Rozpočtová pravidla
K 20. únoru 2015 nabyly účinnosti novely rozpočtových pravidel, a to jak zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tak i zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zatímco novela rozpočtových pravidel územních rozpočtů doslova zahýbala s dotačními postupy územních samosprávných celků a přinesla řadu zásadních změn, novela „velkých rozpočtových pravidel“ se snaží napravit neudržitelný stav, který dosavadní znění předpisu zejména ve vztahu poskytovatele a příjemce dotace dovedl strany četných sporů až k Ústavnímu soudu. Novela na jednu stranu přináší posílení pravomoci poskytovatele dotace při korekcích z důvodu zjištěných či domnělých pochybení, na druhou stranu však zavádí nezbytné posílení právní jistoty příjemců dotace výslovnou úpravou postupu v případech, kdy se s postojem poskytovatele dotace neztotožní, a to včetně možného soudního přezkumu. Protože se však novela nevztahuje zpětně na případy již řešené, budou muset jejich aktéři vyčkat nálezu Ústavního soudu ve věci vedené pod č. Pl. ÚS 12/14. Přes tuto skutečnost však novela ve vztahu k „běžícím“ případům přeci jen něco přinesla, a to konstatování zákonodárce v důvodové zprávě, která výslovně přiznává, že „v současné právní úpravě (myšleno v úpravě před novelou) není umožněno poskytovateli dotace požadovat po jejím příjemci vrácení této dotace nebo její části, domnívá-li se poskytovatel, že byla porušena pravidla při nakládání s dotací“. Jaké lepší vyjádření samotného zákonodárce si můžeme s ohledem na tzv. „vratky“ přát?
Veřejné zakázky
Dlouho očekávaná novela zákona o veřejných zakázkách nabyla účinnosti dnem 6. 3. 2015 jako zákon č. 40/2015 Sb. Po oblast VVI jsou nejvýznamnější 3 změny:
a) Možnost zadat vícepráce v zakázce na stavební práce nebo služby do limitu 30 % ceny původní veřejné zakázky postupem v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud potřeba těchto víceprací vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Změna tak otevírá legální cestu pro zadání víceprací v případě vad projektové dokumentace vzniklých nikoli v důsledku jednání zadavatele.
b) Zrušení povinnosti rušit zadávací řízení v případě jediné nabídky; změna umožní provést hodnocení a vybrat jako nejvhodnější i jedinou nabídku, která byla podána, resp. zůstala k hodnocení. Zde je však třeba upozornit na zvýšenou míru rizika s ohledem na potenciální zdůvodnění nabídkové ceny jako ceny hospodárné (tedy nepředražené), stejně tak prokázání, že zadávací podmínky nebyly nastaveny tak, že nutně, avšak neúčelně, musely vést k jediné nabídce.
c) Prolomení zásady, že kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení, a to zavedením nového dílčího hodnotícího kritéria „organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění“. Novela v tomto bodě umožňuje zavést vedle ceny další z možných dílčích kritérií, které však při jeho použití zvýší míru rizika nedostatku transparentnosti hodnocení. Dále je třeba upozornit na možnou záměnu tohoto kritéria s technickým kvalifikačním předpokladem „seznam významných služeb“.
Zadávací směrnice EU přijaté na jaře loňského roku ukládají členským státům povinnost transpozice do 2 let. MMR začalo pracovat na textu nového zákona o zadávacích řízeních. Na stole je již věcný záměr zákona. Viz. https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9JNHGG5U
Občanský zákoník
Ještě předtím, než nový občanský zákoník nabyl účinnosti (z.č. 89/2012 Sb., účinný k 1. 1. 2014), začalo se mluvit o potřebě jeho novelizace, a to nikoli nepodstatné. V současné době existují dva pracovní materiály, které představují tzv. technickou novelu (změna nekritičtějších ustanovení a oprava zjevných chyb) a zásadní novelu obsahující přes 900 změn stávajícího předpisu. Přijetí novely se však kromě velmi bouřlivé odborné diskuse stalo i záležitostí politickou, takže si na výsledek budeme muset ještě počkat.
Zajímavá informace pro ty, kteří by uvažovali o založení neziskové organizace (např. typu spin-off apod.) pro účely VVI, je fakt, že k březnu 2015 vzniklo v ČR bezmála 190 ústavů, tedy právnických osob v nové formě, kterou zavedl právě nový občanský zákoník. Ukazuje se, že tato nová forma bude pro účely veřejně prospěšných činností (včetně VVI) atraktivní.
Nový občanský zákoník přinesl též nové pojetí odpovědnosti dodavatelů (nejen) projektových a stavebních prací. Ještě zajímavější je pak toto pojetí odpovědnosti v rámci vztahu, který vznikl zadáním veřejné zakázky – k tomu více v zajímavém článku JUDr. Karel Zusky na http://www.holec-advokati.cz/cs/publikace/aktuality/313
Zákoník práce
Přestože zákoník práce zůstal zatím v roce 2015 legislativními změnami nedotčen (dílčí novela se chystá), pro oblast pracovního práva je zcela zásadním přijetí nálezu Ústavního soudu II. ÚS 1774/14. Ten se vyjádřil k postavení zaměstnance jako slabší strany ve smluvním vztahu se zaměstnavatelem, které představuje základní výkladové vodítko soudů v pracovněprávních sporech. Ústavní soud mj. konstatoval, že ochranu slabší strany v soukromém právu označuje za princip ústavní právní síly a jeho nerespektování za zásah do základních práv občanů. Pracovní právo musí účinným způsobem chránit zaměstnance před jakýmikoli formami nátlaku a svévole ze strany zaměstnavatele, pokud jde o ukončení pracovního poměru. Jde o projev ochranné funkce pracovního práva a principu ochrany stability pracovního poměru. Při rozhodování pracovněprávních sporů musejí mít soudy tento vůdčí princip stále na zřeteli, neboť jinak by se soudy poskytovaná ochrana zaměstnance před svévolí zaměstnavatele stala formální a neúčinnou.“…
JUDr. Karel Zuska, advokát a partner kanceláře