Hlavním cílem této novely bylo zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, neboť přibližně 85 % všech smrtelných pracovních úrazů je způsobeno právě na staveništích. Novela současně doplnila skutkové podstaty deliktů upravených v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon inspekci práce“), které souvisejí se zmíněnými změnami zákona o BOZP. Níže uvádíme přehled nejdůležitějších novinek:
1) Rozšíření povinnosti zaměstnavatele vzhledem k bezpečnostním rizikům
Povinnost zaměstnavatele zjišťovat a vyhodnocovat bezpečnostní rizika a přijímat účinná opatření uvedená v zákoně o BOZP byla rozšířena, a nově se týká nejen rizik ve vztahu k předmětu jeho činnosti, ale ve vztahu ke všem činnostem, které zaměstnavatel zajišťuje. Zaměstnavatel tak musí pokrýt veškeré činnosti, kde mohou vznikat rizika v oblasti BOZP.
Zákon o BOZP již před přijetím novely stanovil, kdy zaměstnavatel může zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví sám, a kdy tak musí činit prostřednictvím jiné odborně způsobilé osoby (dále jen „OZO“). Nově je však zaměstnavatel povinen v zájmu koordinace preventivních činností zajišťovat součinnost této OZO s ostatními zaměstnanci, zástupci zaměstnanců, OZO jiného zaměstnavatele, jehož zaměstnanci plní své úkoly na pracovišti zaměstnavatele, a s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Dále je zaměstnavatel, který má více než 25 zaměstnanců, povinen zajistit účast OZO při pravidelném hodnocení stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
2) Zpřesnění základních pojmů (zhotovitel, zadavatel, staveniště)
Novelou došlo k přesnějšímu vymezení základních pojmů, které se v zákoně o BOZP užívají v souvislosti se zajišťováním BOZP na staveništi. Zhotovitel ve smyslu zákona o BOZP je zaměstnavatel, který provádí stavbu nebo se na jejím provádění podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel jejich využití a dobu jejich trvání (dále jen „zhotovitel„) pro jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu (dále jen „zadavatel stavby„) na jejím pracovišti vymezeném dočasně k realizaci stavby (dále jen „staveniště„).
3) Zpřesnění nominace koordinátorů BOZP ze strany zadavatele stavby
V případě prací na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP“), a to s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi.
Nově je upřesněn okamžik, kdy zadavatel musí písemně určit koordinátora BOZP v rámci níže uvedených fází, přičemž činnost koordinátora BOZP může být v obou fázích vykonávána stejnou osobou:
– Příprava stavby – koordinátor BOZP musí být určen hned od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení až do jejího předání zadavateli stavby.
– Realizaci stavby – koordinátor BOZP musí být určen od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby jejím zadavatelem.
Za nesplnění povinnosti určit jednoho či více koordinátorů BOZP může být zadavateli státním úřadem inspekce práce či oblastními inspektoráty práce (dále jen „inspektorát práce“) uložena pokuta ve výši až 400 000 Kč.
Nově se pro pravidla vzájemné spolupráce více koordinátorů BOZP, v případě, kdy zadavatel určí více koordinátorů BOZP, kteří působí současně, vyžaduje písemná forma.
Zadavatel má povinnost koordinátorovi BOZP poskytnout součinnost, veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi. Zadavateli je také uloženo zavázat všechny zhotovitele k součinnosti s koordinátorem BOZP po celou dobu přípravy a realizace stavby. Za porušení této povinnosti může inspektorát práce uložit zadavateli pokutu ve výši až 400 000 Kč.
4) Vyšší nároky na kvalifikaci koordinátora BOZP
V praxi se ukázalo, že k činnostem koordinátora BOZP jsou nezbytné nejen znalosti z oblasti BOZP, ale i technické znalosti z oblasti stavebnictví. Z tohoto důvody byly zpřísněny nároky na odbornou způsobilost koordinátora BOZP, popř. na osobu, která činnost koordinátora BOZP zabezpečuje, je-li koordinátorem BOZP právnická osoba. Předpokladem odborné způsobilosti k činnostem koordinátora BOZP jsou kromě osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce (odborná zkouška opakovaná po 5 letech):
– střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření, odborná praxe v délce alespoň 3 let, nebo
– vysokoškolské vzdělání v oboru technického zaměření, odborná praxe v délce alespoň 3 let, nebo
– vysokoškolské vzdělání stavebního zaměření, odborná praxe v délce alespoň 1 rok.
Za odbornou praxi se považuje výkon činnosti při přípravě nebo realizaci staveb.
Zákon o BOZP rovněž řeší situaci stávajících koordinátorů BOZP, kteří získali osvědčení podle dosavadních pravidel, tak, že jejich předpoklady se považují za splněné po dobu platnosti jejich osvědčení (vydaných podle dosavadních právních předpisů), nejdéle však po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti novely, tedy do 1. června 2021.
Nově koordinátorem BOZP kromě osoby, která odborně vede realizaci stavby, nesmí být zhotovitel stavby, ani kterýkoli jeho zaměstnanec.
5) Povinnost OZO a koordinátora BOZP vést chronologický seznam všech smluvních vztahů
Aby bylo zřejmé, zda příslušný OZO či koordinátor BOZP neuzavřel současně smlouvy s příliš vysokým počtem zaměstnavatelů, které by pak z časových důvodů neměl možnost řádně vykonávat, mají OZO a koordinátor BOZP nově povinnost vést písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti, který opatří jménem a vlastnoručním podpisem. Stejně tak mají povinnost jménem a podpisem opatřit veškeré zpracované dokumenty související s výkonem činnosti (např. seznam poskytovaných osobních ochranných prostředků, plán BOZP, atd.). Díky takovému postupu bude zachována důkazní hodnota dokumentů v průběhu kontrol inspektorátu práce či v případném sporu. Za nesplnění některé z těchto povinností může být OZO a koordinátorovi BOZP uložena pokuta do výše 300 000 Kč.
6) Zpřesnění povinností při zpracování plánu BOZP na staveništi
V případech, kdy jsou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzické osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, má zadavatel povinnost zajistit zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (dále jen „plán“). Nově je upřesněno, že plán zpracovává koordinátor BOZP a rovněž jsou stanoveny jeho minimální obsahové náležitosti. Více o plánu stanoví nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
Zadavateli, který nezajistí plán před zahájením prací nebo nezajistí jeho aktualizaci při realizaci stavby, hrozí nově uložení pokuty ze strany inspektorátu práce ve výši až 400 000 Kč.
7) Pokuta za neoznámení o zahájení prací na stavbě
Kromě sankcí již uvedených u výše zmíněných nových povinností bylo rovněž v zákoně o inspekci práce upřesněno, že za nedoručení oznámení o zahájení prací na stavbě ve stanoveném termínu (8 dní před zahájením prací) či neprovedení jeho aktualizace bez zbytečného odkladu, může inspektorát práce zadavateli uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.
Mgr. Hedvika Klímová, advokátní koncipientka
JUDr. Michaela Hájková, LL.M., advokátka