Novinky

V kontextu historického vývoje je i v současné době patrná snaha o právní regulaci této oblasti lidské činnosti. Tato oblast je předmětem úpravy veřejnoprávní i soukromoprávní v odvětví práva občanského, správního, finančního a trestního, asi ve zhruba dvaceti pěti právních předpisech.

Vztah mezi zadavatelem a dodavatelem veřejné zakázky má dvě na sebe bezprostředně navazující, nicméně právně odlišné fáze, v rámci nichž se vzájemně prolínají vlivy a vazby zejména dvou zákonů – zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „OZ“). Pojmově je právní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem vztahem soukromoprávním, kdy právní teorie považuje proces zadání veřejné zakázky podle ZVZ za jeho vysoce formalizovanou kontraktační fázi.

Podnikatelé jsou v rámci své podnikatelské činnosti zatíženi dodržováním celé řady nejrůznějších povinností. Jednou z nich je i povinnost uvádět na svých obchodních listinách, stejně jako na svých internetových stránkách, zákonem stanovené údaje.

Dne 05. 02. 2015 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 24/2015 Sb., kterým se mění mimo jiné zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů („Novela RPÚR“).

Jak se v české legislativě stalo bohužel již zvykem, zákonná norma, která má být srozumitelná a jasná zejména těm, jimž je určena, trpí mnoha výkladovými nejasnostmi a vyvolává řadu otázek k její aplikaci. O to hůř, když snaha Senátu odložit účinnost této normy alespoň o pár měsíců, zůstala nevyslyšena; územní samosprávné celky se tak musí ze dne na den vypořádat s dopady, které norma přináší. Bližší vysvětlení bohužel nelze hledat ani v důvodové zprávě k Novele RPÚR, která trpí obecností a je z ní patrno, že zákonodárce si na mnohých místech vůbec neuvědomil, jaké otazníky při aplikaci normy v praxi vyvstanou.

V minulých číslech Veřejných zakázek jsme se zabývali problematikou veřejné podpory v  souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a konečně i problematikou financování veřejných infrastruktur.

Samotný název tohoto institutu je tak trochu zmatečný, ale na druhou stranu se zase jedná o institut, který v mnohých případech může zadavateli jednak urychlit řízení a jednak mu dát možnost jej dokončit, aniž by musel celé řízení opakovat znovu.

Naše advokátní kancelář je partnerem a jedním z odborných garantů série 5 tematických workshopů určených zejména příjemcům dotací ze Strukturálních fondů EU. Jaká jsou úskalí dotačního vztahu? Jaké je postavení poskytovatelů dotace a řídicích orgánů ve vztahu k příjemcům? Může se příjemce bránit proti krácení dotace? Jaká je dosavadní rozhodovací praxe před soudy? Změní něco novela rozpočtových pravidel a jaký je výhled do nového programovacího období?

Novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podepsána prezidentem 26. 1. 2015

Historie zákonného textu včetně rozpravy a pozměňovacích návrhů:  http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=295

Novela přináší zásadní řešení vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem dotace včetně dosud velmi sporného a kritizovaného ustanovení § 14e. Nově se v případě krácení / snížení dotace výslovně zavádí zákonná možnost příjemce dotace podat proti postupu poskytovatele námitky. Zároveň novela odstraňuje ustanovení odnímající příjemci dotace možnost soudního přezkumu.

Za podmnožinu osobních údajů (běžné informace o fyzické osobě) lze považovat údaje citlivé, někdy se používá termín zvláštní kategorie údajů. Dotýkají se fyzických osob a informují o jejich soukromí více než v běžné míře. V celkovém kontextu podléhají citlivé údaje přísnějšímu režimu s taxativními vymezeními v rámci jejich zákonné ochrany, počínaje požadavky na souhlas s jejich zpracováním, zákonnými výjimkami pro jejich zpracování bez souhlasu subjektu údajů, na jejich zabezpečení včetně povinnosti mlčenlivosti.

Zákon č. 261/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu (dále také jen „Zákon“), přináší novelizaci tří zákonů, a to zákona o platebním styku, zákona o omezení plateb v hotovosti a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.