Novinky

Nejvyšší soud znovu potvrdil, že předmět podnikání obchodní korporace nemá být hlavolamem. V obchodním rejstříku musí být uveden jasně a konkrétně, nikoliv formou odkazů na další dokumenty či právní předpisy. Pokud se o předmětu podnikání nelze dozvědět přímo z rejstříku, může být něco špatně – a to nejen na papíře! Nejvyšší soud ve svém rozsudku […]

Pár poznámek k novele zákona o distribuci pojištění a zajištění a tzv. flotilovému pojištění Od července 2025 začnou platit změny, které posouvají flotilové pojištění do nových kolejí. Pokud se pojistník dosud nemusel věnovat složitostem zprostředkování, bude muset zařadit vyšší právní rychlost – novela zákona o distribuci pojištění totiž stanovuje jasná pravidla, která zahrnuje pojistníky mezi […]

Jaké změny přijdou s rokem 2025? MPSV vydalo tiskovou zprávu, která přináší souhrn hlavních legislativních novinek účinných v příštím roce. Změny se budou týkat mimo jiné zvýšení minimální mzdy, boji proti nelegální práci a flexibilní novely zákoníku práce. Zvýšení minimální mzdy S účinností ode dne 1. 1. 2025 dochází ke zvýšení minimální mzdy o 1 900 […]

Doručování jednostranného právního jednání prostřednictvím e-mailu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3499/2023) Nejvyšší soud se znovu vyjádřil k problematice doručování jednostranných právních jednání e-mailem. Pokud e-mail dorazí do schránky, kterou adresát běžně užívá, považuje se za doručený. Zní to jednoduše, ale jak upozorňuje soud, zodpovědnost za případné […]

Jakým způsobem se mohou veřejné vysoké školy, ale i veřejné výzkumné instituce, popřípadě další instituce, coby povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bránit u soudu poté, co dle novely tohoto zákona účinné od začátku minulého roku přešla působnost odvolacího orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů?

Jakým způsobem se mohou veřejné vysoké školy, ale i veřejné výzkumné instituce, popřípadě další instituce, coby povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bránit u soudu poté, co dle novely tohoto zákona účinné od začátku minulého roku přešla působnost odvolacího orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů?

Téměř po roce cesty návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „Zákona“), legislativním procesem je nyní tento Zákon doslova na spadnutí.

V nedávné době vydal Městský soud v Praze zajímavý rozsudek, kterým vyhověl žalobě naší klientky – veřejné vysoké školy proti rozhodnutí o neposkytnutí dotace. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, pokud je nám z dostupných zdrojů známo, že jde o první obdobný případ, kdy soud interpretoval požadavek na transparentní zdůvodnění způsobem zahrnujícím i právo žalobkyně dozvědět se, na základě jakých konkrétních hodnotících kritérií byly projektu žalobkyně strženy body.

Dlouho očekávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „novela“ a „zákoník práce“), jejímž cílem bylo zjednodušit realizace práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce, podpořit komunikaci mezi smluvními stranami a zjednodušit výkon samotné práce, již úspěšně prošla legislativním procesem a byla dne 26. 6. vyhlášena ve Sbírce zákonů. Novela zákoníku práce má dělenou účinnost s tím, že změny, které nejsou vázané na kalendářní rok ani na veřejné rozpočty, nabývají účinnosti již 30. července 2020, a některé změny, například zavedení sdíleného pracovního místa nebo nová úprava výpočtu dovolené a náhrada újmy na zdraví, nastanou s účinností od 1. ledna 2021.