Svěřenský fond za života i po něm
Svěřenský fond umožňuje napevno vyčlenit část majetku k určitému účelu a tím ho pojistit. „Se svěřenským fondem vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku,“ stojí v občanském zákoníku. Majetek tak nikomu vlastnicky nenáleží a stará se o něj svěřenský správce. „Svěřenský fond slouží zejména pro správu majetku, při které obvykle vznikají příjmy, například zisk z pronájmu nemovitostí nebo dividendy z akcií,“ popsal v Právním rádci Jan Dudák z advokátní kanceláře Holec, Zuska & Partneři. Když s takovým majetkem neplánujete investovat a chcete ho přenechat svým dětem, a to pokud možno v nezmenšené podobě, nabízí zákon hned dvě možnosti.
Fond se zřídí buď smlouvou, nebo pořízením pro případ smrti, a to jako soukromý svěřenský fond. Slouží pak k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Pokud jde o potřeby potomků, ideální formou je postupná výplata prostředků z fondu. „Tu lze podmínit například dovršením věku, účelově vázat na podporu vzdělání, obživy či zdravotní péče,“ řekl Dudák s tím, že svěřenský fond v takovém případě slouží i jako ochrana majetku.
Za života je možné smlouvou zřídit takzvaný rodinný svěřenský fond, který podle Jana Dudáka často napomáhá řešení problémů spjatých se správou rodinného majetku či jeho mezigeneračním přechodem. Takový fond umožňuje širší následnou kontrolu a intervenci zakladatele, než jakou by nabízelo třeba darování či dědění. „Zakladatel má možnost zvolit konkrétní osobu správce, kdy i samotný zakladatel může být správcem majetku po dobu svého života a pro případ smrti může zvolit správce následného,“ vysvětlil Dudák.
Pro případ smrti je možné zřídit svěřenský fond závětí, dědickou smlouvou nebo dovětkem. „Zakladateli to umožňuje skrze nastavení pravidel ve statutu ovlivnit zacházení s majetkem i dlouho po své smrti, a to v mnohem větší míře, než by mu nabízely jiné právní instituty,“ řekl Jan Dudák s tím, že takový závazek nenutí zakladatele k tomu, aby se vzdal svého majetku ještě za svého života.
Dědická smlouva
Pokud přesně víte, jak po své smrti uspořádáte rodinný majetek, můžete využít buď závěť, nebo dědickou smlouvu.
S dětmi zajdete k notáři a sepíšete veřejnou listinu, kde podrobně popíšete, co komu náleží. Synovi například odkážete dům, dceři pak byt a chalupu. Dědická smlouva má vyšší právní sílu než závěť, kterou můžete změnit i jednostranně. To u dědické smlouvy nejde, z povahy věci je tu potřeba souhlas obou stran. Vy i vaše děti tak máte jistotu, že se majetek napevno rozdělí a nedojde v budoucnu ke třenicím.
Dědická smlouva, na rozdíl od darování, neznamená, že by byl okamžikem podpisu majetek převeden na děti. „Dědická smlouva zůstaviteli nebrání, aby se svým majetkem nakládal za svého života podle libosti,“ stojí v občanském zákoníku s tím, že pokud se nedohodnete jinak, nemůže strana povolaná za dědice, tedy například potomek, převést své právo na jinou osobu. Nehrozí tedy, že by vzhledem k vlastním dluhům předem prodal dům, který mu bude patřit.
Pokud máte k dětem důvěru anebo se na správu majetku necítíte, zákon nabízí možnost ho převést již za života.
V dědické smlouvě není možné zmínit vše. „Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl rozhodnout podle své zvlášť projevené vůle,“ píše se v zákoníku.
Když si naopak chováním svých potomků jistí nejste, můžete v dědické smlouvě získání pozůstalosti podmiňovat, stejně jako například v závěti (či zmíněném svěřenském fondu) – ať už jde o dostudování vysoké školy, snahu o získání práce nebo udržování rodinné zahrady. Na rozdíl od závěti nemusí ke splnění podmínky dojít až po smrti zůstavitele. „Znamená to například, že pokud směřuje podmínka k jednání dědice, stačí její splnění v průběhu zůstavitelova života,“ popsala pro Právního rádce Petra Polišenská z Nejvyššího soudu.
Darování se zadními vrátky
Když nemáte jasnou představu ohledně celého majetku a nejste ani příznivci svěřenského fondu, je možné využít klasického institutu darování. Právo vám přesto dává několik možností, jak se alespoň částečně pojistit. Darovat lze například s příkazem. Typicky, aby obdarovaný něco vykonal. „Příkaz však nepředstavuje podmínku darování v pravém slova smyslu, neboť dárce může požadovat splnění příkazu až poté, co již sám plnil,“ napsal pro Konkurzní noviny asistent soudce na Nejvyšším správním soudu Štěpán Dražka.
Když na děti převádíte nemovitost, třeba dům s pozemky, můžete s nimi uzavřít smlouvu o výměnku. V té si jako vlastník vymíníte „požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou“. Děti se tak zavážou, že se o vás postarají, budou například nakupovat nebo pravidelně sekat trávu. Zároveň vás nemohou vystěhovat.
Připraveno ve spolupráci s redakcí měsíčníku Právní rádce
autor článku Mgr. Jan Dudák
advokátní koncipient