Novinky

Vztah mezi zadavatelem a dodavatelem veřejné zakázky má dvě na sebe bezprostředně navazující, nicméně právně odlišné fáze, v jejichž rámci se vzájemně prolínají vlivy a vazby zejména zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) a nového občanského zákoníku (NOZ). Pojmově je právní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem vztahem soukromoprávním, přičemž právní teorie považuje proces zadání veřejné zakázky podle ZVZ za jeho vysoce formalizovanou kontraktační fázi.  Praktické dopady prolínání obou zmíněných právních předpisů v rámci vztahu zadavatele a dodavatele byly vždy předmětem odborné diskuze a stále vyvolávají otazníky na obou stranách. Přijetí NOZ s účinností od 1. 1. 2014 tyto otazníky ještě umocnilo, neboť řada nové zavedených institutů vedla k aplikačním problémům právě v oblasti veřejného zadávání. Podívejme se tedy na některé z nich.

Senát dne 19. 3. 2015 schválil novelu zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Zmíněná novela by měla nabýt účinnosti dnem 1. 5. 2015.

Základní vymezení kolektivního orgánu upravuje z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“), v ustanovení § 152 odst. 1, dle kterého je kolektivní orgán ustaven, má-li více členů. Toto základní vymezení doplňuje z. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále též jen „ZOK“), který vymezuje určitá pravidla pro vytváření kolektivního orgánu pro jednotlivé právní formy. Dle ustanovení § 44 odst. 5 ZOK bude ve společnosti s ručením omezeným možné vytvořit kolektivní orgán pouze tehdy, dovolí-li tak stanovy, a osobním společnostem je vytváření kolektivního statutárního orgánu zapovězeno úplně. Naopak akciová společnost má kolektivní orgán vždy, když stanovy nestanoví jinak.

Zakládání společnosti s ručením omezeným (dále též „s.r.o.“) se zjednodušilo již od počátku roku 2014 v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Zhruba v polovině roku 2014 se v médiích objevila informace o změnách právní úpravy plánovaných na jaro 2015, jejichž cílem mělo být další zjednodušení zakládání společností s ručením omezeným. Nově tak mělo jít založit s.r.o. za pouhé 3 dny a 3.000,- Kč.

Ačkoliv je tato problematika vcelku bohatě judikována a lze k ní dohledat i dostatečné množství odborných článků, tak i nadále se lze setkávat (a není to ojedinělé) s pochybeními zadavatelů právě ve vztahu k § 44 odst. 11 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ).

Obecně lze konstatovat, že zadavatel je oprávněn použít specifické označení výrobku pouze ve výjimečných případech, kdy není schopen specifikovat předmět veřejné zakázky bez takovýchto odkazů, tedy pouze za situace, kdy by takováto specifikace nebyla dostatečně přesná a srozumitelná, neboť by nezaručovala vymezení předmětu v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek.

Advokátní kancelář Holec, Zuska & partneři se umístila v průzkumu atraktivity zaměstnavatelů v ČR v letošním roce na 25. místě z 50 v oblasti právních služeb. Tento výsledek je o to cennější, když si uvědomíme, že v rámci čistě advokátních kanceláří (tedy bez státní správy a ostatních podniků, které se nezabývají čistě právním poradenstvím), jsme se umístili na 8. místě.

Lze považovat za obecně přijímaný fakt, že řádné plnění pracovních povinností zaměstnance je zásadně neslučitelným s popíjením alkoholu v pracovní době; další skutečnosti spojené s problematikou alkoholu v pracovněprávních vztazích, včetně souvisejících povinností zaměstnance i zaměstnavatele, jakož i jejich práv, již tolik známé být nemusí, a tak se je pokusíme z těchto perspektiv dále shrnout.

V minulém týdnu prezident republiky podepsal novelu zákona o veřejných zakázkách, novela by v tomto týdnu měla vyjít ve Sbírce listin. Vzhledem k tomu, že účinnosti novely je nastavena na den vyhlášení, bude vhodné si rozebrat základní okruhy změn, které přináší.

Dne 19.2. jsme v partnerské spolupráci se společnostmi PricewaterhouseCoopers a RESEA uspořádali konferenci na téma odečitatelné položky na výzkum a vývoj pro poplatníky daně z příjmů a smluvního výzkumu. Smyslem konference bylo informovat o novinkách v oblasti daňových realizace výzkumných projektů plátců daně z příjmů a spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi.

V kontextu historického vývoje je i v současné době patrná snaha o právní regulaci této oblasti lidské činnosti. Tato oblast je předmětem úpravy veřejnoprávní i soukromoprávní v odvětví práva občanského, správního, finančního a trestního, asi ve zhruba dvaceti pěti právních předpisech.