodavatelům způsobovat nemalé komplikace, ale zároveň tyto nemusí být v přímém rozporu se ZZVZ. Nejčastěji se jedná o následující problematické aspekty zadávacího řízení.
Pokud zadavatel předpokládá zahraniční účast dodavatelů, je žádoucí, aby zpracoval zadávací dokumentaci v odpovídajícím jazykovém znění, tj. nejčastěji v anglické jazykové verzi. Stejně tak je žádoucí, aby umožnil podání nabídky v anglickém jazyce. Pokud tak neučiní v jednom či druhém případě, účast zahraničních dodavatelů tím podstatě ztíží. Zahraničnímu dodavateli se mohou výrazně zvýšit náklady spojené s účastí v tendru z důvodu nezbytných překladů, a to jak zadávací dokumentace, tak vlastní nabídky, příp. dalších dokumentů. I přes to však zásadně neexistuje způsob, jakým by mohl zahraniční dodavatel proti jazykové verzi zadávací dokumentace či požadavku na jazykové znění nabídky protestovat. Naopak výhodou v tomto ohledu je, že většina profilů zadavatele, na nichž jsou zadávací dokumentace a další dokumenty tendru povinně uveřejňovány a přes které může být také prováděna elektronická komunikace včetně podání nabídky, je přístupná nejen v české, ale také v anglické jazykové verzi.
Součástí zadávací dokumentace bývá ve většině případů smlouva na veřejnou zakázku zpracovaná v souladu s českých právním řádem. Dodavatel je povinen podáním nabídky akceptovat podobu smlouvy předloženou v zadávací dokumentaci, což může vést k rozporům s právním řádem sídla zahraničního dodavatele, příp. jeho standardními obchodními podmínkami. Zahraniční dodavatelé by si měli být vědomi toho, že pokud byl zadavatel prozíravý a účast zahraničních dodavatelů v tendru očekával, ve smlouvě bude nadto obsaženo ujednání, které zakotvuje přednost smluvních podmínek vůči obchodním podmínkám dodavatele, a dále, že rozhodným právem v případě sporu bude české právo. Naopak jako podporu účasti zahraničních dodavatelů lze označit využití mezinárodních standardizovaných smluvních vzorů, jako jsou např. mezinárodní vzorové smluvní podmínky FIDIC, které jsou velmi rozšířené a zahraničním dodavatelům pravděpodobně známé podstatně lépe než český právní řád.
Obtíže zahraničních dodavatelů při účasti v českých tendrech přicházejí zejména při prokazování dokladů týkajících se kvalifikace. Problémy nastávají především při prokázání základní způsobilosti, neboť tuto část kvalifikace musí zadavatel požadovat u všech nadlimitních tendrů povinně. Obecné zákonné pravidlo říká, že dodavatel prokazuje kvalifikaci získanou v zahraničí doklady podle právního řádu země, ve které byla získána. To znamená, že dodavatel se sídlem v zahraničí prokazuje kvalifikaci typicky doklady vydávanými v zemi jeho sídla. Toto pravidlo však nelze využít ve všech případech. Základní způsobilost se totiž prokazuje z větší části nejen vůči zemi sídla dodavatele, ale také vůči České republice, tj. doklady vydanými v ČR. Dodavatel neznalý českého právního řádu může mít s identifikací a získáním dokumentů prokazujících základní způsobilost právě ve vztahu k České republice značné obtíže. Zadavatel nicméně na předložení těchto dokumentů musí trvat a ani při nejlepší vůli není oprávněn dodavateli v tomto ohledu ustoupit. Dodavatelům je ovšem dle ZZVZ garantována možnost nahradit doklady týkající se kvalifikace pro účely podání nabídky čestným prohlášením. Tato informace nemusí být v zadávací dokumentaci výslovně uvedena, možnost nahradit doklad o kvalifikaci čestným prohlášení vyplývá přímo ex lege. Výjimkou je pouze případ, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci možnost předložení čestného prohlášení výslovně vyloučí. Teprve dodavatel vybraný k uzavření smlouvy bude povinně vyzýván k předložení originálů dokladů ke kvalifikaci namísto předložených kopií či čestných prohlášení.
Zahraničním dodavatelům lze pro lepší orientaci v dokumentech k prokázání kvalifikace doporučit využít informační systém e-Certis. Pomocí tohoto systému může dodavatel u tendrů zadávaných na území EU zjistit, jaké doklady a osvědčení zadavatel požaduje, jednoduše si je zde vyhledat a získat o nich všechny potřebné informace. Informační systém je veden ve všech jazycích členských států EU a je dostupný zde https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/ecertis/.
Od 18. 10. 2018 bude zadavatel povinen vyžadovat doklady evidované v e-Certis přednostně. Se systémem e-Certis souvisí také oprávnění dodavatele předložit v nabídce namísto dokladů o kvalifikaci speciální formu čestného prohlášení, tzv. jednotné evropské osvědčení.
S účinností taktéž od 18. 10. 2018 bude veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat povinně pouze elektronicky. To znamená, že nabídky již nebude možné podávat v listinné podobě, ani takto doručovat jakékoli další dokumenty v průběhu zadávacího řízení (např. uváděné originály dokladů o kvalifikaci). Zadavatelé budou povinni přijímat nabídky výlučně v elektronické podobě, a to přes elektronický nástroj. Tato skutečnost s sebou nese také předpoklad, že dodavatelé budou disponovat elektronickým podpisem, aby byla zachována autenticita uskutečněné komunikace či zaslaného dokumentu. Dodavatelé se proto budou muset na tuto situaci adaptovat. Specifikem českého právního prostředí jsou také datové schránky, prostřednictvím nichž je taktéž uskutečňována elektronická komunikace ve smyslu ZZVZ. Standardním prostředkem elektronické komunikace v českém tendru je tedy elektronický nástroj a datová schránka. Vyloučen není ani e-mail, ovšem tento způsob komunikace není rovnocenně zabezpečen a certifikován jako uváděné způsoby, proto se jeho využití spíše nedoporučuje.
Uvedeným výčtem bylo krátce poukázáno na nejčastější problematické aspekty účasti zahraničních dodavatelů v českých tendrech. České tendry mají zajisté svá specifika, podstata pravidel pro tendry nadlimitní však vychází z legislativy EU a je tedy na úrovni členských států jednotná, a proto se jim zahraniční dodavatelé nevyhnou napříč všemi státy EU. Zahraničním dodavatelům lze především doporučit, aby vždy pečlivě studovali zadávací podmínky a podle jejich charakteru si zbytečně nekomplikovali přípravu podání nabídky, ale naopak postupovali co nejjednodušeji, jak jim zadávací podmínky tendru umožňují.
Mgr. Monika Prudilová
AK HOLEC, ZUSKA & Partneři