Z hlediska tvorby novely a začlenění výše zmíněných institutů do InfZ měl podstatný význam pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka. Na základě tohoto pozměňovacího návrhu došlo novelou mimo jiné k zakotvení nové pravomoci ÚOOÚ provádět přezkumné řízení. Dle odůvodnění pozměňovacího návrhu by tato změna spočívající v doplnění soustavy veřejné správy nezávislým orgánem měla vést k efektivnějšímu a rychlejšímu vyřizování žádostí o informace. Jako cíl této úpravy je zároveň označeno zajištění úlevy soudní soustavě od případů, které by mohly být vyřešeny už na úrovni povinných subjektů (tj. subjektů, které mají podle InfZ povinnost poskytovat informace) či jejich nadřízených orgánů, a zajištění vymahatelnosti ústavně zaručeného práva na informace majícího svůj základ v čl. 17 Listiny základních práv a svobod.
Zmíněná pravomoc ÚOOÚ je upravena v § 16b InfZ a spočívá v možnosti provádět přezkumné řízení ve věcech svobodného přístupu k informacím, a to za použití ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“). ÚOOÚ byl dle zdůvodnění obsaženého ve zmíněném pozměňovacím návrhu zvolen jakožto vhodný orgán pro provádění přezkumného řízení z toho důvodu, že „typickou otázkou řešenou v řízeních o poskytování informací je kolize práva na informace a práva na soukromí“. Přezkumné řízení bude ÚOOÚ zahajovat z úřední povinnosti, nicméně bude možné k jeho zahájení dát i podnět. Zároveň ale platí, že k zahájení přezkumného řízení dojde, a to i na základě podnětu, jen v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí, které by případně mělo být přezkoumáno, je v souladu s právními předpisy. Pokud by ÚOOÚ neshledal, že existují podmínky pro zahájení přezkumného řízení, pak tuto skutečnost ve lhůtě 30 dnů sdělí s uvedením důvodů tomu, kdo podnět podal. Naopak pro situaci, kdy by ÚOOÚ přezkumné řízení zahájil a shledal, že informace byly odepřeny nezákonně, a zároveň že dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, je stanoveno, že musí postupovat v souladu s nově začleněným ust. § 16 odst. (4) upravujícím tzv. informační příkaz (tj. příkaz poskytnout informace).
V této souvislosti tedy nelze než jako další podstatou změnu implementovanou výše zmíněnou novelou označit tzv. informační příkaz. Podstata informačního příkazu spočívá v postupu, kdy nadřízený orgán, popřípadě ÚOOÚ rozhodující v přezkumném řízení přikáže povinnému subjektu poskytnout žadateli příslušné informace. Tento postup se dle zdůvodnění zmíněného pozměňovacího návrhu uplatní pro případy, kdy si je příslušný orgán jistý, že povinný subjekt má informace v určitém rozsahu ze zákona poskytnout. Konkrétně k použití informačního příkazu může dojít jak v případě,
– kdy nadřízený orgán rozhoduje o stížnosti žadatele podle §16a InfZ (tedy v případě podané stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace), pokud tedy zároveň dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti,
– tak v případě, kdy nadřízený orgán rozhoduje o odvolání dle § 16 InfZ (proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti).
– V neposlední řadě může být informační příkaz vydán, pokud ÚOOÚ dospěje při přezkumném řízení k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, pokud zároveň dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti. Takto vydaný informační příkaz je zároveň exekučním titulem, přičemž platí, že pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace se použijí ustanovení správního řádu.
Nově bude také, dle ust. §16b odst. 3 InfZ, ÚOOÚ příslušný k přijetí opatření proti nečinnosti nadřízeného orgánu. V oblasti ochrany před nečinností opět dojde k aplikaci ustanovení správního řádu, tj. konkrétně ust. § 80 a následujících správního řádu, která se týkají právě ochrany před nečinností.
V neposlední řadě by mělo dojít ke zmíněnému rozšíření působnosti ÚOOÚ ve vztahu k rozhodování o odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu, případně o stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace. A sice v tom smyslu, že pro případy odvolacího řízení či řízení o stížnosti, kdy nebude možné dle ust. § 178 správního řádu určit nadřízený orgán povinného subjektu, bude rozhodovat ÚOOÚ. Zatímco doposud byl orgánem, který v takových případech rozhodoval ten, kdo stál v čele povinného subjektu.
Závěrem je však třeba upozornit, že dle novely se v souladu s výše zmíněnými instituty v novelizované podobě bude postupovat až od 1. 1. 2020 (pozn.: 1. 1. 2020 bude výročí 20 let od přijetí InfZ). Tato prodleva je odůvodněna potřebou ponechat ÚOOÚ zbytek roku 2019 pro implementaci a zavádění nařízení GDPR a dále potřebou umožnit ÚOOU připravit se na jeho nově vzniklou působnost v oblasti práva na informace, jak vyplývá z odůvodnění novely (resp. odůvodnění jejích pozměňovacích návrhů).
Mgr. Eliška Soukupová
HOLEC, ZUSKA & Partneři