Za nejvýznamnější změnu lze považovat možnost nově podpořit pouze projekty s tzv. vyšší přidanou hodnotou, které umožní vytvoření kvalifikovanějších pracovních míst. Jedná se například o obory zpracovatelského průmyslu, technologická centra nebo centra strategických služeb. Vyšší přidanou hodnotou se v tomto případě rozumí zvýšená hodnota prováděné činnosti prostřednictvím kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií. Pro posouzení, zda příjemce investiční pobídky splňuje podmínku vyšší přidané hodnoty stanovuje nařízení vlády následující kritéria:
1. Výše výdělku zaměstnanců – alespoň 80 % zaměstnanců příjemce investiční pobídky má průměrný hrubý měsíční výdělek nejméně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investiční akce realizuje.
2. Vzdělání zaměstnanců a současně spolupráce s výzkumnou institucí – Příjemce investiční nabídky spolupracuje v oblasti výzkumu a vývoje nejméně s jednou výzkumnou organizací, která je zapsána v seznamu výzkumných organizací a zároveň podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v místě realizace investiční akce dosahuje nejméně 10 %.
3. Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji – Podíl výzkumných a vývojových pracovníků v místě realizace investiční akce dosahuje na počtu zaměstnanců v místě realizace investiční akce nejméně 2 %, přičemž výzkumným a vývojovým pracovníkem se rozumí zaměstnanec, jehož hlavní pracovní činností je soustavná činnost v oblasti výzkumu a vývoje.
4. Pořízení strojního zařízení, které bude využívání převážně v oblasti výzkumu a vývoje – Příjemce pořídil strojní zařízení pro účely výzkumu a vývoje, toto strojní zařízení bylo pořízeno za tržní cenu, nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, nebylo před jeho pořízením předmětem účetních odpisů, nebylo uvedeno do užívání dříve než 2 roky před předložením záměru získat investiční pobídku a nebylo zahrnuto do způsobilých nákladů v rámci investiční akce, a to nejméně v hodnotě 10 % předpokládané hodnoty způsobilých nákladů uvedených v záměru získat investiční pobídku.
Aby se jednalo o činnost s přidanou hodnotou, musí být vždy splněno kritérium výše výdělku zaměstnanců za současného splnění některého z následujících kritérií.
Druhou velkou novinkou je přenesení pravomoci na vládu projednávat a schvalovat všechny žádosti o investiční pobídky. Doposud tak mohla činit pouze v případě velkých strategických projektů. Při svém rozhodování bude vláda zohledňovat zejména přínosy projektu pro region a stát. Návrh na schválení investiční pobídky bude vládě předkládat ministerstvo, přičemž ta o něm rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od jeho předložení. V případě neschválení nebude moci ministerstvo průmyslu a obchodu těmto projektům investiční pobídku poskytnout.
Novela nově také odstraňuje povinnost vzniku nových pracovních míst u investic do výroby, kterou měly doposud firmy plnit, a zmírnění požadavků na minimální investice pro malé a střední podniky na polovinu, čímž podle Ministerstva průmyslu a obchodu budou investiční pobídky pro menší a střední podniky lépe dostupné. Mírnější požadavky jsou také zachovány pro ty projekty, které jsou realizovány okresech, ve kterých je podíl nezaměstnaných osob nejméně ve výši 7,5 % a současně tento podíl je alespoň o 50 % vyšší než průměrný podíl nezaměstnaných osob v České republice, dále ve zvýhodněných průmyslových zónách, které jmenuje vláda, a v regionech, které jsou vládou vymezeny jako státem podporované regiony.
Cílem nové úpravy je zejména posílení mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky a omezení podpory čistě výrobních investic. Místo toho bude snaha motivovat firmy k investicím do výzkumu a vývoje, nebo spolupráci s výzkumnými organizacemi nebo univerzitami. Dále se očekává snížení nároků na státní rozpočet ze současných 4,35 miliard na 3,13 miliard, jelikož se očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z výroby s nižší přidanou hodnotou.
Mgr. Martina Halušková
advokátní koncipient