Nejvyšší soud znovu potvrdil, že předmět podnikání obchodní korporace nemá být hlavolamem. V obchodním rejstříku musí být uveden jasně a konkrétně, nikoliv formou odkazů na další dokumenty či právní předpisy. Pokud se o předmětu podnikání nelze dozvědět přímo z rejstříku, může být něco špatně – a to nejen na papíře!
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, opětovně judikoval, že předmětem podnikání, jenž se zapisuje do veřejného rejstříku, jsou činnosti určené zakladateli (společníky, členy) obchodní korporace v zakladatelském právním jednání, nikoliv jejich podmnožina tvořená předměty podnikání, které si ze zakladatelského právního jednání vyberou členové statutárního orgánu obchodní korporace a oznámí je živnostenskému úřadu.
Obsah údajů zapisovaných do veřejného rejstříku musí být seznatelný již ze samotného veřejného rejstříku; v tom spočívá jeden z účelů veřejného rejstříku právnických a fyzických osob. To platí i pro předmět podnikání. Osoba nahlížející do veřejného rejstříku musí mít možnost se obeznámit s předmětem podnikání (činnosti) obchodní korporace, aniž by jej musela (přes „odkaz“ uvedený ve veřejném rejstříku) dohledávat v dalších zdrojích. Předmět podnikání proto nelze zapsat například formou odkazu na další dokumenty, rejstříky či znění zákona, byť by šlo o veřejně dohledatelné zdroje.
Jakkoliv si obchodní korporace může předmět podnikání v zakladatelském právním jednání dostatečně určitě vymezit i například odkazem na znění živnostenského zákona, v obchodním rejstříku musí mít zapsán konkrétní údaj o jednotlivých předmětech podnikání takto vymezených (jednotlivé obory živnosti volné). Tedy údaje, které lze zjistit výkladem ujednání obsaženého v zakladatelském právním jednání.
Nesprávné je tak vymezení předmětu podnikání, jak bylo již dříve judikováno, jako „výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, ale i vymezení odkazem na údaje zapsané v živnostenském rejstříku, tedy nesprávné jsou i zápisy, kdy by třetí osoby museli zjišťovat informace z jiných rejstříků či je dokonce dohledávat v zákonech. Zápis předmětu podnikání v obchodním rejstříku musí být vždy určitý a na první pohled seznatelný třetím osobám.
Celé rozhodnutí Nejvyššího soudu lze nalézt zde: