Novela exekučního řádu České republiky (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) přijatá v rámci zákona č. 139/2015 Sb. přinesla ohledně exekuce na majetek patřící do společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“) a na majetek manžela povinného tři zásadní změny právní úpravy. První změna se týká vedení exekuce, při které musí exekutoři nově zohledňovat smlouvy mezi manžely a soudní rozhodnutí modifikující zákonný režim společného jmění povinného a jeho manžela. Tato změna vychází ze skutečnosti, že Notářská komora České republiky od 1. ledna 2014 vede Seznam listin o manželském majetkovém režimu, který je veřejně přístupný (dále jen „Seznam listin“). Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění je tak exekutor povinen nahlédnout do Seznamu listin a zjistit, zdali v něm není evidována smlouva nebo soudní rozhodnutí, například o zrušení společného jmění povinného a jeho manžela nebo o zúžení jeho stávajícího rozsahu. K těmto listinám je pak povinen při vydání exekučního příkazu přihlížet, ovšem pouze v případě, že se jedná o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po zápisu příslušné listiny do Seznamu listin, případně souhlasí-li s tím oprávněný, rovněž u závazků vzniklých před tímto zápisem. V ostatních případech může soudní exekutor vést exekuci na majetek, který sice do společného jmění povinného a jeho manžela nepatří, ale dle zákonného režimu by do něj patřil, nebýt „manželské“ smlouvy nebo soudního rozhodnutí. V případě, že není možné z exekučního titulu nebo z listiny modifikující společné jmění určit, kdy závazek, z něhož vyplývá dluh povinného, vznikl, zákon stanoví domněnku, že závazek vznikl před zápisem smlouvy nebo soudního rozhodnutí do Seznamu listin.
Druhou významnou změnou, kterou novela pro „manželské“ exekuce přinesla, je skutečnost, že se již k vydobytí dluhu patřícího do společného jmění nebo dluhu povinného, pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění, nepřipouští postižení jakékoli hodnoty z majetku manžela povinného (například nemůže být provedena exekuce přikázáním pohledávky manžela povinného na vyplacení mzdy), ale pouze postižení pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Taková pohledávka však může být postižena exekucí pouze tehdy, nepostačuje-li k uhrazení dluhu (a nákladů oprávněného a nákladů exekuce) provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného. V této souvislosti je manžel povinného (který vlastně o exekvovaném dluhu nebo exekučním titulu vůbec nemusí vědět) chráněn tak, že není po doručení exekučního příkazu peněžnímu ústavu omezen v nakládání s prostředky na svém účtu v rozsahu jako povinný, ale je mu ponecháno právo nakládat dokonce s polovinou zůstatku na účtu, vždy však nejméně s částkou ve výši dvojnásobku životního minima dle zvláštního právního předpisu.
Nakonec poslední významnou změnou pro manžela povinného v rámci exekuce je v souladu s celkovou koncepcí novely jeho silnější procesní postavení. Manžel povinného se stává účastníkem exekučního řízení v plném rozsahu, je-li postihován majetek ve společném jmění, případně jeho výlučný majetek. S tím souvisí i nově výslovně upravená možnost manžela povinného podat návrh na částečné zastavení exekuce, je-li exekucí postihován majetek ve společném jmění nebo výlučný majetek manžela povinného v případě, že zákon jeho postih nepřipouští nebo jej nepřipouští v takovém rozsahu. Vzhledem k tomu, že manžel povinného je nově účastníkem exekučního řízení, musí již využívat složitější cestu podáním vylučovací žaloby, jak tomu bylo před účinností novely.
Dle přechodných ustanovení novely v zásadě platí, že novelizovaná úprava se použije i pro exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 139/2015 Sb.; právní účinky úkonů, které nastaly před tímto dnem, však zůstávají zachovány.
Od 1. září 2015 nabyla účinnosti další novela exekučního řádu regulující postup exekutora tak, že je povinen dodržet zákonem stanovené pořadí pro určení způsobu provedení exekuce. Nejdříve tak bude mít přednost přikázání pohledávky z účtu povinného, příp. i jeho manžela u banky, následně přikázání jiné peněžité pohledávky, prodej movitých věcí a až v poslední řadě, ukáží-li se předchozí způsoby k vymožení pohledávky jako nedostatečné, prodej nomovitostí. Se souhlasem povinného lze zákonem stanovené pořadí způsobů provedení exekuce provést i v jiném pořadí.
Uvedené novely exekučního řádu zaznamenaly kritiku ze strany exekutorů, když dle představitelů Exekutorské komory ČR zrušení možnosti postihu mzdy a dalších příjmů manžela povinného a omezení rozsahu možného postihu pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu přinese zhoršení vymahatelnosti pohledávek a tím i delší trvání samotných exekucí. K těmto obavám přispívá i zákonem stanovené pořadí možných způsobů exekuce, kdy nebude možné hned přistoupit zpravidla k nejefektivnějšímu způsobu, a to prodeji nemovitostí. Je tedy otázka, nakolik jsou obě novely přínosné pro věřitele, kteří, na rozdíl od dlužníka, neporušili zákon, resp. smlouvu, a mají zájem na co nejefektivnějším uspokojení jejich oprávněného nároku.
Mgr. Iva Valová, advokátka
JUDr. Michaela Mackovičová, advokátní koncipientka