Kolegium Nejvyššího soudu schválilo právní větu k platnosti smluvního ujednání o určení výše slevy z kupní ceny za převod podílu znalcem Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo dne 8. 4. 2026 právní větu k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2025, sp. zn. 23 Cdo 713/2024: „Smluvní ujednání, kterým strany určí výši slevy z […]
Call US Today! (+420) 296 325 235
Nejvyšší soud
Nejnovější příspěvky
- Odpovědnost za vadné výrobky v digitálním věku: co přinese nová právní úprava?
- K určení výše slevy z kupní ceny za převod podílu znalcem
- SDEU k promlčení u dotací: česká desetiletá lhůta u spolufinancovaných projektů neobstojí
- Směrnice o transparentním odměňování – stručný přehled povinností zaměstnavatelů
- NSS a nedostatečné odůvodnění výjimek z povinnosti poskytnout požadované informace
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách
Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1876/2024 jasně vymezil metodiku, kterou mají soudy aplikovat při posuzování nároků zaměstnavatele na náhradu škody způsobené schodkem na svěřených hodnotách. V projednávaném případě šlo o odcizení hotovosti třetí osobou, za kterou zaměstnanec nesl hmotnou odpovědnost. Soud zdůraznil, že samotné odcizení svěřených hodnot třetí osobou nezbavuje zaměstnance […]
Pracovní právo v pohybu: Vydání prospěchu při porušení zákazu konkurence
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 27 Cdo 127/2024 Nejvyšší soud (27 Cdo 127/2024) potvrdil, že účelem § 5 odst. 1 z. o. k. je umožnit obchodní korporaci domoci se vydání prospěchu, který porušitel získal porušením zákazu konkurence nebo převodem práv z takového jednání vzniklých. Klíčové závěry: Žaloba podle § 5 odst. 1 z. o. k. […]
Pracovní právo v pohybu: Zneužití odstoupení od konkurenční doložky člena statutárního orgánu
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 27 Cdo 1236/2024 Může obchodní korporace zneužít právo odstoupit od konkurenční doložky vůči svému statutárnímu orgánu? Nejvyšší soud (27 Cdo 1236/2024) se touto problematikou zabýval a potvrdil, že ano. Skutečnost, že člen statutárního orgánu není ve „slabším“ postavení jako zaměstnanec, zde nehraje roli. Klíčový princip: Zjevné zneužití práva nepožívá právní […]
Pracovní právo v pohybu: Odstupné vs. mimořádná odměna a simulace právního jednání
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1451/2024 Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí (NS 21 Cdo 1451/2024) řešil případ, kdy v dohodě o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů byla sjednána tzv. mimořádná odměna odpovídající zákonnému odstupnému. Zaměstnanec v tomto případě: inicioval vynechání výslovného odkazu na „odstupné“ kvůli plánované evidenci na úřadu práce, následně […]
Pracovní právo v pohybu: Rovné odměňování napříč časem a nenárokové složky
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 3521/2023 A) Porovnání zaměstnanců v různých časových obdobích Nejvyšší soud potvrdil, že při posuzování rovnosti odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty podle § 110 odst. 1 zákoníku práce není nutné, aby zaměstnanci vykonávali práci současně. Znamená to, že srovnání lze provést i mezi zaměstnancem a jeho […]
Pracovní právo v pohybu: Pohyblivá složka mzdy a její podmínění
Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 3471/2024 Nejvyšší soud se ve svém dalším rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3471/2024) opět zabýval podmínkami pro přiznání pohyblivé složky mzdy. Stěžejní závěry shrnul následovně: Pokud byly předem jasně stanoveny (nebo sjednány) podmínky, za nichž zaměstnanci vzniká nárok na pohyblivou složku mzdy – a jednou z těchto podmínek […]
Pracovní právo v pohybu: Rovné zacházení a účel odměny
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 100/2024 Rozhodující je účel poskytnuté odměny. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR (21 Cdo 100/2024) potvrdil, že zásada rovného zacházení dle § 110 zákoníku práce se vztahuje rovněž na oblast odměňování zaměstnanců ve stejném nebo srovnatelném postavení. Neposkytnutí odměny však nemusí vždy znamenat nerovné zacházení. Co soud řekl? Poskytne-li zaměstnavatel […]
Odstupné vs. „mimořádná odměna“
Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí (NS 21 Cdo 1451/2024) řešil případ, kdy byla v dohodě o rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů sjednána tzv. mimořádná odměna odpovídající zákonnému odstupnému. Zaměstnanec v tomto případě: • inicioval vynechání výslovného odkazu na „odstupné“ kvůli plánované evidenci na úřadu práce, • následně trval na uvedení důvodu rozvázání pracovního […]
K vybraným aspektům rovného odměňování v novém rozhodnutí Nejvyššího soudu
A) Porovnání zaměstnanců v různých časových obdobích Nejvyšší soud potvrdil, že při posuzování rovnosti odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty podle § 110 odst. 1 zákoníku práce není nutné, aby zaměstnanci vykonávali práci současně. Znamená to, že srovnání lze provést i mezi zaměstnancem a jeho předchůdcem či nástupcem na dané pracovní pozici. Tento […]
- 1
- 2