Novinky

Přestože řada návrhů zákonů zůstala v minulém volebním období tzv. „pod stolem“, poněkud mimo větší publicitu prošla legislativním procesem novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2018. Stalo se tak zákonem č. 367/2017 Sb.

Do účinnosti nového nařízení Evropské unie upravujícího oblast ochrany osobních údajů[1] dne 25. května 2018 ještě stále zbývá několik měsíců. Správci a zpracovatelé tak stále mají prostor přizpůsobovat své postupy a prostředky zpracování osobních údajů nové právní úpravě. Záměrem tohoto článku je proto shrnout základní změny, které nařízení GDPR do oblasti zpracování osobních údajů přináší, a to s akcentem na vybrané aspekty specificky se týkající zaměstnavatelů, když tito z povahy věci tvoří významnou skupinu subjektů zpracovávajících osobní údaje.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále v tomto textu jako „nařízení GDPR“.

Městský soud v Praze pokračuje v praxi zavedené Nejvyšším správním soudem a napravuje neúnosný stav mezi poskytovateli a příjemci v rámci poskytování dotací. Ve svém nedávném rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost Oznámení o nevyplacení části dotace, kterým byla příjemci dotace – veřejné výzkumné instituci – krácena dotace o domnělé nezpůsobilé výdaje.

Městský soud vrátil věc zpět poskytovateli dotace k dalšímu řízení, současně vyslovil ve věci právní názor, kterým je poskytovatel dotace v dalším řízení vázán.án.

Soudní dvůr Evropské unie dne 14. září 2017 rozhodl o předběžné otázce předložené belgickým soudem týkající se určení soudu příslušného pro řešení pracovněprávních sporů členů palubního personálu.

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „Novela”). Novela zavádí řadu změn, které se dotýkají různých oblastí specifických zdravotních služeb, mj. dochází ke snížení věkové hranice pacientů pro kastrace, formulování definice lidského genomu, zavedení možnosti změny pohlaví pacientům ve výkonu vazby či trestu odnětí svobody a zajištění souladu s terminologií občanského zákoníku či zákona o státní službě.

Novela rovněž přináší změny v oblasti pracovnělékařských služeb, které mají podle důvodové zprávy k Novele přispět ke snižování administrativní a ekonomické zátěže pro zaměstnance, osoby ucházející se o zaměstnání a zaměstnavatele. Novela nabývá účinnosti již 1. listopadu 2017.

Níže si dovolujeme shrnout nejvýznamnější novinky v oblasti pracovnělékařských služeb:

Ve dnech 29. až 31. 8. se v centru Akademie věd v Třešti konal již 4. ročník Letní školy v oblasti právního rámce výzkumu, vývoje a inovací, tentokrát s názvem Výzvy pro verejné vysoké školy v roce 2017.

Snažíme se velmi intenzivně sledovat diskusi v odborné literatuře, na seminářích, odborných fórech a interních komuniké výzkumných organizací a jejich zřizovatelů na téma hospodářské a nehospodářské činnosti výzkumných organizací. Domníváme se, že je opět potřeba vyvrátit některé zcela zjevně nesprávné názory a navázat tak na článek o bludech týkajících se GBER a Rámce – http://www.holec-advokati.cz/cs/publikace/aktuality/385.

Nejvyšší správní soud, v rozsudku ze dne 30. 11. 2016, č.j.: 6 Afs 2/2016 – 50 a v rozsudku ze dne 10. 5. 2017, č.j.: 6 Afs 55/2016 – 70, ve vztahu k ust. § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech („Rozpočtová pravidla“), ve znění účinném do 19. 2. 2015 dovodil, že správní žaloba podaná ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení „rozhodnutí“ o námitkách proti rozhodnutí o nevyplacení části dotace byla podána včas, neboť zákonná dvouměsíční lhůta počala běžet až doručením „rozhodnutí“ o námitkách.

Nejnovější rozhodnutí šestého senátu Nejvyššího správního soudu v oblasti poskytování dotací přináší další krok k právnímu státu. Vytvoření tzv. „průkazné stopy“ v rámci dokumentace o veřejné zakázce nelze vykládat nad rámec stanovených zákonných povinností, pokud přísnější úpravu výslovně nestanovila Pravidla pro výběr dodavatelů. Poskytovatel dotace nemůže svévolně vykládat obsah průkazné stopy, pokud jej jednoznačně nevymezil ve svých dotačních pravidlech.

Dne 8. 6. 2017 Senát Parlamentu České republiky schválil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“), jehož předmětem jsou změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, které vyplynuly z potřeby reagovat na současný vývoj v této oblasti na trhu práce, a dále některé aspekty týkající se zaměstnanosti. Níže si dovolujeme shrnout nejvýznamnější změny, které novela přináší: