Novinky

Ve dnech 29. až 31. 8. se v centru Akademie věd v Třešti konal již 4. ročník Letní školy v oblasti právního rámce výzkumu, vývoje a inovací, tentokrát s názvem Výzvy pro verejné vysoké školy v roce 2017.

Snažíme se velmi intenzivně sledovat diskusi v odborné literatuře, na seminářích, odborných fórech a interních komuniké výzkumných organizací a jejich zřizovatelů na téma hospodářské a nehospodářské činnosti výzkumných organizací. Domníváme se, že je opět potřeba vyvrátit některé zcela zjevně nesprávné názory a navázat tak na článek o bludech týkajících se GBER a Rámce – http://www.holec-advokati.cz/cs/publikace/aktuality/385.

Nejvyšší správní soud, v rozsudku ze dne 30. 11. 2016, č.j.: 6 Afs 2/2016 – 50 a v rozsudku ze dne 10. 5. 2017, č.j.: 6 Afs 55/2016 – 70, ve vztahu k ust. § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech („Rozpočtová pravidla“), ve znění účinném do 19. 2. 2015 dovodil, že správní žaloba podaná ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení „rozhodnutí“ o námitkách proti rozhodnutí o nevyplacení části dotace byla podána včas, neboť zákonná dvouměsíční lhůta počala běžet až doručením „rozhodnutí“ o námitkách.

Nejnovější rozhodnutí šestého senátu Nejvyššího správního soudu v oblasti poskytování dotací přináší další krok k právnímu státu. Vytvoření tzv. „průkazné stopy“ v rámci dokumentace o veřejné zakázce nelze vykládat nad rámec stanovených zákonných povinností, pokud přísnější úpravu výslovně nestanovila Pravidla pro výběr dodavatelů. Poskytovatel dotace nemůže svévolně vykládat obsah průkazné stopy, pokud jej jednoznačně nevymezil ve svých dotačních pravidlech.

Dne 8. 6. 2017 Senát Parlamentu České republiky schválil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela“), jehož předmětem jsou změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, které vyplynuly z potřeby reagovat na současný vývoj v této oblasti na trhu práce, a dále některé aspekty týkající se zaměstnanosti. Níže si dovolujeme shrnout nejvýznamnější změny, které novela přináší:

Od termínu k zaslání připomínek k návrhu Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací uplynuly bezmála tři měsíce a do nabytí účinnosti ustanovení §33a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, upravujícího seznam výzkumných organizací, zbývá necelý měsíc. Nařízení vlády č.160/2017 Sb., schválené na zasedání vlády dne 3. 5. 2017, obsahuje nyní již jen úpravu dokumentů zakládaných do sbírky listin. Podmínky samotného zápisu nad rámec zákona nejsou k dispozici, přičemž nemáme informace, zda podrobnější podmínky zápisu vůbec budou upraveny; pokud ano, zda formou dalším nařízením vlády nebo nějakým jiným dokumentem. Je nutno také vycházet ze situace ve Vládě ČR, tak jak je popisována ve sdělovacích prostředcích, a je proto otázkou, zda a jakým způsobem se tato problematika bude vyvíjet.

Dlouho očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci kompetencí poskytovatelů dotací podle rozpočtových pravidel bylo vydáno 18. 4. 2017 a je od minulého týdne dostupné na oficielních stránkách NSS pod č. j.: 6 Afs 270/2015 – 48. Tím byl s konečnou platností vyřešen výkladový spor o to, jaká práva dává poskytovateli dotace ze státního rozpočtu (potažmo prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie EU (SFEU) a v současném programovacím období z Evropských strukturálních a investičních fondů(ESIF) § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do data 19. 2. 2015 („RP“).

V naší právní praxi jsme se nedávno setkali s případem, kdy příjemci dotace (v tomto případě v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost – OP VK) byl vyměřen nemalý odvod za porušení rozpočtové kázně v důsledku porušení práv duševního vlastnictví spočívající v nesprávném, resp. nedostatečném citování výňatků děl jiných autorů převzatých (užitých) příjemcem dotace v rámci projektu ve svých výukových materiálech pro vzdělávací semináře.

Před několika dny se nám do rukou dostal návrh Nařízení vlády o zápisu do seznamu výzkumných organizací. Nutno ocenit, že byl zveřejněn s dostatečným předstihem, a že do 27. února 2017 lze k návrhu podat připomínky.

Asi nejpodstatnější informací, která z návrhu vyplývá, je, že žádost o zápis na seznam výzkumných organizací budou muset podat všichni zájemci o zápis na tento seznam. Nepočítá se tedy s jakýmkoliv preferenčním režimem pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, ani obecněji pro okruh osob na seznamu dosud vedeném RVVI. V tomto kontextu je jedinou výjimkou, že veřejné vysoké školy nebudou muset prokazovat, že provádí aktivity VaV.

Jak v České republice vzrůstá zájem o problematiku veřejné podpory (ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie), přibývá v oblasti výzkumu a vývoje („VaV“) odborníků, kteří se této oblasti soustavně věnují a kteří se k ní veřejně vyjadřují. Byť jde z našeho pohledu o vítaný jev, nutno upozornit, že přes upřímnou snahu celé řady těchto osob seznámit se s relevantními dokumenty a pomoci v této oblasti se občas projevují zásadní mezery v jejich erudici. Časté jsou zejména nedostatky v erudici v oblasti evropského práva, především nepřesné až zcela nesprávné závěry vyplývající z neznalosti jeho obecných principů. Od interních diskusí u příjemců podpory, přes přednášky, semináře a odborné publikace, až po metodiky a stanoviska zpracovávaná na „nejvyšších místech“ (včetně mezirezortního připomínkového řízení k novelizaci národní legislativy) tak prostředím VaV koluje několik bludů, které je nutno uvést na pravou míru.