Novinky

V návaznosti na svůj právní názor vyslovený v tzv. Platovém nálezu (ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1378/16) vydal Ústavní soud dne 3. 4. 2018 další nález (sp. zn. IV. ÚS 1200/16) ve vztahu k poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře, jejichž žádání je možné na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od Platového nálezu, ve kterém bylo řešeno poskytování informací o odměňování tajemníka a vedoucích odborů magistrátu statutárního města, byla tentokráte před Ústavním soudem projednávána věc, ve které se jednalo o poskytnutí informací o platu pedagoga, konkrétně učitele základní umělecké školy.

V roce 2017 a na počátku roku 2018 došlo k řadě legislativních změn v oblasti pracovního práva i práva sociálního zabezpečení – tyto změny se týkají například agenturního zaměstnávání, pracovnělékařských služeb nebo nemocenského pojištění. Přehled – z našeho pohledu – pro praxi nejdůležitějších z těchto změn přinášíme níže:

Pracovníci placení z veřejných prostředků se loni na podzim dočkali díky novému výkladu Ústavního soudu zvýšené ochrany svého práva na ochranu soukromí. Zatímco dosavadní rozhodovací praxe soudů ve vztahu k poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře upřednostňovala právo žadatelů na informace na úkor práva příjemců veřejných prostředků na ochranu soukromí, Ústavní soud svým výkladem, který více dbá na ochranu soukromí příjemců, „zpřísnil“ pravidla, za kterých lze tyto informace poskytovat.

Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři, sdružení advokátů přijme specialistu na veřejné zakázky.

Nabízíme

§  příjemné pracovní prostředí ve středně velkém kolektivu v centru Prahy

§  možnost aktivní účasti na atraktivních projektech zejména veřejného sektoru

§  různorodá práce v oblasti veřejných zakázek a souvisejících otázek

§  možnost profesního růstu a zajímavé finanční ohodnocení

Dne 13.2.2018 proběhla v budově rektorátu ČVUT tisková konference za účasti předsedy vlády v demisi Andreje Babiše, velvyslance Spojených států amerických Stephena Kinga, českého a evropského vedení koncernu General Electrics Aviation, pana rektora ČVUT pana doc. Vojtěcha Petráčka a pana děkana Fakulty strojní prof. Michaela Valáška. Předmětem tiskové konference bylo oznámení zahájení výzkumné spolupráce mezi společnostmi GE Aviation Czech a Fakultou strojní ČVUT včetně realizace prvního kroku výzkumné spolupráce – úspěšného spuštění a prvního testu převratného turbovrtulového motoru na nově vybudované unikátní výzkumné infrastruktuře ČVUT.

Od 1. ledna 2018 nabyla účinnosti novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), provedená zákonem č. 367/2017 Sb., která se výrazně dotkla procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „dotace“) ze státního rozpočtu. Hlavní změnou, kterou novela přináší, je, že se na řízení o poskytnutí dotace (dále jen „dotační řízení“) a na rozhodnutí o poskytnutí dotace bude podpůrně vztahovat obecná právní úprava správního řízení obsažená v zákoně č.  500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).  Tímto příspěvkem navazujeme na náš předchozí článek zveřejněný na webu naší advokátní kanceláře (http://holec-advokati.cz/cs/publikace/aktuality/400); dnes bychom se rádi zaměřili na některé konkrétní praktické otázky související s aplikací správního řádu na dotační řízení, jakož i na ustanovení správního řádu, která se naopak v rámci dotačního řízení nepoužijí.

Do nabytí účinnosti nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1] (GDPR) 25. května 2018 zbývají přibližně čtyři měsíce. Na seminářích a konferencích, jakož i v rámci každodenního poradenství, dostáváme četné dotazy týkající se této nové úpravy. V praxi se setkáváme jak s přeceňováním významu GDPR, tak s jeho podceňováním. V prostředí ČR se objevuje celá řada subjektů, které se této problematice věnují s různou mírou odbornosti a porozumění prostředí, ve kterém se GDPR aplikuje. Domníváme se, že v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje lze identifikovat několik zajímavých specifik. Tento článek shrnuje, co je potřeba s ohledem na náběh účinnosti GDPR udělat, a vybírá desatero základních povinností z pohledu výzkumných organizací v ČR.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

13. ledna 2018 nabyl účinnosti zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který byl přijat za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2366 ze dne 25. 11. 2015, o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD2). Nový zákon o platebním styku s sebou přináší několik poměrně významných změn oproti dosavadní právní úpravě, přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.

Dne 1.1.2018 je zákonem č. 368/2016 Sb. změněn zákon o veřejných rejstřících (304/2013 Sb.) a tím je zřízena Evidence skutečných majitelů právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku a svěřenských fondů v evidenci svěřenských fondů. Tato novela, upravující zejména zákon proti praní špinavých peněz č. 235/2008 Sb., implementuje tzv. AML směrnici, jejímž účelem je předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

Začátek roku 2018 s sebou přinesl několik poměrně důležitých změn zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

Novela byla provedena zákonem č. 460/2016 Sb. a zákonem č. 303/2017 Sb., přičemž některé ze změn nabyly účinnosti již v průběhu roku 2017 a jiné se staly účinnými právě od 1. ledna 2018. Přinášíme jejich stručný přehled.