Tato novelizace byla zpracována Ministerstvem financí ČR zejména jako adaptace zákona o platebním styku na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, a zároveň jako reakce na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 91/2010-45 ze dne 23. února 2011, jímž měla být aplikace zákona o omezení plateb v hotovosti vztažena jen na případy, kdy se uhrazuje závazek. Dle zákonodárce však takové omezení nemá racionální odůvodnění.
Novelizované znění proto ztvárňuje změnu, která má vyjadřovat skutečný smysl zákona o omezení plateb v hotovosti spočívající v tom, že tento zákon se má vztahovat i na případy, kdy se žádný závazek platbou neplní. Další novinkou, kterou novelizace přináší je snížení limitu pro povinné bezhotovostní placení z 350 000 Kč na 270 000 Kč.
V části třetí Zákon reaguje na stav, který zde vznikl k 1. 1. 2014. S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku totiž byla zrušena část zákona o pojistné smlouvě, jehož ustanovení § 65 až 67 týkající se informačních povinností pojišťoven vůči klientovi (zájemci o pojištění a pojistníkovi) nemají v novém občanském zákoníku ani v žádném jiném právním předpise odpovídající ekvivalent. Nastalou situaci se zákonodárce snaží právě tímto Zákonem překlenout.
Zákon nabyl (s výjimkou několika svých ustanovení) účinnosti dne 1. 12. 2014. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí pak své účinnosti nabyla již dnem 19. 11. 2014.
Mgr. Renata Brychtová