Novinky

Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), provedená zákonem č. 367/2017 Sb., která se výrazně dotkla procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „dotace“) ze státního rozpočtu. Hlavní změnou, kterou novela přináší, je, že se na řízení o poskytnutí dotace (dále jen „dotační řízení“) a na rozhodnutí o poskytnutí dotace bude podpůrně vztahovat obecná právní úprava správního řízení obsažená v zákoně č.  500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).  Tímto příspěvkem navazujeme na náš předchozí článek zveřejněný na webu naší advokátní kanceláře (http://holec-advokati.cz/cs/publikace/aktuality/400); dnes bychom se rádi zaměřili na některé konkrétní praktické otázky související s aplikací správního řádu na dotační řízení, jakož i na ustanovení správního řádu, která se naopak v rámci dotačního řízení nepoužijí.

Do nabytí účinnosti nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1] (GDPR) 25. května 2018 zbývají přibližně čtyři měsíce. Na seminářích a konferencích, jakož i v rámci každodenního poradenství, dostáváme četné dotazy týkající se této nové úpravy. V praxi se setkáváme jak s přeceňováním významu GDPR, tak s jeho podceňováním. V prostředí ČR se objevuje celá řada subjektů, které se této problematice věnují s různou mírou odbornosti a porozumění prostředí, ve kterém se GDPR aplikuje. Domníváme se, že v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje lze identifikovat několik zajímavých specifik. Tento článek shrnuje, co je potřeba s ohledem na náběh účinnosti GDPR udělat, a vybírá desatero základních povinností z pohledu výzkumných organizací v ČR.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

13. ledna 2018 nabyl účinnosti zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který byl přijat za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2366 ze dne 25. 11. 2015, o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD2). Nový zákon o platebním styku s sebou přináší několik poměrně významných změn oproti dosavadní právní úpravě, přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.

Dne 1.1.2018 je zákonem č. 368/2016 Sb. změněn zákon o veřejných rejstřících (304/2013 Sb.) a tím je zřízena Evidence skutečných majitelů právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku a svěřenských fondů v evidenci svěřenských fondů. Tato novela, upravující zejména zákon proti praní špinavých peněz č. 235/2008 Sb., implementuje tzv. AML směrnici, jejímž účelem je předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

Začátek roku 2018 s sebou přinesl několik poměrně důležitých změn zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

Novela byla provedena zákonem č. 460/2016 Sb. a zákonem č. 303/2017 Sb., přičemž některé ze změn nabyly účinnosti již v průběhu roku 2017 a jiné se staly účinnými právě od 1. ledna 2018. Přinášíme jejich stručný přehled.

Přestože řada návrhů zákonů zůstala v minulém volebním období tzv. „pod stolem“, poněkud mimo větší publicitu prošla legislativním procesem novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2018. Stalo se tak zákonem č. 367/2017 Sb.

Do účinnosti nového nařízení Evropské unie upravujícího oblast ochrany osobních údajů[1] dne 25. května 2018 ještě stále zbývá několik měsíců. Správci a zpracovatelé tak stále mají prostor přizpůsobovat své postupy a prostředky zpracování osobních údajů nové právní úpravě. Záměrem tohoto článku je proto shrnout základní změny, které nařízení GDPR do oblasti zpracování osobních údajů přináší, a to s akcentem na vybrané aspekty specificky se týkající zaměstnavatelů, když tito z povahy věci tvoří významnou skupinu subjektů zpracovávajících osobní údaje.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále v tomto textu jako „nařízení GDPR“.

Městský soud v Praze pokračuje v praxi zavedené Nejvyšším správním soudem a napravuje neúnosný stav mezi poskytovateli a příjemci v rámci poskytování dotací. Ve svém nedávném rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost Oznámení o nevyplacení části dotace, kterým byla příjemci dotace – veřejné výzkumné instituci – krácena dotace o domnělé nezpůsobilé výdaje.

Městský soud vrátil věc zpět poskytovateli dotace k dalšímu řízení, současně vyslovil ve věci právní názor, kterým je poskytovatel dotace v dalším řízení vázán.án.

Soudní dvůr Evropské unie dne 14. září 2017 rozhodl o předběžné otázce předložené belgickým soudem týkající se určení soudu příslušného pro řešení pracovněprávních sporů členů palubního personálu.

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „Novela”). Novela zavádí řadu změn, které se dotýkají různých oblastí specifických zdravotních služeb, mj. dochází ke snížení věkové hranice pacientů pro kastrace, formulování definice lidského genomu, zavedení možnosti změny pohlaví pacientům ve výkonu vazby či trestu odnětí svobody a zajištění souladu s terminologií občanského zákoníku či zákona o státní službě.

Novela rovněž přináší změny v oblasti pracovnělékařských služeb, které mají podle důvodové zprávy k Novele přispět ke snižování administrativní a ekonomické zátěže pro zaměstnance, osoby ucházející se o zaměstnání a zaměstnavatele. Novela nabývá účinnosti již 1. listopadu 2017.

Níže si dovolujeme shrnout nejvýznamnější novinky v oblasti pracovnělékařských služeb: