V případě, že by nebylo možné uspokojivě správci daně doložit případný rozdíl, upraví správce daně daňový základ Vaší společnosti o zjištěný rozdíl sám
Zahraniční právnická osoba, která je jediným společníkem naší společnosti s ručením omezeným, se rozhodla, že výrobky, které v České republice vyrábíme ze surovin zde nakoupených budeme prodávat za výrobní náklady a nepatrnou marži pouze jí a nebudeme je vůbec uvádět na trh v České republice. Byli jsme upozorněni, že si musíme opatřit pro převod majetku na jediného společníka znalecký posudek na stanovení hodnoty převáděných výrobků. Platí to i v tomto případě?
Obchodní zákoník za účelem ochrany vlastnické struktury před nekontrolovanými odlivy kapitálu stanoví, že v případech nabytí nebo převodu majetku mezi určenými subjekty za protihodnotu odpovídající alespoň jedné desetině upsaného základního kapitálu, je třeba stanovit hodnotu tohoto majetku na základě posudku soudem jmenovaného znalce. Subjektivně se tato povinnost vztahuje na převod nebo nabytí majetku mezi společností nebo jí ovládanou osobou a zakladatelem, akcionářem nebo osobou jednající s ním ve shodě anebo osobou jí ovládanou anebo osobou, se kterou tvoří koncern popř. členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo osobami jim blízkými. Uvedená limitní hodnota odpovídající jedné desetině upsaného základního kapitálu se vztahuje na všechny společnosti zúčastněné na uvedeném nabytí nebo převodu majetku a časově se posuzuje ke dni nabytí nebo převodu uvedeného majetku.
Výše uvedené se však neuplatní, pokud k nabytí nebo zcizení majetku dochází mimo jiné v rámci běžného obchodního styku. Ve Vašem dotazu uvádíte, že veškeré v České republice vyrobené zboží exportujete do zahraničí jedinému odběrateli, kterým je zahraniční právnická osoba – jediný společník Vaší společnosti. Zboží tedy vůbec není uplatněno na Českém trhu a je určeno výhradně pro export. V této souvislosti lze říci, že běžný obchodní styk Vaší společnosti se uskutečňuje pouze v rámci průběžného prodeje zboží jedinému společníku. Jakmile by však stejným způsobem docházelo k uplatnění zboží i na českém trhu, nelze říci, že by tento postup byl vyloučen z rámce běžného obchodního styku, ale mohl by být přezkoumán správcem daně, pokud by se lišily ceny sjednané mezi Vaší společností a jediným společníkem od cen, které by byly sjednány mezi Vaší společností a nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. V případě, že by nebylo možné uspokojivě správci daně doložit případný rozdíl, upraví správce daně daňový základ Vaší společnosti o zjištěný rozdíl sám. Daňové zákony sice umožňují Vaší společnosti požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla vytvořena cena mezi propojenými osobami, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Tato možnost však podléhá správnímu poplatku ve výši 50.000,- Kč.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že způsob převodu majetku, jak jej popisujete ve Vašem dotazu, nebude vyžadovat znalecký posudek, ale může mít za okolností výše uvedených i daňové dopady.
Závěrem bych chtěl ještě konstatovat, že výše zmíněnou transakci by bylo vhodné posoudit i z hlediska práva na ochranu hospodářské soutěže, tedy zda by se nemohlo jednat o dohodu, jež by mohla vést k narušení hospodářské soutěže. Zde by zřejmě mělo být v první řadě aplikováno právo státu, na jehož území by výrobky byly uváděny na trh, ale nelze vyloučit i posouzení z hlediska českého zákona na ochranu hospodářské soutěže.
Pavel Holec, Pavel Medek
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři