V současnosti stále platná úprava zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce stanoví odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů v ust. § 178 v rámci tzv. odpovědnosti zaměstnance ve zvláštních případech, jako je např. schodek na svěřených hodnotách či zmiňovaná ztráta svěřených předmětů. Tento druh speciální odpovědnosti je založen na principu tzv. presumovaného zavinění, tj. situace, kdy se zavinění zaměstnance předpokládá (zaměstnanec tedy apriori odpovídá za škodu). Zaměstnanci je však zákonem dána možnost se odpovědnosti úplně nebo alespoň částečně zprostit, pokud prokáže (předloží důkazy), že ztráta dotčeného předmětu vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (např. též spoluzaviněním jiného zaměstnance či samotného zaměstnavatele). Důležité pro vznik této odpovědnosti jsou však dvě zásadní okolnosti. Prvou je povaha předmětu, který byl určitému zaměstnanci svěřen zaměstnavatelem, neboť se musí jednat pouze o předmět související s výkonem práce zaměstnance, tedy o různé nástroje (např. vrtačka, laptop apod.), ochranné osobní prostředky (např. brýle, rukavice ) nebo o jiné podobné předměty. Obecně lze tedy říci, že se tak nemůže jednat např. o sadu golfových holí či fotoaparát, ledaže by výše uvedené předměty používal zaměstnanec jako předměty pracovní. Druhým důležitým kriteriem pro založení této odpovědnosti zaměstnance, které bývá často zaměstnavateli opomíjeno, je skutečnost, že musí dojít ke svěření určitého předmětu na základě písemného potvrzení, ve kterém zaměstnanec potvrdí jeho převzetí. Pokud nedojde k potvrzení převzetí předmětu zaměstnancem, tento za jeho ztrátu podle výše zmíněného ustanovení neodpovídá. Pokud ovšem zaměstnanec potvrdí zaměstnavateli převzetí určitého předmětu, odpovídá za ztrátu v plné výši, pokud se mu nepodaří prokázat, že škodu alespoň z části nezavinil, což ovšem může být v praxi obtížné. Někteří zaměstnanci tak řeší tyto situace vhodným pojištěním, kdy případnou škodu za ně pojišťovna uhradí. Výše uvedená odpovědnost za škodu není tedy na rozdíl od tzv. obecné odpovědnosti předem limitována žádnou částkou a navíc zaměstnavatel není povinen zavinění zaměstnance prokazovat, což může mít na zaměstnance v případě ztráty předmětu vyšší hodnoty a za existence důkazní nouze neblahé finanční dopady.
Filip Záděra
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři