Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v novém zákoníku práce upraveny obdobným způsobem jako v současném. Přesto tu některé odlišnosti a dílčí upřesnění existují a na tyto bychom Vás rádi stručně upozornili.
Pokud jde o dohodu o provedení práce, mění se rozsah práce, na který je možné dohodu uzavřít, nově nesmí být větší než 150 hodin (původně 100 hodin) v kalendářním roce.
Pokud jde o dohodu o pracovní činnosti, nový zákoník práce umožňuje, aby v dohodě o pracovní činnosti byla sjednána, popřípadě vnitřním předpisem stanovena, dovolená na zotavenou a případně i jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Tyto instituty tedy může využívat zaměstnavatel, který nechce uzavřít pracovní poměr, přesto má zájem na tom, aby i uzavření dohody o pracovní činnosti bylo pro zaměstnance atraktivní. Rozšířením smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů dochází k posílení principu liberalizace.
Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, přísluší po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody za stejných podmínek jako náhrada mzdy zaměstnancům v pracovním poměru.
Od 1.1.2008 u vztahů z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (obou typů) vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců upravuje zabezpečení zaměstnance pro případ poškození zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a nahrazuje tak dosavadní právní úpravu odpovědnosti za škodu na zdraví vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Závěrem tedy shrnuji, že byť nová právní úprava do jisté míry přebírá právní úpravu současnou, významnou změnu lze spatřovat v rozšíření práv zaměstnance, která lze sjednat v dohodě o pracovní činnosti a v rozšíření rozsahu práce na základě dohody o provedení práce.
Anna Bartůňková
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři