Nejdůležitější navrhované změny
Změny v úpravě dovolené
Návrh je v tomto bodě zpracován ve dvou variantách. První varianta nabízí pouze dílčí změny oproti variantě druhé, kdy dochází k opuštění principu dovolené za odpracované dny, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na týdenní pracovní době zaměstnance, od níž se též odvozuje i délka dovolené. Dovolená by měla být počítána na hodiny, nikoliv na dny, jako je tomu nyní, neboť dosavadní způsob počítání přináší problémy hlavně ve směnném provozu; v nevýhodě jsou zaměstnanci, kteří si vezmou dovolenou v den, kdy mají šestihodinovou směnu, oproti těm, kteří ji čerpají v den, kdy slouží např. směnu dvanáctihodinovou.
Změny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Úprava v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se týká především garance dob odpočinku, evidence odpracované pracovní doby, ochrany odměny z dohody a práva na dovolenou, kdy právo na dovolenou bude zaměstnanci činnému na základě dohody o pracovní činnosti příslušet přímo ze zákona. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr by tak měly být postaveny více na roveň pracovnímu poměru.
Převedení na jinou práci
Momentální povaha jednostranného opatření zaměstnavatele, které lze provést i bez souhlasu převáděného zaměstnance, by nově měla odpovídat principům pracovního práva a smluvní povaze pracovněprávních vztahů, převedení zaměstnance na jinou práci by tak mělo být možné pouze na základě souhlasu obou stran.
Zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců
Jedná se o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele – právnické osoby nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců, přičemž jako kritérium pro zařazení do takové kategorie se zavádí i požadavek měsíčního výdělku ve výši alespoň 100 tis. Kč. Zaměstnanci zařazení do této kategorie by měli mít např. větší volnost při rozvrhování pracovní doby, nevztahovala by se na ně obecná ustanovení týkající se definice práce přesčas, určení délky stanovené týdenní pracovní doby, maximální délky směny, rozsahu práce přesčas a evidence odpracované práce přesčas. Zároveň by tito zaměstnanci neměli nárok na některé příplatky. Uvedeným postupem by se u této skupiny zaměstnanců měla především snížit nadbytečná administrativní zátěž.
Úprava hromadného propouštění
Návrhem jsou řešeny počty propouštěných zaměstnanců u zaměstnavatelů rozdělených na části; o hromadné propouštění půjde nově už ve chvíli, kdy zaměstnavatel propustí velké množství zaměstnanců z jedné pobočky, nikoliv z celkového počtu zaměstnanců, vzhledem ke skutečnosti, že pro konkrétní region může mít hromadné propouštění dramatický dopad, přestože z celorepublikového pohledu nemusí být výrazný.
Práce z domova (homeworking)
Novela by měla přinést zakotvení pravidel k odstranění nejasností, se kterými se tento institut v současné době potýká. Umožňuje se dohoda o rozvržení pracovní doby samotným zaměstnancem, z čehož vyplývají důsledky zejména v podobě neuplatnění některých osobních překážek v práci, náhrady mzdy nebo platu. Nově by měl mít zaměstnavatel povinnost hradit náklady související s prací konanou mimo pracoviště, především na připojení k internetu, přičemž tyto nemají být zahrnuty přímo ve mzdě. Zaměstnavatel by měl také nainstalovat a udržovat technické i programové vybavení (pokud zaměstnanec nepoužívá vlastní) a zajišťovat ochranu údajů, které se zpracovávají po síti. Zaměstnavatel by měl současně přijmout opatření zabraňující izolaci zaměstnance pracujícího mimo pracoviště od ostatních zaměstnanců a zajistit mu možnost se s nimi pravidelně setkávat. Ministerstvo vidí v rozšíření tohoto institutu především jeden ze způsobů, jak sladit kariéru s rodinou a rovněž snahu motivovat zaměstnavatele, aby se nebáli tyto moderní formy práce více využívat.
Prevence před stresem
Novela by měla zakotvit povinnost zaměstnavatelů předcházet riziku stresu spojeného s prací na pracovišti. Momentálně není jasné, jak by vypadaly kontroly související s tímto poměrně stručným a obecně pojatým ustanovením a jak by bylo případné porušení této povinnosti prokazováno. Ustanovení by však mělo působit preventivně a přispět např. ke zlepšení řízení a organizace práce či optimálnímu rozvržení pracovní doby.
Novela přináší množství dalších změn, řada úprav by však dle tvůrců měla pouze uzákonit to, co už v praxi funguje. Návrh je v současné době v připomínkovém řízení, v případě jeho schválení by novela měla nabýt účinnosti k dubnu 2017. Je však otázkou, jaké změny a v jakém rozsahu nakonec skutečně budou prosazeny.
Mgr. Tereza Kollárová