Novinky

Dne 7. listopadu 2014 vstoupila v účinnost novela autorského zákona[1], která mimo jiné transponuje do českého právního řádu směrnici Evropské unie o některých povolených způsobech užití osiřelých děl[2]. Úpravu, jež novela do zákona zavedla (viz. § 27a, § 27b a § 37a) a která věrně kopíruje úpravu směrnice ve všech podstatných bodech (jako např. definice osiřelého díla, institut důsledného vyhledávání nebo konstrukce výjimky), je vyústěním dlouhodobého vývoje snah o řešení problému osiřelých děl na úrovni Evropské unie i České republiky. Zůstával totiž nevyužit potenciál velkého množství děl, jejichž autor (nebo jiný nositel práv) nemohl nebo nemůže být určen nebo vyhledán. Absence svolení k dalšímu užití, které logicky nemohlo být získáno, představovalo riziko pozdějšího uplatnění nároků ze strany znovuobjeveného autora.

[1] Zákon č. 228/2014 Sb. jako novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v textu jen „autorský zákon“ nebo „AZ“).

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.

Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 (dále jen „Usnesení“) postavil k výkladu § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), jehož ustanovení upravuje otázku formy plné moci v případě, kdy se k právnímu jednání vyžaduje zvláštní forma, např. notářský zápis: „Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.“[1]

[1] § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Naše advokátní kancelář posledních několik let intenzivně spolupracuje s Fyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i. (FZÚ) při přípravě a výstavbě centra ELI v Dolních Břežanech u Prahy. V této souvislosti bychom rádi upozornili na následující zprávu Českého rozhlasu o postupu při výstavbě tohoto projektu, který je jedním z nejvýznamnějších vědeckých center moderní doby.

http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/1427219

Rada pro výzkum, vývoj a inovace („RVVI“) zveřejnila v říjnu 2014 dokument s názvem „Postup při posuzování výzkumných organizací“, kterým přinesla veřejností dlouho očekávaný výklad svého přístupu k posuzování výzkumných organizací v souvislosti s novými předpisy EU v oblasti veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací („Postup“).

Partner kanceláře JUDr. Karel Zuska vystoupil 26. 11. 2014 na celostátní konferenci “ Budoucnost veřejných investic v praxi – jste připraveni? aneb Veřejné zakázky ve světle dotačního období 2014–2020“ se svým příspěvkem „Opravné prostředky příjemců dotace proti postupu řídicích a kontrolních orgánů a poskytovatelů dotace“.

Vytváření rezervního fondu ve společnosti s ručením omezeným již není podle aktuální právní úpravy povinné. Zákon č. 90/2012 sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) na rozdíl od zákona č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) nadále nevyžaduje, aby společnost s ručením omezeným zákonný rezervní fond vytvářela. Povinnost vytvářet rezervní fond však může vyplývat ze společenské smlouvy. Pokud tvorbu rezervního fondu společnosti přikazuje společenská smlouva, jak ostatně striktně vyžadoval obchodní zákoník, je společnost povinna rezervní fond tvořit bez ohledu na to, že už ji takovou povinnost neukládá zákon. Pokud tedy společníci postupem podle § 777 odst. 2 ZOK ani jinak nezmění obsah společenské smlouvy a nezřeknou se povinné tvorby rezervního fondu, bude společnost tvořit rezervní fond i za rok 2014 a následující léta podle zákonné úpravy platné do konce roku 2013 (srov. § 777 odst. 4 ZOK). Řada společností využila či pravděpodobně ještě využije možnost opustit povinnou tvorbu zákonného rezervního fondu a v té souvislosti bude řešit, jak naloží s prostředky, které vytvořila na zákonném rezervním fondu. Nejobvyklejším bude převedení prostředků ze zákonného rezervního fondu do fondu nerozděleného zisku a následné rozdělení mezi společníky. V té souvislosti bude třeba ověřit, za jakých podmínek lze vlastně prostředky z rozpouštěného rezervního fondu mezi společníky rozdělit.

Naše kancelář byla v rámci soutěže Právnická firma roku 2014 opět vyhlášena jako jedna z velmi doporučovaných kanceláří pro kategorie práva duševního vlastnictví a doporučovaných kanceláří pro oblast veřejných zakázek v rámci sedmého ročníku soutěže Právnická firma roku organizovanou portálem EPRAVO.CZ.

Veřejná podpora a veřejné zakázky jsou oblastmi právní úpravy, které stojí zdánlivě samostatně, vedle sebe. Každá z obou oblastí disponuje vlastními pravidly a kompetencemi orgánů na národní a evropské úrovni. Každá s nich je samostatným fenoménem přinášejícím úskalí do každodenního života řady subjektů. Přes značnou samostatnost a oddělenost se však obě oblasti významně protínají a představují zejména pro zadavatele veřejných zakázek „společný problém“, se kterým se musí náležitě vypořádat.

V průběhu celého roku se právní praxe vypořádává s nejrozmanitějšími otázkami, které vyvstávají v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Již uplynulo 8 měsíců od okamžiku, co nabyl účinnosti nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a za tu dobu již bylo vedeno mnoho odborných diskuzí nad jeho paragrafy, obohacených cennými poznatky z praxe. Logicky ovšem zaznívají také hlasy, které upozorňují na určité nedostatky tohoto kodexu a volají po jeho novelizaci.

Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. 7 Afs 44/2013 ze dne 7. listopadu 2013 vyjádřil k povaze ustanovení vztahujících se k technickým kvalifikačním předpokladům určeným obecně v § 56 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). V řešeném případě se zadavatel dopustil porušení zákona, když vymezil technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ tak, že stanovil požadavek na seznam významných dodávek s předložením seznamu minimálně pěti odběratelů, kam uchazeči uskutečnili dodávky šicích materiálů, a to v průběhu posledních 12 měsíců.