Pokud se ptáte, jak Zákon souvisí se zákonem o zadávání veřejných zakázek, pak vězte, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je jedním ze zákonů, který se má na základě výše zmíněného Zákona změnit, a to s navrhovanou účinností již od 1. ledna 2021. Navrhovaná změna zákona o zadávání veřejných zakázek, o které zde hovoříme, přitom není obsáhlá, nicméně bude mít zásadní dopady na svět zadávacích řízení.
Navrhovaným Zákonem má být do ust. § 6 stávajícího znění zákona o zadávání veřejných zakázek přidán nový odstavec, který doplní další zásady zadávání veřejných zakázek, které protkávají celý zadávací proces. Vedle zásad stávajících, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nově přibude zásada sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Nové zásady bude muset zadavatel uplatnit při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek i při výběru dodavatele, a to za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, jak návrh Zákona stanoví ve svém čl. XIV. Současně, na rozdíl od zásad stávajících, je u zásad nových explicitně uvedena povinnost zadavatele řádně odůvodnit svůj postup.
Přidány budou, pokud Zákon nabude účinnosti, i vysvětlující ustanovení k pojmům sociálně odpovědné zadávání, environmentálně odpovědné zadávání a inovace, a to do ust. § 28 zákona o zadávaní veřejných zakázek, které již nyní slouží k vysvětlení řady pojmů užitých v zákoně o zadávání veřejných zakázek.
Připravovaná změna s sebou pro zadavatele nese hned několik otazníků. V prvé řadě z návrhu Zákona není zřejmé, jakým způsobem a kdy bude muset zadavatel „řádně odůvodňovat svůj postup“ s ohledem na trojici nových zásad, jak mu bude nově zákon o zadávání veřejných zakázek přikazovat. Další úskalí bude patrně spojeno s formulací, že nové zásady se uplatní tam, kde „to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné“. K oběma výše zmíněným výkladovým otazníkům je třeba zmínit, že návrh Zákona u řádného odůvodňování mimo jiné odkazuje výslovně na Pravidla uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, kde se však hned u prvního pravidla dočtete, že (cit.): „Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí.“ Z uvedeného lze očekávat, že je možné, že se vytvoří taková praxe, že minimálně v případě zásady environmentálně odpovědného zadávání nebude moci zadavatel nikdy říci, že v případě jeho veřejné zakázky se jedná o zakázku, kde není třeba tuto zásadu aplikovat, jelikož to není možné s ohledem na její povahu a smysl.
Z našeho pohledu poslední, nikoliv však nevýznamný otazník, visí nad definicemi pojmů sociálně odpovědné zadávání a environmentálně odpovědné zadávání, kdy návrh Zákona pouze demonstrativním výčtem uvádí, co přesně má zadavatel během zadávacího procesu v případě obou zásad zohlednit. U zásady sociálně odpovědného zadávání jde například o pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou, u zásady environmentálně odpovědného zadávání návrh Zákona hovoří zejména o dopadu na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj a životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce, samozřejmě dle druhu veřejné zakázky.
Co se legislativního procesu zmíněného v úvodu tohoto příspěvku týče, jeho aktuální stav je takový, že dne 1. 12. 2020 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na své 72. schůzi hlasováním vyjádřila podporu původnímu znění změnového zákona o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. Sněmovna tak svým jednáním dala najevo, že neakceptuje pozměňovací návrhy ze strany Senátu ze dne 12. 11. 2020. Nyní je na prezidentovi, zda uplatní své právo vrátit změnový zákon opět do Poslanecké sněmovny, nebo jej předá k podpisu Předsedovi vlády a následnému uveřejnění ve Sbírce zákonů.
Mgr. Jana Kralovianska
AK Holec, Zuska & Partneři