V naší firmě máme potřebu určitého počtu kvalifikovaných pracovníků pro práci v noci. Naši zaměstnanci si stěžují, že příplatky, které jsou jim vypláceny ke mzdě, jsou příliš nízké a máme proto problém s náborem kvalifikovaných pracovníků pro noční práci. Momentálně situaci řešíme tak, že zaměstnancům, kteří pracují i v noci, platíme vyšší základní mzdu. Nabízí nám nový zákoník práce nějaké nové možnosti řešení tohoto problému?
Situace, kdy vstoupí nový zákoník práce v účinnost, může pro takové případy skýtat určité výhody. Podstatný rozdíl oproti dosavadní úpravě spočívá zejména v tom, že většina příplatků již není stanovena pevnou částku, ale procentní sazbou průměrného výdělku zaměstnance. Navíc se připouští poskytnout příplatky (a to dokonce i individuálně – v takovém případě však nutno brát ohled na zákaz diskriminace) ve vyšších částkách; jednotlivé sazby příplatků totiž zákon stanoví jako minimální sazby, od kterých je možné se směrem nahoru (tedy ve prospěch zaměstnance) odchýlit. Zvýšení těchto příplatků by navíc mělo být v souvislosti s novelou zákona o daních z příjmu přijatou v souvislosti s novým zákoníkem práce uznatelným daňovým nákladem. Výše uvedené samozřejmě platí beze zbytku u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře; ostatní zaměstnavatelé jsou vázání výší příplatků, jak je stanoví zákon.
Mluvíte o změně způsobu výpočtu příplatků ke mzdě a v některých případech o zvýšení jednotlivých sazeb. Povede nová úprava k zvýšení mzdových nákladů?
Dopad popsaných změn může u některých zaměstnavatelů v důsledku faktického zvýšení příplatků ke mzdě vést k mírnému zvýšení mzdových nákladů. Úprava příplatků ke mzdě umožňuje zaměstnavateli vyplácet tyto příplatky nad rámec minimálních sazeb, což může mít význam například v oblasti motivace zaměstnanců. Jak bylo již naznačeno, může zaměstnavatel volit při poskytování vyšších než minimálních příplatků i diferencovaný přístup, za podmínky, že takový přístup nevytváří diskriminaci některých zaměstnanců.
Matej Kliman
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři