Pasivním v tomto směru není ani Ministerstvo spravedlnosti, neboť to dne 20. 8. 2014 zveřejnilo pracovní verzi návrhu změn občanského zákoníku – první část (dále také jen „Návrh“). Ministerstvo již tuto pracovní verzi prokonzultovalo s expertní komisí a zaslalo k oponentuře prof. Karlu Eliášovi, hlavnímu z autorů NOZ, a po vypořádání oponentury připraví konsolidovanou verzi navrhovaných změn. Jistě se nabízí otázka, zda je případná novela opravdu potřeba a zda je vůbec vhodné zasahovat do zatím novelou nedotčeného textu nového kodexu soukromého práva. Je však téměř jisté, že dříve nebo později se NOZ novelizaci stejně nevyhne. Návrh dává vytušit, v jakém směru se ubírají úvahy sledující novelizaci, a napovídá, jak by mohla případná novela NOZ vypadat. Cílem tohoto krátkého příspěvku je blíže upozornit na dva dílčí aspekty Návrhu, které se týkají zastupování právnických osob.
Na první pohled by se mohlo zdát, že v úpravě jednání, resp. zastupování právnických osob má opět nastat výrazná změna, neboť dle Návrhu má být opuštěna teorie fikce, která byla zavedena právě NOZ, tj. zastupování právnické osoby (jednání za tuto osobu) namísto přímého jednání právnické osoby (svým statutárním orgánem). Podle odůvodnění obsaženého v Návrhu se však nejedná o žádný razantní zásah, nýbrž toliko o opuštění dogmatizující právní úpravy, která se výslovně přiklání k teorii fikce, navzdory tomu, že tato teorie není doktrínou obecně přijímána. V teorii byl totiž veden letitý spor, panující mezi teorií fikce a teorií reality, který nebyl nakonec rozhodnut ve prospěch ani jedné z těchto teorií, které jsou obě navíc dnes považovány za překonané. Dle Návrhu by změna, na rozdíl od současného pojetí NOZ, neměla mít ambice tento spor rozhodnout, naopak by jej měla ponechat na právní nauce, tj. být doktrinálně neutrální a umožnit teoreticky pojmout právnickou osobu libovolným ze známých způsobů. Dle Návrhu změna rovněž vychází vstříc koncepci právní úpravy obchodních korporací, jelikož zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, koncepčně koresponduje spíše s teorií reality. Proto Návrh navrhuje vrátit se k přímému jednání právnické osoby, kdy statutární orgán jedná jménem právnické osoby přímo, a nikoliv v zastoupení. Případnou novelou by bylo dotčeno zejména ust. § 151 NOZ, v němž je právě zakotvena teorie fikce, a dále také ustanovení související, např. ust. 120 NOZ, které upravuje zápis do veřejného rejstříku.
Další navrhovanou změnou, která se týká zastupování právnických osob, je vyjasnění pravidla zakotveného v ust. § 154 NOZ, podle kterého platí, že „je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.“ NOZ tedy zakotvil možnost, aby se členem voleného orgánu právnické osoby stala jiná právnická osoba. To sice odpovídá moderním trendům, ale je třeba zajistit, aby v konečném důsledku existovaly fyzické osoby, které jménem právnické osoby vystupují a které také ponesou odpovědnost. Vzhledem k tomu, že členem statutárního orgánu právnické osoby může být další právnická osoba a totéž platí pro členy statutárního orgánu těchto právnických osob, faktické dohledání fyzické osoby, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat, by mohlo být nemožné. Není dokonce vyloučeno, aby původní právnická osoba byla nakonec i svým vlastním zástupcem. Podle Návrhu by proto mělo být nově stanoveno, že tato jiná právnická osoba, bez zbytečného odkladu zmocní nebo jinak určí jedinou fyzickou osobu, která splňuje předpoklady výkonu funkce, aby ji v orgánu zastupovala.