Novinky

Nová právní úprava obsažená v ust. § 255 a § 256 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v podstatě principy odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů kopíruje (presumpce zavinění apod.), ale zároveň přináší diferenciaci založení této odpovědnosti v závislosti na ceně svěřeného předmětu. V porovnání s doposud platnou právní úpravou, kdy zaměstnanec převzal odpovědnost za […]

Nová právní úprava obsažená v ust. § 255 a § 256 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nijak principielně podmínky odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů nemění. Důležité je však si uvědomit, že zaměstnanec nově odpovídá za ztrátu předmětu v hodnotě vyšší než 50 000,- Kč pouze tehdy, uzavřel-li písemnou dohodu o odpovědnosti za ztrátu […]

zákoník práce kázeň Je skutečností, že nový zákoník práce opravdu s pojmem pracovní kázeň dále nepracuje, což se promítá zejména do okolností, za nichž může být s pracovníkem rozvázán pracovní poměr, tj. tzv. kvalifikované výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele. V této souvislosti zavádí zákoník práce zcela nový pojem „porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících […]

Pozice zaměstnavatele, který bude mít zájem dát výpověď zaměstnanci z důvodu „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“, bude poněkud nejistá, zejména do doby vyjasnění názoru na obsah tohoto termínu v rozhodovací praxi soudů v průběhu několika měsíců po nabytí účinnosti zákona. Mezi velkou částí teoretiků včetně členů autorského týmu […]

Nový zákoník práce obsahuje výslovnou definici závislé práce a charakterizuje její jednotlivé znaky. Vztahy pracovněprávní jsou označeny jako vztahy při výkonu závislé práce. Tím jsou dány i jasné mantinely pro určení, co má být pracovněprávním vztahem a řídit se ustanoveními zákoníku práce a naopak co je již obcházením zákona a jako takové protiprávní. Právě z […]

Je pravdou, že nový zákoník práce nadále nepočítá s rozlišováním pracovních poměrů na pracovní poměry hlavní a pracovní poměry vedlejší. Podle současné právní úpravy platí, že koná-li zaměstnanec za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, ještě další práce v dalším pracovním poměru, jde o hlavní a vedlejší pracovní poměr. […]

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v novém zákoníku práce upraveny obdobným způsobem jako v současném. Přesto tu některé odlišnosti a dílčí upřesnění existují a na tyto bychom Vás rádi stručně upozornili. Pokud jde o dohodu o provedení práce, mění se rozsah práce, na který je možné dohodu uzavřít, nově nesmí být větší […]

V termínu 20 -22 září 2006 se konala v Klášteře premonstrátů Teplá Národní konference o venkovu 2006, jejímž hlavním cílem bylo sjednocení venkova a uzavření partnerství mezi jeho aktéry.  Národní konferenci o venkovu byla zcela mimořádnou akcí, kdy se poprvé na jednom místě setkali odborníci, kteří zatím pracovali nezávisle na sobě. U jednoho stolu se […]

Dosavadní znění zákoníku práce vymezuje v § 27 odst.5 vedoucí funkce, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, nikoli „klasickou“ pracovní smlouvou. Je tomu tak u vedoucích zaměstnanců, jimž je podřízen další vedoucí zaměstnanec a kteří se v rámci organizační struktury (systemizace) pracovních míst v organizaci nacházejí v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (jednatele, představenstva apod.) nebo […]

To, co bylo řečeno výše o jmenování, platí obdobně u pracovního poměru vzniklého podle dosavadních předpisů volbou. Zatímco institut založení pracovního poměru jmenováním nový zákoník práce zachovává u určité skupiny nepodnikatelských subjektů, potom se vznikem pracovního poměru volbou nepočítá již vůbec. V § 33 odst.2 se výslovně uvádí, že jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy […]