Novinky

Dosavadní znění zákoníku práce vymezuje v § 27 odst.5 vedoucí funkce, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, nikoli „klasickou“ pracovní smlouvou. Je tomu tak u vedoucích zaměstnanců, jimž je podřízen další vedoucí zaměstnanec a kteří se v rámci organizační struktury (systemizace) pracovních míst v organizaci nacházejí v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (jednatele, představenstva apod.) nebo […]

To, co bylo řečeno výše o jmenování, platí obdobně u pracovního poměru vzniklého podle dosavadních předpisů volbou. Zatímco institut založení pracovního poměru jmenováním nový zákoník práce zachovává u určité skupiny nepodnikatelských subjektů, potom se vznikem pracovního poměru volbou nepočítá již vůbec. V § 33 odst.2 se výslovně uvádí, že jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy […]

Jak bylo již v odpovědích na výše uvedené dotazy zmíněno, zákon považuje dosud vzniklé pracovní poměry jmenováním a volbou vedoucích pracovníků automaticky za pracovní poměry vzniklé pracovní smlouvou. Obecně tedy není bezpodmínečně nutné uzavírat s dotčenými vedoucími pracovníky od 1.1.2007 nové pracovní smlouvy. Z důvodů právní jistoty obou stran to však lze vřele doporučit. Praxe […]

S novým zákoníkem práce se samozřejmě objevily i určité změny v zákoně o daních z příjmů. Tyto změny můžeme rozdělit na dvě hlavní oblasti – cestovní náhrady a pracovněprávní nároky dohodnuté v pracovní smlouvě. Nejprve k cestovním náhradám. Novinkou u náhrad cestovních výdajů je, že výše těchto náhrad nebude stanovena na základě zákona č. 119/1992 […]

Novinkou vyplývající z nového zákoníku práce je, že zaměstnanci si mohou pracovněprávní nároky dohodnout i individuálně v pracovní nebo jiné smlouvě. Dle novely zákona o daních z příjmů jsou pak pro zaměstnavatele výdaje na tyto pracovněprávní nároky daňově uznatelné. Zde je důležité upozornit, že se bude jednat o pracovněprávní nároky, které definuje zákoník práce. Tuto […]

V zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (589/1992 Sb.) a zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (592/1992 Sb.) se změnila definice vyměřovacího základu zaměstnance. Tato definice nově zní: „Vyměřovacím základem je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a […]

Vymáhání pohledávek je pro řadu obchodních společností aktuálním problémem. Ve dnech 14. a 15. září proběhla v Národním domě na Smíchově konference s názvem Credit Management Services – Současný stav a trendy v EU a ČR.   V bloku věnovanému právnímu a procesnímu pohledu na vymáhání pohledávek vystoupil partner naší advokátní firmy JUDr. Pavel Holec. Přednesl příspěvek na téma […]

Nový zákoník práce s účinností od 1.1.2007 skutečně zavádí zásadu „co není zakázáno, je dovoleno“. Tento princip na první pohled vypadá značně liberálně a představuje možnost sjednat s pracovníkem v pracovní smlouvě či jiné dohodě práva a povinnosti, pokud není takové sjednání zákonem výslovně vyloučeno. Jak tedy vypadá tato zásada v praxi? Pokud se podíváme […]

Ano. Vyšší nárok je nepochybně příznivější úprava pro zaměstnance a zapadá tedy zcela do filosofie nového zákoníku práce. Příkladem jsou zejména mzdové nároky, a to jak v podobě peněžité, tak i naturální formě. Pokud právní předpisy nestanoví nějaké limity (v konkrétním případě), je smluvní volnost víceméně limitována pouze mzdovou politikou konkrétního zaměstnavatele a jeho ekonomickými […]

Princip smluvní volnosti stran samozřejmě obecně nezakazuje učinit individuální ujednání s konkrétními zaměstnanci. Při takovémto postupu je však nutno respektovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. § 16 nového zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných […]