1. Zaměstnanci se musejí podrobit pracovnělékařským prohlídkám
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) stanoví, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Jinak samotný zákoník práce ukládá toliko povinnosti podrobit se pracovnělékařským prohlídkám ve vztahu k mladistvým zaměstnancům. U nikoliv mladistvých zaměstnanců zákoník práce odkazuje na zvláštní právní úpravu.[1] Tou je zejména zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“), dle něhož se zaměstnanec musí podrobit pracovnělékařským službám u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele (tzv. závodního lékaře), popř. za určitých podmínek pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u svého praktického lékaře, jakož i dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu.[2]
2. Zaměstnavatelé musejí mít svého smluvního lékaře
Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích, nestanoví-li zákon jinak, je povinen (byť by zaměstnával pouze jediného zaměstnance) uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství.[3] Zaměstnavatel si pochopitelně může zvolit nejen jednoho, ale i více poskytovatelů pracovnělékařských služeb, což je praktické zpravidla v situaci, kdy má několik odloučených pracovišť, popř. vícero zaměstnanců pracujících takzvaně z domova.
Jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), např. běžné administrativní činnosti, a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, může zaměstnavatel zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u praktického lékaře zaměstnance či uchazeče o zaměstnání, u něhož je registrován, a k němuž ho zaměstnavatel vyslal. Ovšem i v takovém případě zaměstnavatel zajišťuje ostatní pracovnělékařské služby, např. dohled nad pracovišti zaměstnavatele či poradenství včetně školení první pomoci, prostřednictvím svého smluvního lékaře a musí mít na ně uzavřenu písemnou smlouvu.[4]
3. Lékaře vybere zaměstnavatel a vybaví zaměstnance žádostí
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci sdělit, u kterého poskytovatele mu budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým vyšetřením souvisejícím s výkonem práce se musí podrobit, a umožnit mu se jim podrobit.[5] Zaměstnanec se tedy nemůže sám rozhodnout, kterého poskytovatele zdravotních služeb navštíví.
Povinností zaměstnavatele při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce je vybavit jej žádostí, která musí obsahovat údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno.[6] Náležitostí žádosti stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), (dále jen „vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách“).
Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele a zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, údaje o pracovním zařazení, druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek, druh požadované pracovnělékařské prohlídky a důvod k provedení prohlídky.[7]
4. Druhy pracovnělékařských prohlídek
Pracovnělékařskými prohlídkami jsou:[8]
A. vstupní prohlídka
B. periodická prohlídka
C. mimořádná prohlídka
D. výstupní lékařská prohlídka a
E. následná prohlídka
Vstupní, periodické a mimořádné prohlídky se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci. Výstupní prohlídka se provádí (mj. při ukončení pracovněprávního vztahu) s cílem zjistit, zda došlo u zaměstnance ke změně zdravotního stavu jako následku výkonu práce. Následná prohlídka se provádí (po skončení rizikové práce) za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu a zajištění potřebné zdravotní péče, popř. odškodnění.
A. Vstupní prohlídka
Vstupní prohlídka má zajistit, aby k výkonu určité práce nebyla zařazena osoba, jejíž zdravotní způsobilost tomu neodpovídá. Vstupní prohlídka se provádí u osob, které se ucházejí o zaměstnání, ještě před nástupem do zaměstnání, a také u zaměstnanců před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden, a to bez ohledu na to, zda změna takových podmínek vede ke změně výsledné kategorie práce.[9]
Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí[10] vždy před uzavřením
1. pracovního poměru,
2. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je-li tato práce (činnost) prací rizikovou nebo je její součástí činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy; (zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti uchazeče), nebo
3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu – např. jednatel v s.r.o.
Zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti.[11] Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.[12]
Je-li na zaměstnance v důsledku neprovedení vstupní lékařské prohlídky pohlíženo jako na zdravotně nezpůsobilého, hrozí zaměstnavateli sankce až 2.000.000,- Kč za přestupek nebo správní delikt na úseku pracovního poměru.[13]
Zaměstnavatel by proto měl vyžadovat u nově přijímaných zaměstnanců vstupní lékařskou prohlídku.
B. Periodická prohlídka
Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.[14] Periodická prohlídka tedy slouží k včasnému odhalení případného poškození zdravotního stavu zaměstnance vlivem práce či prostředí, ve kterém svou práci vykonává, jakož i k posouzení trvající způsobilosti k pracovní činnosti.
Periodické prohlídky se provádějí s periodicitou 1 až 6 let dle kategorie práce[15] následovně:[16]
Kategorie práce vykonávané zaměstnancem
Intervaly periodických prohlídek
kategorie první = práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
jednou za 6 let, nebo
jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku (poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle předchozího bodu)
kategorie druhá = práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, nejsou překračovány hygienické limity, apod.
jednou za 5 let, nebo
jednou za 3 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku (poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle předchozího bodu)
kategorie druhá riziková = práce zařazené do kategorie druhé, při nichž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, a proto je jako rizikové zařadí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví či zvláštní právní předpis
a
kategorie třetí = zejména práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání, apod.
jednou za 2 roky
kategorie čtvrtá = práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání ochranných opatření
jednou za 1 rok
práce nebo činnosti, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví
jednou za 4 roky, nebo
jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku (poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle předchozího bodu)
Výše uvedené intervaly se nepoužijí, určí-li orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví kratší termín pro provedení periodické prohlídky, nebo je jiným právním předpisem nebo v příloze č. 2 k vyhlášce o pracovnělékařských službách stanoveno jinak.[17]
Pokud jde o práce vykonávané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, periodické prohlídky se neprovádějí, ledaže je práce na základě těchto dohod u zaměstnavatele prováděna opakovaně a doba, na kterou je práce opakovaně sjednávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky a zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.[18]
C. Mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.[19]
Mimořádná prohlídka se provádí,[20] pokud
a) ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
b) to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
c) došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
d) bylo opakovaně zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
e) byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je interval periodické prohlídky, nebo
f) byl výkon práce přerušen
1. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
2. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců.
Mimořádná prohlídka se dále provádí[21] na základě
a) žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance,
b) informace sdělené ošetřujícím lékařem o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti.
Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, a povinnost takto učinit, pokud o to zaměstnanec požádal.[22]
D. Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka se provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon, za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.[23]
Na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek.
Výstupní prohlídka se provádí:[24]
a) při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu,
b) při převedení na práci se sníženou zdravotní náročností ve smyslu snížení míry rizika nebo na práci konanou za příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.
Výstupní lékařská prohlídka se naopak neprovádí,[25]
a) jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem, a pokud u zaměstnance nebyla zjištěna v době výkonu práce u zaměstnavatele nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovní úraz,
b) jde-li o výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jestliže nebylo podle zákona vyžádáno provedení vstupní lékařské prohlídky a není-li podezření na změnu zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce.
E. Následná prohlídka
Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění.
Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek.[26]
Následná prohlídka se provádí,[27] pokud tak stanoví
a) příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo
b) jiný právní předpis.[28]
5. Povinnost evidence rizikových prací dle § 40 zákona o ochraně veřejného zdraví
Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce[29], je také povinen u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci mj. o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, tuto evidenci ukládat po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o určité specifické práce (např. práce s chemickými karcinogeny nebo mutageny stanovenými zvláštním právním předpisem), po dobu 40 let od ukončení expozice, a předat evidenci o těchto specifických pracích při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud uvedená lhůta, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.[30]
6. Mladiství zaměstnanci
Jde-li o mladistvé zaměstnance (tzn. zaměstnance mladší než 18 let),[31] je zaměstnavatel povinen na své náklady zabezpečit, aby byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb jednak před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, jednak pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.[32] Zaměstnavatel odpovídá za to, že zabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance v těchto případech. Jinak se zaměstnavatel dopustí jako fyzická osoba přestupku[33] či jako právnická osoba správního deliktu[34] na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců. Za takový přestupek či správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč.[35]
7. Specifika dle zákona o silničním provozu (řidiči z povolání)
Speciální úpravu pracovnělékařských prohlídek obsahuje zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), podle kterého je pravidelným lékařským prohlídkám povinen se podrobovat mj. řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě.[36] Takový řidič je povinen se podrobit vstupní lékařské prohlídce před zahájením výkonu uvedené činnosti, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Pravidelné lékařské prohlídky hradí zaměstnavatel.[37]
8. Doba konání pracovnělékařské prohlídky, náhrada ztráty na výdělku, úhrada nákladů na pracovnělékařské služby, zdanění
Zaměstnavatelé by měli posílat zaměstnance na pracovnělékařské prohlídky pokud možno v jejich pracovní době. (Výjimkou mohou být např. zaměstnanci pracující výlučně v noci, neboť je jistě rovněž potřeba vycházet z ordinačních hodin poskytovatele pracovnělékařských služeb).[38]
Zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, se poskytne v této souvislosti pracovní volno na nezbytně nutnou dobu.[39]
Jelikož zaměstnanec je povinen se podrobit pracovnělékařské prohlídce, musí případně též cestovat za poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Cesta zaměstnance k vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděnému na příkaz zaměstnavatele a zpět, pokud jde o cesty konané v objektu zaměstnavatele, jsou úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.[40] Proto případný úraz, který by se na takové cestě, konané v objektu zaměstnavatele, zaměstnanci přihodil, by byl úrazem pracovním. Ačkoliv cesta k pracovnělékařské prohlídce a zpět se nepovažuje za výkon práce, případné jízdní či jiné výdaje s ní spojené lze považovat za výdaje, které vznikly zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce ve smyslu ustanovení § 151 zákoníku práce, neboť jde o výdaje, které musely být zaměstnancem vynaloženy, aby mohl sjednanou práci vůbec vykonávat, neboť zdravotní způsobilost zaměstnance je jedním z předpokladů takového výkonu práce, resp. o náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu ustanovení § 101 odst. 6 zákoníku práce, tedy za výdaje, k jejichž úhradě je zaměstnavatel ze zákona povinen a nesmí je přímo ani nepřímo přenášet na zaměstnance. Cesta spojená s pracovnělékařskou prohlídkou ovšem není pracovní cestou, takže zaměstnanci nepřísluší cestovní náhrady (např. stravné), ale jen náhrada vynaložených výdajů, zejména jízdného.[41]
Zaměstnavatel musí nahradit zaměstnanci, který se podrobí povinné pacovnělékařské prohlídce, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy či platu dle § 192 zákoníku práce nebo nemocenským a průměrným výdělkem.[42]
Pracovnělékařské služby (s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví) pro své zaměstnance hradí v zásadě zaměstnavatel, včetně pravidelných prohlídek, speciálních vyšetření či potřebného výpisu ze zdravotnické dokumentace.[43] Jinak je tomu v případě vstupní lékařské prohlídky.
Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah. To neplatí, pokud se osoba ucházející se o zaměstnání s případným zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.[44] Náklady na vyšetření mladistvého před vznikem pracovního poměru hradí zaměstnavatel vždy.[45]
Z pohledu zdanění zaměstnance je zajímavé, že náklady zaměstnavatele vynaložené na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb nejsou příjmem podle § 6 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, neboť se nejedná o žádné plnění ve prospěch zaměstnance, resp. z kterého by zaměstnanec mohl navyšovat svůj majetek.[46] Pokud zaměstnavatel uhradí prohlídku zprostředkovaně přes svého zaměstnance, jedná se o výdaj, který vynaložil zaměstnanec za svého zaměstnavatele, a ten mu ji v prokázané výši uhradí. Ani tento příjem zaměstnance není předmětem daně ze závislé činnosti.[47] (Na straně zaměstnance by se jednalo o zdanitelný příjem v případě tzv. nadstandardní zdravotní péče zajišťované a hrazené zaměstnavatelem ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení, který by však byl osvobozen od daně z příjmů při splnění úhrady těchto nákladů z daňově neuznatelných nákladů zaměstnavatele nebo ze zisku zaměstnavatele po jeho zdanění).[48]
Z pohledu zaměstnavatele je pak významné, že výdaje na pracovnělékařské služby poskytované v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou jsou daňově uznatelnými výdaji.[49]
V Praze, dne 18. 1. 2016
Mgr. Jan Dudák, advokátní koncipient
AK Holec, Zuska & Partneři
[1] Viz § 32, § 247 a § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce.
[2] Viz § 56 písm. a) zákona o specifických zdravotních službách.
[3] Viz § 54 odst. 2 písm. a) zákona o specifických zdravotních službách.
[4] Viz § 54 odst. 2 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách.
[5] Viz § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce.
[6] Viz § 55 odst. 1 písm. c) zákona o specifických zdravotních službách.
[7] Viz § 9 až § 15 vyhlášky o pracovnělékařských službách.
[8] Viz § 9 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[9] Viz § 10 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[10] Viz § 59 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách.
[11] Viz § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
[12] Viz § 59 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách.
[13] Viz § 12 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
[14] Viz § 11 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[15] V závislosti na kategorizaci prací podle § 37 odst. 1 a § 39 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví, resp. § 3 odst. 1 písm. a) až d) vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášek č. 107/2013 Sb., č. 181/2015 Sb. a č. 240/2015 Sb.
[16] Viz § 11 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[17] Viz § 11 odst. 4 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[18] Viz § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[19] Viz § 12 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[20] Viz § 12 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[21] Viz § 12 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[22] Viz § 55 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách.
[23] Viz § 13 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[24] Viz § 13 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[25] Viz § 13 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[26] Viz § 14 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[27] Viz § 14 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.
[28] Např. § 18 odst. 1 písm. j) zákona č. 18/1997 Sb., atomového zákona, ve znění pozdějších předpisů, § 82 odst. 2 písm. e), bod 3., zákona o ochraně veřejného zdraví, apod.
[29] V souladu s § 39 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví je rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.
[30] Viz § 40 písm. a), bod 3., b) a c) zákona o ochraně veřejného zdraví.
[31] Viz § 350 odst. 2 zákoníku práce.
[32] Viz § 247 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce.
[33] Viz § 18 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
[34] Viz § 31 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
[35] Viz § 18 odst. 2 písm. b) a § 31 odst. 2 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
[36] Viz § 87 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu.
[37] Viz § 87 odst. 2 a § 87 odst. 6, věta první, zákona o silničním provozu.
[38] Srov. čl. 12 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 161, o závodních zdravotních službách (vyhlášené ve Sbírce zákonů pod číslem 145/1988 Sb.).
[39] Viz nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a jeho příloha, bod 2., jež vymezuje pracovnělékařskou prohlídku jako jednu z jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance.
[40] Viz § 274 odst. 1 zákoníku práce.
[41] Viz Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání; Šubrt, Bořivoj; Bukovjan, Petr: 11. NĚKTERÉ ASPEKTY PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH PROHLÍDEK in Výkladová stanoviska AKV, 10b. část – k problémům pracovního práva, PaM. – Práce a mzda (Wolters Kluwer).
[42] Viz § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce.
[43] Viz § 58 zákona o specifických zdravotních službách.
[44] Viz § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách.
[45] Viz Vysokajová, M.: Zákoník práce: komentář, 2., aktual. vyd., Praha, ASPI, 2007. Srov. § 247 zákoníku práce.
[46] Viz Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 4.4.2012, Generální finanční ředitelství, popř. Vyjádření MF ČR k příspěvku KOOV č. 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči.
[47] Viz § 6 odst. 7 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
[48] Viz § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
[49] Viz § 24 odst. 2 písm. j), bod 2., zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.