Novinky

Bude moci zaměstnanec nad rámec úrazového pojištění požadovat na zaměstnavateli náhradu nějaké škody ? Předně nutno říci, že úrazovým pojištěním nepokryta zůstane tzv. věcná škoda, kterou zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu utrpí (škoda na ošacení, na vlastních věcech používaných při výkonu práce apod.). Protože nejde o škodu na zdraví, není s ní v novém systému […]

Přináší nový zákoník práce nějaké změny v oblasti odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz či nemoc z povolání ? Nový zákoník práce tuto oblast pouze dočasně upravuje do nabytí účinnosti nového zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění v zvláštní hlavě přechodných a závěrečných ustanovení na konci textu nového zákoníku práce. Do nabytí účinnosti nového zákona […]

Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Totéž platilo i podle dosavadní právní úpravy, nově ovšem došlo k vypuštění […]

Institut zákazu výpovědi v situacích, které by pro zaměstnance znamenaly přílišnou tvrdost, je upraven obdobným způsobem jako v dosavadním zákoníku práce. Omezení tohoto zákazu výpovědi z důvodu organizačních změn spočívajících ve zrušení zaměstnavatele nebo jeho části nebo spočívajících v přemístění zaměstnavatele nebo jeho části je nově modifikováno v souladu s čl. 8 odst. 2 Evropské […]

V úpravě skončení pracovního poměru se v zásadě přebírá úprava dosavadního zákoníku práce, která odpovídá i mezinárodně uznávaným standardům. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů taxativně vymezených v zákoníku práce. Z toho plyne, že původně uvažovaná koncepce výpovědi ze strany […]

Odstupné přísluší zaměstnanci při rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů organizačních změn nebo dohodou z týchž důvodů nejméně ve výši trojnásobku (dosud dvojnásobku) průměrného výdělku zaměstnance. Skončí-li zaměstnanec pracovní poměr ze zdravotních důvodů pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, náleží zaměstnanci odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Nový zákoník […]

Co nového v této oblasti přináší zákoník práce? Ustanovení § 316 nového zákoníku práce nepřináší do úpravy vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nic revolučně nového a v zásadě přebírá dosavadní právní stav, byť oproti absenci téhož v předchozím zákoníku práce obecně zformulovaný v několika větách jednoho paragrafu. Zabývá se problematikou ochrany osobních práv zaměstnanců a […]

V současnosti stále platná úprava zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce stanoví odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů v ust. § 178 v rámci tzv. odpovědnosti zaměstnance ve zvláštních případech, jako je např. schodek na svěřených hodnotách či zmiňovaná ztráta svěřených předmětů. Tento druh speciální odpovědnosti je založen na principu tzv. presumovaného zavinění, tj. situace, […]

Nová právní úprava obsažená v ust. § 255 a § 256 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v podstatě principy odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů kopíruje (presumpce zavinění apod.), ale zároveň přináší diferenciaci založení této odpovědnosti v závislosti na ceně svěřeného předmětu. V porovnání s doposud platnou právní úpravou, kdy zaměstnanec převzal odpovědnost za […]

Nová právní úprava obsažená v ust. § 255 a § 256 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nijak principielně podmínky odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů nemění. Důležité je však si uvědomit, že zaměstnanec nově odpovídá za ztrátu předmětu v hodnotě vyšší než 50 000,- Kč pouze tehdy, uzavřel-li písemnou dohodu o odpovědnosti za ztrátu […]