Pro přiznání kurzarbeitu neboli příspěvku v době částečné nezaměstnanosti musí na straně zaměstnavatele nastat některá z překážek v práci uvedených v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jako nejpravděpodobnější se v tomto případě jeví např. hospodářská krize spojená s výjimečným poklesem zakázek. Mezi další podmínky pro přiznání příspěvku patří nemožnost přidělovat zaměstnancům práci, a to ani v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby, přičemž zaměstnancům již musí být současně poskytována náhrada mzdy pro některou z překážek v práci.
Zaměstnancům by po uzavření dohody měla být poskytována náhrada mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku, přičemž 50 % by hradil zaměstnavatel a 20 % by hradil stát, v případě státu by se však jednalo nejvýše o 0,125 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku[1]. Zaměstnavatel by se zároveň musel zavázat úřadu práce, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnanci nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Příspěvek bude moci být poskytován pouze v době trvání překážky v práci, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu; vláda bude oprávněna v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
O příspěvek zaměstnavatel může žádat prostřednictvím úřadu práce. Součástí žádosti by měl být popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a opatření, která již zaměstnavatel k řešení situace zavedl, uvedení počtu zaměstnanců a provozoven, jichž se žádost týká, výhled překonání krizové situace a rovněž dohoda s odborovou organizací (popř. vnitřní předpis) o výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti.
Je otázkou, nakolik praktické a efektivní může v praxi zavedení kurzarbeitu být vzhledem ke skutečnosti, že každou žádost musí vláda individuálně schválit. Vláda rovněž nařízením stanoví další podmínky poskytování tohoto příspěvku, např. začátek i konec období, ve kterém bude možné o příspěvek požádat, důvody, pro které bude možné příspěvek poskytnout a další. Výhodou však pro zaměstnavatele může být možnost udržet si i v době přechodné krize kvalifikované zaměstnance bez nutnosti jejich propouštění; stát by měl zároveň ušetřit prostředky státního rozpočtu, jež by jinak byly vyplaceny na podporách v nezaměstnanosti či jiných sociálních dávkách.
Na druhou stranu v ČR momentálně panuje nízká nezaměstnanost, počet nově vytvářených míst vzrůstá a počet zaměstnavatelů, kteří by potřebovali nastavit nějakou formu útlumového režimu tak bude pravděpodobně velmi nízký. V současné době se tedy zavedení kurzarbeitu jeví jako ne příliš potřebné a můžeme spíše doufat, že nenastanou situace, při nichž by došlo k jeho uplatnění.
Tereza Kollárová
[1] Pro 1. až 3. čtvrtletí roku 2015 činila výše průměrné mzdy 25 903 Kč; 0,125 násobek by tedy činil cca 3 238 Kč